Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Nové Hamry

Nové Hamry Novoroční Toulavá kamera začne stylově, jen namísto klasického PF si zvolila RF. Jde o iniciály fotografa Ruperta Fuchse, nejslavnějšího rodáka z Nových Hamrů.

Jako sudeťák musel své rodiště opustit. A nejen on. Zmizela i typická stavení, domky a kapličky. Po půlstoletí se ale jeho zapomenuté fotky do Nových Hamrů na Karlovarsku vrátily.

A dokonce právě díky těmto snímkům vznikla naučná stezka připomínající památku ztracených domovů a taky skláře, který tady podle legendy v 16. století, prý s pomocí ďábla, jako první obarvil sklo na modro.

Naučná stezka Nové Hamry prochází částečně i obcí samou. Podíváme se na Památník ztracených domovů a využijeme toho, že hned vedle je torzo bývalé sklárny ze 16. století.

Druhá polovina naučné stezky nás dovede až k Hamerské kapličce, kterou podle pověsti nechal vyrobit chalupník a zaplatil zlatem, které našel pod víčkem své dýmky. Jen se připravte na větší výstup – vyplatí se ale: panoráma krušnohorské panenské přírody bude naší odměnou.

MapaNové Hamry
videoNové Hamry
...
video video

Nové Hamry

Prokletí zlata Inků

Prokletí zlata Inků Zlatá bude druhá reportáž z Pražského hradu. Právě tady totiž probíhá výstava Zlato Inků, která je o zlatu, na které zapomněli španělští conquistadoři.

Tenhle vzácný a ceněný kov přitahoval lidstvo pořád, bohužel s sebou zájem o něj většinou přinášel boje nebo nepokoje. V incké říši bylo zlato posvátné, Inkové mu nepřikládali na rozdíl od nás žádnou materiální hodnotu, a indiánští dělníci najatí na jeho těžbu se báli i dotknout.

Markéta Křížová nás výstavou provede a řekne nám i o tom, s kým Inkové zlato spojovali, i proč věřili v to, že zlato dozrává pod zemí. Inkové Španěly považovali za božstvo a snesli jim hromady zlata k nohám.

Incká říše byla před příchodem Evropanů velmi mladá, existovala necelých 100 let. Během této doby 3 panovníci rozšířili svou vládu asi 5000 km na délku po celém pruhu And.

O říši samé se nedochovalo příliš zpráv. Ty, které jsou k dispozici, jsou buď od španělských kronikářů, kteří indiánským záležitostem moc nerozuměli, nebo od potomků posledního Inky, kteří se snažili prezentovat svou dynastii a své vládce v nejlepším světle.

MapaProkletí zlata Inků
videoProkletí zlata Inků
...
video video

Prokletí zlata Inků

Sběratel traktorů

Sběratel traktorů Možná ani nevíte, kde leží obec Chotouň a asi ani nebudete znát pana Pavla Víšu, tamního rodáka. Seznámíme vás s ním a obec na Českobrodsku vám představíme taky.

I když my jsme sem zavítali hlavně proto, že právě pan Víša je sběratelem traktorů, a to takovým, že dokonce vytvořil jejich muzeum. Pan Víša je potomek místního selského rodu Rejholců.

Muzeum traktorů a zemědělské techniky vzniklo v roce 1996 darem historického traktoru Svoboda 12. Dnes má na padesát unikátních kousků, veteránů, 70 stabilních motorů a desítky dalšího nářadí a strojů, od cepu po mlátičku. A uvidíte kousky nejen evropské, ale i zámořské.

MapaSběratel traktorů
videoSběratel traktorů
...
video video

Sběratel traktorů

Křížový vrch

Křížový vrch Zavítáme do malého skalního městečka Křížový vrch v Adršpachu. Najdeme ho ve výšce 667 metrů. Název dostalo podle toho, že na jeho malém vrcholku je vztyčen železný kříž.

Křížový vrch je jedna z nejmladších českých přírodních rezervací rozkládající se téměř na 13 hektarech. Někdy se mu taky říká Rozscochatec, ale úplně původní název byl Holsterberg.

Na jeho vrchol vede strmá cesta, občas budeme stoupat i po dřevěných žebříkách či do skály vytesaných schodech. Půjde o jakýsi minihorolezecký výstup, koneckonců nic nového, protože už v roce 1925 se o něj pokusili dva členové horolezeckého klubu ze saské Pirny.

Kříž umístěný na vrcholu musel být často obnovován, a to hlavně proto, že se na něm podepsalo počasí. Je doloženo že během 18. století ho místní kovář z Dolního Adršpachu Johann Jakel čtyřikrát opravoval, a sám k němu na vlastní náklad také pořídil lucernu která visela pravděpodobně v těchto místech a pokud mu dovolilo počasí, chodil ji každý pátek rozsvěcet.

MapaKřížový vrch
videoKřížový vrch
...
video video

Křížový vrch

Pivovar U Medvídků

Pivovar U Medvídků Možná tip na příštího Silvestra. Tedy alespoň pro ty, kteří mají rádi pivo. Pražský Pivovar U Medvídků vaří nejsilnější pivo na světě. Čítá 33 stupňů a jmenuje se X-beer 33. Na ex neradno pít, má totiž 12 % alkoholu.

Pivo se tady vaří už 550 let a v prostorách někdejší sladovny se podíváme na krásné a výjimečné exponáty dokladující historii pivovarnictví: staré pivovarské sudy, kádě a nejrůznější nástroje. „Popíjet“ budeme s Janem Göttlem, spolumajitelem pivovaru a sládkem Ladislavem Veselým.

Tenhle supersilný mok se málem dostali i do Guinessovy knihy rekordů. V Londýně ho ochutnali, testovali, ale nezapsali, protože pro piva vařená z extraktu mladiny zatím nemají kategorii.

Základ na pivo by měl být tak hustý, že prý připomíná pohádku Hrnečku, vař. A reakce na tohle pivo. Buď ano, nebo ne. Buď si ho zamilujete, nebo ho už nikdy nebudete chtít ochutnat.

MapaPivovar U Medvídků
videoPivovar U Medvídků
...
video video

Pivovar U Medvídků

Svídnická keramika

Svídnická keramika Alena Effenbergerová ze Svídnice u Slatiňan pracovala jako zdravotní sestra v bohnické léčebně. Spolu se svou kolegyní založila v rámci terapie keramickou dílnu.

Nechaly si koupit hrnčířský kruh a na „výuku“ přicházely vždy o hodinu dřív než pacienti, aby si v praxi vyzkoušely všechno to, co po večerech z tehdy dostupné literatury nastudovaly. Práce paní Alenu tak nadchla a začala tak bavit, že se jí stala životním koníčkem.

Ke zdobení keramiky jsme si začali vyrábět svoje nástroje, protože nebylo nikde k sehnání očko – obrácený skalpel, vlepený do kusu dřeva,“ říká. Naše průvodkyně nám přiblíží výrobu krásné keramiky a ukáže nám, jak je takový střep vylepšován barevnými odstíny.

A taky se dozvíte, co je to režná keramika. A věřte, že i když jejich výsledné výtvory jsou plné lásky i laskavosti, je to mnohdy velká fuška. Ona i ta teplota je pekelná. Pohybuje se kolem 1200 stupňů.

MapaSvídnická keramika
videoSvídnická keramika
...
video video

Svídnická keramika

Stopáž26 minut
Rok výroby 2009
 P ST
ŽánrMagazín