Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Rozhledna na Vysoké

Rozhledna na Vysoké Nedělní cestování s kamerou zakončíme v Kolíně. Ale nebude to v té jeho pověstné rovině, budeme se šplhat do větších výšin, a to proto, že jsme se rozhodli pokořit kopec Vysoká.

Svou výškou 471 metrů nad mořem je předurčen k tomu, aby se stal dominantou středního Polabí. Má i svou historii, kterou začal psát Vladislav II., který tady odsud řídil roku 1142 svá vojska v bitvě s českými pány.

Na kopci stojí ocelová rozhledna, která dnes funguje jako nosič antén pro České Radiokomunikace. Měří 35 metrů a v zhruba v 25metrové výšce je pamatováno i na výletníky, jako jsme my, zbudováním vyhlídkové plošiny.

Stačí zdolat 144 schodů a už se kocháte. Kocháte pohledem na Kolín v hlubokém labském údolí. Turisticky zajímavou atrakcí je pak i Belveder s kaplí svatého Jana Křtitele, který nechal vystavět hrabě Špork.

MapaRozhledna na Vysoké
videoRozhledna na Vysoké
...
video video

Rozhledna na Vysoké

U Kamenného zvonu

U Kamenného zvonu Naše nedělní toulání rozjíždíme tentokrát v Praze na jednom z jejích nejznámějších náměstí – Staroměstském. Pozveme vás do známého Domu U Kamenného zvonu.

Jeho začátky spadají někam do druhé poloviny 13. století, kdy za mohutným věžovým nárožím s masivními obvodovými zdmi vzniklo i podélné boční stavení. Nejstarší stavební etapa se zachovala ve sklepích a v přízemí jižního křídla. Druhá stavební etapa následovala kolem roku 1310. Tehdy byla v přízemí zřízena kaple s bohatou figurální a ornamentální malířskou výzdobou, pokrývající stěny i klenbu.

Výsledkem přestavby objektu ve druhé čtvrtině 14. století byl reprezentativní městský palácový dům s věžovým nárožím, který je pozoruhodným dokladem činnosti severofrancouzsky orientované dvorské huti. Dodnes je dochovaným příkladem tohoto typu architektury v Praze. Hlavní dominantu průčelí bohatě zdobeného gotickými architektonickými prvky tvořila plastická figurální výzdoba. Typické domovní znamení umístili na nároží budovy v 16. století. Po roce 1685 a v 18. století proběhly barokní úpravy budovy.

Domem projdeme s Irenou Tyslovou, která nám povypráví o náročné rekonstrukci stavby, při které byla stržena novobarokní fasáda z 19. století a objeveno gotické průčelí. Renovacím předcházel rozsáhlý stavebně historický průzkum. Rekonstrukce byla dokončena v roce 1988 a město přidělilo objekt Galerii hlavního města Prahy, které slouží jako výstavní prostor pro její významné výstavní projekty. V objektu narazíte na otevřenou galerijní prodejnu a v zadní části objektu je kavárna.

MapaU Kamenného zvonu
videoU Kamenného zvonu
...
video video

U Kamenného zvonu

Plynové lampy

Plynové lampy Lampář – profese, kterou čas odvál, i když ne tak docela. Muž v cylindru se vrátil, své o tom vědí Pražané i návštěvníci české metropole, kteří se s ním měli možnost setkat.

Nostalgický způsob osvětlování se nejdřív objevil v Michalské ulici a postupně přibývala místa další. Teď jich v Praze svítí hlavně na trase Královské cesty přes tři sta. A počítá se i s jejich umístěním na Karlově mostu – avšak až po jeho rekonstrukci.

Lampář nerozsvěcí všechny ty plynové lampy v Praze. Má svou osvědčenou trasu, kterou má už odzkoušenou. Ví, co stihne rozsvítit přibližně za dvacet minut až půl hodiny: zhruba cestu od Prašné brány Celetnou ulicí přes Staroměstské náměstí až na Malé náměstí.

Povídat nám o tom bude náměstek pražského primátora Pavel Klega – ví i o některých originálních kouscích. Provoz plynového osvětlení je sice dražší, ale má něco do sebe. Přesvědčte se sami.

MapaPlynové lampy
videoPlynové lampy
...
video video

Plynové lampy

Krýzovy jesličky

Krýzovy jesličky Jindřichův Hradec, jihočeské malebné město, proslulo svou bohatou betlémářskou tradicí. Zdejší muzeum ukrývá ve svých výstavních útrobách Krýzovy jesličky, které byly darovány do jeho sbírek roku 1935, a od té doby patří k nejnavštěvovanějším expozicím.

Jindřichohradecký měšťan a punčochářský mistr Tomáš Krýza (1838-1918) vyráběl své celoživotní dílo více jak šedesát let a jeho velkolepý betlém, který stavěl na ploše 60 čtverečních metrů, obsahuje 1398 figurek lidí a zvířat, z nichž se 133 pohybuje.

Střed jesliček tvoří působivá betlémská scéna narození Páně se sv. Rodinou, třemi králi a darovníky. Tato nejstarší část je doplněna známými biblickými výjevy z evangelia a městskou architekturou, kde najdeme bránu s padacím mostem, Herodův palác s miniaturním porcelánovým nádobím na prostřeném stole nebo stráž na hradbách.

Celý betlém je doplněn poetickou vesnickou krajinou dokládající život lidí 19. století. Původní mechanizmus, který byl zpočátku poháněn ručně a později nahrazen elektromotorem, rozvádí pohyb z jediného centra. V roce 1936 získalo muzeum dva další cenné betlémy Emanuela a Bohdana Steinocherových, které byly nainstalovány po obou stranách Krýzových jesliček.

Jesličky Tomáše Krýzy jsou největším lidovým mechanickým betlémem na světě, zapsaným v Guinessově knize rekordů a jsou právem považovány za nejproslulejší exponát nacházející se ve sbírkách muzea.

MapaKrýzovy jesličky
videoKrýzovy jesličky
...
video video

Krýzovy jesličky

Česká řeka

Česká řeka Toulavá kamera pak přijela do Plzně, západočeské metropole, která o sobě dává stále častěji vědět i svou zoologickou zahradou. A nejinak tomu bylo během naší návštěvy.

Otevřeli tady totiž koncem září v Česku ojedinělou venkovní atrakci – Česká řeka. Formou naučné stezky přibližuje život v jednotlivých pásmech typické české řeky od jejího pramene až k ústí. Pramen „České řeky“ bublá v plzeňské ZOO hned v sousedství statku Lüftnerka. Podél celého toku se jde pěkně z kopce a – jak už bývá při řekách zvykem – i tady po turistické značce!

Cestu lemuje 10 nádrží. A proč právě tohle označení? Protože jen a jen tady můžete vidět, jak si ve vodě lebedí kapři, štiky, pstruzi, užovky, raci a desítky dalších živočichů i rostlin. Jako vzor pro Českou řeku posloužila blízká Úhlava, podle které byla modelována většina situací expozice. Sumce, kapitální štiky i kapry mohou návštěvníci pozorovat z nadhledu, podhledu i z očí do očí. Česká řeka se skládá ze soustavy nádrží a akvárií o celkovém objemu zhruba 300 metrů krychlových vody.

Největší akvárium představuje rybník o objemu 150 metrů krychlových vody, je pro lidi průchozí a je vybudován na 42 pilotech. Ve čtyřech rybích pásmech řeky, která začíná malým šumavským vodopádem, se návštěvník seznámí s říční faunou od perlorodek, raků, pstruhů, vyder a užovek až po velké sladkovodní ryby. Akvária prvních tří stupňů jsou spojena protékajícím potůčkem, čtvrté, obří akvárium – rybník, má vlastní filtrační systém.

Místem se s námi projdou Oldřich Mačas ze Správy veřejného statku města Plzně, který má na starosti lesní a vodní hospodářství, a Martin Votruba přímo z plzeňské zoo.

MapaČeská řeka
videoČeská řeka
...
video video

Česká řeka

Pohádková stezka

Pohádková stezka Šumava – pohádkové místo, pohádkově krásná příroda. Prostě vše jako z pohádky. A tak není divu, že právě v šumavské Železné Rudě se za pohádkou vypravíme i my.

Rodina Strnadova spolu s městským úřadem a Lesy České republiky totiž připravila „naučnou“ pohádkovou stezku. Stezka začíná u železnorudského zámečku, vede okolo kostelíka, přes les a končí posledním – desátým zastavením u horského hotelu Grádl.

Připravte se na půlhodinový špacír světem skřítků a pověstí, na kterém nám doprovod budou dělat Tuláček, vodníci Fialové, Šišoun a skřítek Pivnička a nebo Mecháč – komik, šprýmař žijící v nejvyšších korunách šumavských smrků, jedlí či borovic.

Děti se se skřítky můžou pak potkat v hotelu Grádl. Na počest původního majitele a sládka tady otevřeli pivovarské muzeum i pravou strašidláckou knajpu.

MapaPohádková stezka
videoPohádková stezka
...
video video

Pohádková stezka

Stopáž26 minut
Rok výroby 2008
 P ST