Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Labská plavba

Labská plavba Řeky sehrály v dějinách lidstva významnou roli. První osady vznikaly právě v jejich okolí. Voda, životodárná tekutina jim poskytovala zdroje obživy, především pak začaly později fungovat jako dopravní cesty. I my se na jednu takovou cestu vydáme, a sice do Muzea lodní dopravy na Labi.

Vývoj lodní dopravy na Labi, ale i modely a další tematické sbírky, historický archiv, plány lodí či reprezentativní knihovna – to je hlavní námět muzea, umístěného v bývalém loveckém zámečku Thun-Hohensteinů z první poloviny 18. století asi 100 metrů vpravo od hlavního děčínského nádraží. (Stojí před ním jeden z nejstarších jinanů na našem území.) Ve středověku měl naprosto dominantní postavení v Čechách, protože to bylo jediné místo, kde existoval plavecký cech.

Podíváme se na kamenný reliéf z roku 1504 připomínající slavnou éru labské plavby i na nejstarší vodoměr – vodočet ve střední Evropě. Rysky ve skále označují výšku hladiny při povodních. A že jich tu bylo! Největší v roce 1845. Když bylo vody málo – i to se zaznamenávalo – na tzv. hladovém kameni.

Po Labi vozily lodě hlavně dřevo – po proudu poměrně snadno, proti proudu už o něco hůř. Převrat v evropské říční plavbě později znamenaly řetězové parníky. Od Mělníku až k Hamburku byl položen řetěz a po tom řetězu se parníky šplhaly. Jeden takový parník byl schopen utáhnout 5–6 člunů. Klasickou lodní dopravu ale postihla konkurence taky – v podobě železnice Praha – Drážďany.

MapaLabská plavba
videoLabská plavba
...
video video

Labská plavba

Šumava v Jihočeském muzeu

Šumava v Jihočeském muzeu Rozsáhlá výstava v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích mapuje Šumavu za časů spisovatele Karla Klostermanna. Připomíná nejen Klostermannův odkaz, ale hlavně život v tomto drsném kraji s neobyčejnou atmosférou, zvyky i uměním.

Velký prostor dává sklářství a obrázkům zvaným podmalby, které lidé malovali na zadní stranu skla. Podmalby jsou významným šumavským uměním, z něhož tamní obyvatelé čerpali naději a sílu. Výstava Šumava Karla Klostermanna s podtitulem Příběh šumavské podmalby je dosud největším výstavním projektem na jihu Čech. Ukazuje téměř 1000 exponátů a zabírá plochu 1200 metrů čtverečních. V praxi to znamená celé jedno patro a část přízemí.

Uvnitř historické budovy vznikla ucelená expozice v sedmi sálech, která je mimořádná svým rozsahem i uspořádáním. Návštěvníci se dostávají do prostředí, které je od okolní architektury zcela oddělené, aby byla iluze šumavské přírody i života obyvatel co nejpůsobivější. Úvod obstará pohled na současnou Šumavu coby ráj cyklistů. Uvnitř muzea vyrostla vyhlídková věž, která slouží jako tunel času a zavede návštěvníka do druhé poloviny 19. století.

Literární expozice začne připomínkou první Klostermannovy knihy Črty ze Šumavy. Území dokreslují historické mapy, pohlednice a plány, zajímavostí jsou unikátní geodetické přístroje. Pak vstoupí návštěvník do lesa, který skýtal obživu a zároveň svými taji učil pokoře. Atraktivní je expozice věnovaná sklářství, které kdysi Šumavu velmi proslavilo, bohužel nyní už žádná ze zdejších skláren neexistuje. Tím zajímavější je možnost prohlédnout si přes 200 výrobků z početné sbírky skla Jihočeského muzea.

Na skleněné tabule a někdy i zrcadla malovali lidé obrázky světců – patronů, kteří podle víry člověka ochraňují a pomáhají mu překonat těžké chvíle. Na jihu existovala dvě centra, kde vzniklo nejvíc podmaleb, a to v Pohoří na Šumavě ležícím blízko rakouského Sandlu a v Kvildě. Obrazy měly kultovní až magickou funkci a lidé se jimi obklopovali nejen doma, ale i tam, kde pracovali.

Vystavená kolekce 280 obrázků představuje asi čtvrtinu podmaleb, které Jihočeské muzeum shromáždilo. Dalšími exponáty přispěla muzea v Prachaticích, Českém Krumlově, podíl mají také další krajské instituce. Výstava je dosud největším přeshraničním projektem svého druhu. Jde o expozici, v níž spojily síly Jihočeský kraj a Horní Rakousy.

MapaŠumava v Jihočeském muzeu
videoMuzeum Šumavy
...
video video

Muzeum Šumavy

Greenway Berounka

Greenway Berounka Osmdesát kilometrů jedinečných přírodních a krajinných krás, výjimečných historických památek a příjemných kulturních, vlastivědných, ekologických a dalších akcí – to je cyklistická trasa „Zelená stezka“ neboli greenway Berounka – Střela, spojující od roku 2008 dvě významné řeky středních a západních Čech.

Trasa značená symbolem osvěžující modré vlny vede z větší části krásnou krajinou Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a přírodních parků Jesenicko a Horní Střela a po celé délce ji lemuje bezpočet lákavých turistických cílů: jinými slovy tipy na výlet – hrad Křivoklát, královský Rakovník – město příběhů Zikmunda Wintra – s gotickými branami Vysokou a Pražskou, historické město Rabštejn nad Střelou nebo barokní perla západních Čech – město Manětín.

Už díky tomu patří greenway Berounka – Střela k nejatraktivnějším značeným cyklistickým cestám u nás, nedílnou součástí greenway je však navíc i pestrá nabídka akcí nejrůznějšího druhu – od výstav a cestovatelských přednášek, přes vlastivědné výlety s průvodcem až po výpravné historické slavnosti nebo náročné adrenalinové závody.

Sice šlápnete trochu víc do pedálů, protože terén je často velmi členitý, ale stojí to za to. Jde totiž o místo, které podle slov našeho průvodce Romana Hartla ani nemůže být jentak ledajaké. Když prý Pánbůh stvořil svět, vyrazil se svými anděly na obhlídku toho, co vykouzlil. A došli až na Jesenicko. Pánbůh totiž, když stvořil svět, tak se se svými anděly šel podívat, cože to vlastně udělal…

A protože už bylo k večeru, rozhodli se, že tady, rozuměj na Jesenicku, přenocujou a na rozdíl od lidí, který by si lehli někde v trávě nebo do mechu, tak Pánbůh s anděly se rozhodli, že přenocujou právě na tomhle kameni. A co bylo s kamenem dál. I to se dozvíte.

MapaGreenway Berounka
videoGreenway Berounka
...
video video

Greenway Berounka

Lysice

Lysice Zámek v Lysicích u Brna si oblíbili nejen filmaři. Zajímavá stavba, nejen svou architekturou, sem každoročně přiláká i tisíce zvídavých návštěvníků. Nás jím provede kastelánka paní Martina Rudolfová Medková.

Začne samozřejmě pěkně popořádku, tedy jakže to všechno v Lysicích kdysi začalo. Historie lysického zámku, který je národní kulturní památkou, spadá až do 15. století, kdy tady stávala vodní tvrz, která byla později přebudována na renesanční vodní zámek.

Lysický zámek má po architektonické stránce neobyčejně bohatou historii. Původní vodní tvrz se v 17. století přeměnila na renesanční a ve 30. letech 18. století na barokní zámek. Z této barokní přestavby se dodnes zachovala fasáda vstupního průčelí. Současný vzhled komorního rodinného sídla získal zámek Lysice za svých posledních šlechtických majitelů, jimiž byli od začátku 19. století Dubští z Třebomyslic.

Interiér je vkusně zařízen barokním a rokokovým nábytkem obohaceným o pozoruhodné sbírky českého skla a orientálních uměleckých předmětů. Do této výzdoby i slavnostní atmosféry jako by se snad ani nehodila sbírka evropských zbraní, bohatá kolekce zbraní japonských a soubor ručně malovaných střeleckých terčů – jenže zdání klame. Je na co se dívat i co obdivovat. Ze tří zámeckých knihoven stojí za povšimnutí především knihovna věnovaná rakouské spisovatelce Marii Ebner von Eschenbach, rozené hraběnce Dubské.

Když sem zavítáte, nezapomeňte se podívat taky do zámecké zahrady a prohlédnout si kolonádu s krytým ochozem, navštívit nově zrekonstruovanou oranžerii nebo unikátní fíkovnu. Stojí to za to.

MapaLysice
videoZámek v Lysicích
...
video video

Zámek v Lysicích

Muzeum strašidel

Muzeum strašidel Kdo se bojí, nesmí do lesa. Praví české přísloví. Přesto se ale může dívat v klidu na Toulavou kameru, i když její předposlední pražská reportáž se strachem souviset bude. Půjde ale o strach pohádkový.

Zavítáme totiž do Muzea strašidel a pověstí – do temných a zrádných uliček staropražského města, kde ze zdí vystupují duchové, skřítci i bezhlavý rytíř. Ke všemu tomu cvrkotu tady navíc existuje pověst, a každá se prý zakládá na pravdě. Tedy alespoň trošku.

Muzeum najdete v Mostecké ulici, nás jím – možná pro jistotu – provedou dva znalí věci, Helena Babická a Jan Zvolský, spoluautoři expozice. A o kom budou mluvit nebo jiným slovy, na koho se máte připravit?

Tak třeba: o zavražděných Španělech naleznuvších v Karlově ulici v domu U zlaté studny. O Golemovi, Faustovi, zazděné jeptišce, malostranském rarachovi či obřím chlupáčovi, který měl políčeno na lepé děvy.

Dokonce tam, kde dnes sídlí ODS, tedy na Jánském vršku, se kdysi zabydlel Ferda, tedy přesněji, my vám ukážeme jeho kostru – prý šlo o strašidlo neškodné, ale velmi nepříjemné.

Pražští hostinští měli strašidla rádi. Už tehdy šlo o dobrý marketingový trik. Když totiž do jejich lokálu zavítal třeba takový vodník Kabourek, byla to ta nejlepší reklama na kvalitní pivečko.

MapaMuzeum strašidel
videoMuzeum strašidel
...
video video

Muzeum strašidel

Kostel v Rovné

Kostel v Rovné Románský kostel svatého Jakuba v Rovné je dnes součástí původně staré hornické osady Stříbrná Skalice. Románský kostelík je jedním z nejkrásnějších a nejlépe dochovaných v Čechách s ojedinělou uměleckou výzdobou.

Pochází někdy z doby před rokem 1150, přestavěný nejprve kolem roku 1180 a pak pozdně románsky kolem roku 1230. V roce 1352 je kostel doložen jako farní a fara je vzpomínána i po celé 15. století. V následujícím období byl kostel jen drobně upravován. V 16. století byla přestavěna původní panská tribuna na kruchtu, v roce 1708 bylo vystavěno šnekové schodiště na věž, přistavěna předsíň a sakristie a nově byla zastřešena věž. Sakristie původně přiléhala ke vstupnímu portálu v severní zdi, který byl při restaurování kostela v letech 1950–1953 po zboření sakristie zazděn.

Unikátní kostel svatého Jakuba Většího téměř jistě vznikl za přispění opata Silvestra z nedalekého Sázavského kláštera. V minulosti stával v blízkosti tohoto duchovního místa dvorec, který byl s kostelem propojen dřevěným můstkem nebo chodbou a plnil funkci pevnostní. Neví se, kdy přesně dvorec zanikl. My vám ukážeme kopie reliéfů z konce dvanáctého století. Originály byste našly v interiéru kostela.

Za zmínku stojí určitě lev, někdy označovaný i jako medvěd nebo výjevy ze zvěrokruhu a apokalyptické postavy symbolizující temné zlé síly čekající na věřící venku. V roce 1944 se po několika nutných opravách narazilo na původní výmalbu. Zachována byla ve velmi dobrém stavu.

MapaKostel v Rovné
videoKostel v Rovné
...
video video

Kostel v Rovné

Stopáž27 minut
Rok výroby 2008
 P ST