Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Horšovský Týn

Horšovský Týn Unikátní výstavu, která připomíná letošní 360. výročí uzavření Vestfálského míru a konce takzvané třicetileté války, nabízí do konce letošní návštěvnické sezóny Erbovní sál státního zámku v Horšovském Týně na Domažlicku.

Můžete tady vidět výstavu Maxmilián Trauttmansdorff a Vestfálský mír, jejíž součástí je několik unikátních historických artefaktů. Původně raně gotický hrad byl vybudován poblíž kupecké stezky, a to někdy ve 13. století jedním z biskupů. A sloužil pak hlavně církvi – až do husitských válek, kdy se vlády nad jím ujímá stav světský, přechází totiž do vlastnictví feudálního. Jedním z hradních pánů byl i Jan mladší z Lobkovic.

V roce 1547 se ani Horšovskému Týnu nevyhnul požár. Všechno zlé je k něčemu dobré, si možná řekli Lobkovicové a rozhodli se namísto nákladných oprav zbudovat okázalé monumentální renezanční rodinné sídlo. Po Bílé hoře ale o tenhle majetek Lobkovicové přišli a zámek přešel jako pobělohorský konfiskát pod správu Maxmiliána Trauttmansdorffa.
Na zámku v devatenáctém století vzniká i jedinečná sgrafitová výzdoba původních fasád. A unikátní jsou Heraldické výjevy v novoromantickém stylu.

Zámek si projdeme s jeho kastelánem Janem Rosendorfským. Dozvíme se, že dobu jednoho z nejdelších a nejhrůznějších válečných konfliktů v dějinách Evropy připomínají kromě dokumentů z doby války, tehdejší zbroje a zbraní taky řád Zlatého rouna či husí brk, kterým byl Vestfálský mír podepsán. K vidění je sedm svazků s veškerými mírovými dokumenty a dohodami podepsanými na konci války. Jediný výtisk těchto dokumentů v ČR patří knihovně v Horšovském Týně.

Byl to totiž právě tehdejší majitel horšovskotýnského panství Trauttmansdorff, který byl při podpisu smlouvy přímým zástupcem habsburského císaře Ferdinanda III. Závěrečných jednání o konci války se účastnilo 153 delegátů. Mírová smlouva o 128 bodech byla slavnostně podepsána 24. října 1648 na radnici v Münsteru, pak na biskupství v Osnabrücku. Maxmilián z Trauttmansdorffu je podepsán na prvém místě jako přímý zástupce Ferdinanda III.

MapaHoršovský Týn
videoHoršovský Týn
...
video video

Horšovský Týn

Stezka Berghaus

Stezka Berghaus Pak si budeme povídat o historii hornictví, protože si projdeme stezku Berghaus v Černém Dole v Krkonoších. Jde o první stezku, která se věnuje „horničení“ v našich nejvyšších českých horách.

Stezka v Černém Dole připomíná bohatou hornickou tradici v Krkonoších. Během zhruba hodinové procházky po asi kilometrovém okruhu si můžete prohlídnout pozůstatky po hornické činnosti v okolí Černého Dolu. Informační tabule vám připomenou dávno zaniklé doly, vysvětlí některé způsoby středověké těžby, prostřednictvím plánků a fotografií nahlédnete také do podzemí a seznámíte se i s geologií Krkonoš.

Uvidíte mimo jiné i propadlinu po 80 metrů hluboké zavalené uranové šachtě, hornický náhon, skalní vrásy a ústí středověkého dolu. Na deseti informačních tabulích jsou ukázky zpracování rud, geologické profily, mapy důlních děl a fotografie z podzemí.

Zastavíme se u paní Ivy Zaplatílkové z Infocentra v Černém Dole, naší průvodkyní, a dozvíme se leccos zajímavého. Třeba to, že k vidění jsou tady hornické vozy, a hodně nám pomůžou zorientovat se dobře a přehledně udělané informační tabule s popisy.

Ještě než se ale stezkou projdeme, zavedeme vás na kopec, odkud je přenádherný výhled na celý Černý Důl – drahocenné kovy tady podle písemných dokladů těžili horníci už ve 14. století.

MapaStezka Berghaus
videoStezka Berghaus
...
video video

Stezka Berghaus

Vyšívač krojů

Vyšívač krojů Pan Martin Novosád z Vlkoše na Kyjovsku by mohl klidně plnit tři Popelčina přání. Bylo-li by jedním z nich mít na večerní bál róbu v podobě valašského kroje, určitě by jí ho splnil.

A rád. Jde totiž možná o jediného muže u nás, který umí vyrobit a vyšít kroj. A navíc ho to baví. Tradice i obchod: o jeho práci je zájem v Česku i za hranicemi.

V dílně pana Novosáda to voní a hraje všemi barvami. On sám je typickým samoukem, vztah k výrobě krojů se zrodil asi na vesnických tancovačkách, kde mu tyhle oděvy padly do oka. A zájem přerostl v koníčka.

Dáme slovo i samotnému tvůrci, který nás seznámí s tím, jak kroje vyrábí, a řekne nám i to, jak se proměňovaly v čase. Připravil už víc než padesát dámských, pánských, a dokonce i dětských krojů. Od těch nejjednodušších až po ty složitě vyšívané.

Kroje se liší i podle toho, k čemu a pro koho jsou určeny. Jinak vypadá ten, v němž se loučí ženich či nevěsta se svobodou, jinak ten, ve kterém se chodí do kostela. A největší parádu prý dělával vždycky fěrtušek, připojuje sběratelka krojů Jindra Šťastná.

MapaVyšívač krojů
videoVyšívač krojů
...
video video

Vyšívač krojů

Zámek Kratochvíle

Zámek Kratochvíle Zámek, kam vás zavedeme v další reportáži, si postavil rod Rožmberků na konci 16. století. A to pro účely kratochvilné. Pro zábavu, lov, reprezentaci – zkrátka pro všechno, co patří k těm pravým šlechtickým kratochvilným rozmarům.

A protože slovo kratochvíle se nám v textu objevilo už potřetí, je nasnadě, že vás přivítáme na jihočeském vodním zámečku Kratochvíle. Reprezentačními prostory projdeme s kastelánem panem Vojtěchem Troupem, který nás provede Zlatým sálem s nepřehlédnutelnými stropními malbami římských dějin v podobě antických příběhů a ukáže nám i malované tapety a různé hudební nástroje rožmberské kapely.

A víte, že k tomu, aby se Vilém z Rožmberka mohl předvést, aby mohl hostům ukázat, jakže si to žije, posloužily bufety. Nešlo ale o žádné švédské stoly a či talíře s chlebíčky rychlého občerstvení, ale o vzácné nádobí. Skvělá architektura – skvělé a zajímavé vyprávění – o historii, která své stopy přenesla až dodneška.

MapaZámek Kratochvíle
videoZámek Kratochvíle
...
video video

Zámek Kratochvíle

Centrum Danar

Centrum Danar Přijďte se podívat, jak se žilo v podhradí ve středověku. Vydejte se za brány království Danar. To jsme našli u Mladé Vožice na hradu Šelmberk, kde existuje a těší se i na vás stejnojmenné historicko-řemeslné vzdělávací centrum.

Potkáte se tady s mistry kováři, hrnčíři, tesaři, přadlenami, platnéři, sedláři, barvíři i pekaři. Můžete navštívit i bylinnou zahradu a ochutnat její produkty, stejně jako chléb pečený v hliněné peci, nebo se zúčastnit výpalu keramiky a rekonstrukce řady dalších dobových postupů. A dost věcí si budete moct vyzkoušet na vlastní ruce nebo spíš vlastníma rukama. Stará řemesla za to stojí.

Samotný hrad Šelmberk byl založen před rokem 1318 mocným rodem Buziců, kteří do svého rodového erbu zavěsili svinskou hlavu. V šestnáctém století tady Václav z Radešína rozšířil areál o renesanční palác. Sto let nato, v sedmnáctém století, se už hrad uvádí jako pustý. Do dnešních dnů se z něho dochovalo pouze torzo renezančního paláce a bergfritová věž. O to víc to ale žije v podhradí. Opravdu.

MapaCentrum Danar
videoCentrum Danar
...
video video

Centrum Danar

Stodolní ulice

Stodolní ulice Je mu 23 let, jmenuje se Petr Molík a pochází z Orlové-Lutyně. Zavedeme vás tedy na sever Moravy. Prozradíme ještě, že to bude do Stodolní ulice, snad nejznámější moravsko-slezské ulice, kde to zkrátka žije.

Důležité ale je, že tečku dnešnímu toulání udělá vítěz soutěže Toulavá kamera, který amatérsky, ale se ctí natočil svůj první televizní příspěvek. Co poutat víc? Podívejte se sami, jak se mu to povedlo, a třeba se dozvíte, co nového na Stodolní.

MapaStodolní ulice
videoStodolní ulice
...
video video

Stodolní ulice

Stopáž27 minut
Rok výroby 2008
 P ST