Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Geosvět

Geosvět Jiří Ruml sbírá kameny od roku 1999. Od jeho koníčku pak byl jen krůček k tomu, aby se o ně začal zajímat víc a odborně, aby začal chodit na burzy a nakonec pak uspořádal prodejní výstavu. Kamenů ale přibývalo, nebylo je už kde vystavovat, a tak vznikl nápad zřídit si galerii.

Kameny člověka obklopují odnepaměti. A usnadňují mu život. Cílem, nebo spíš snem, je vystavit asi deset tisíc vzorků. Teď jich je kolem čtyř tisíc.

V Geosvětě v Praze aneb v Galerii minerálů a fosilií Geosvět se budeme pohybovat v předposledním zastavení. Reprezentativní sbírka je rozdělena na paleontologii a hlavní část věnovanou minerálům. Devadesát procent je z vlastních zdrojů.

Každý minerál je unikát a každému se líbí něco jiného. Expozice má hlavně estetický rozměr, je zajímavá, a mohla by se líbit i vám. Jak taková galerie vzniká, jak se shánějí exponáty – i o tom si budeme povídat s Janem Rumlem a Lubomírem Thinem – sběrateli.

MapaGeosvět
videoGeosvět
...
video video

Geosvět

Chotouň

Chotouň Kdysi to bývalo významné duchovní město, dnes je Chotouň, malá vesnička na Kolínsku, chráněna jako vesnická památková zóna. A není divu. Jedno z magičtějších českých míst se má totiž čím chlubit.

Zachovala se tady totiž řada původních zemědělských usedlostí – za všechny snad jmenujme alespoň špejchar z 18. století s barokním dřevěným krovem.

Na místní návsi stojí barokní kostel svatého Prokopa ze začátku 18. století. Podobu mu daly výkresy architekta Jana Blažeje Santiniho. V těsném sousedství svatostánku stojí Svatoprokopský dvorec, místo, kde se do zemanské rodiny narodil svatý Prokop. Na návsi narazíme i na studánku, jejíž pramen je pojmenován jako Prokopka – prý má pozitivní účinky na plodnost.

Místní pověsti taky vyprávějí o tom, že právě svatý Prokop dokázal zkrotit pekelníky a různé ďasy a hrůzy. Průvodci nám budou lokální patriotka Kateřina Hrbáčková a historik Vladimír Rišlink, kteří nám řeknou i to, co je Čertova brázda nebo se kterou legendou je spojena chotouňská mohyla Homole.

MapaChotouň
videoChotouň
...
video video

Chotouň

Srní

Srní Vypravíme se po stopách Karla Klostermanna. Jeho život je spjat se Šumavou, i když se narodil v Rakousku. Měl být lékařem, stal se spisovatelem. O jeho životě a osudu si budeme povídat na pětikilometrové stezce, která se pyšní spisovatelovým jménem.

Klostermann měl na Šumavě hodně příbuzných, žili roztroušeně v okolí Srní, a dopátrat se, odkud sem přišli nebo kde se vzali, není vůbec jednoduché. Jak říká autor naučné klostermannské stezky Josef Štemberk – teorií je několik.

Jedna říká, že sem přišli z Porýní, jiní badatelé se přiklánějí k názoru, že jejich jméno musí být spjato s Klášterským mlýnem, německy Klostermühle.

Projdeme se i rodištěm otce slavného spisovatele 19. století – na místě původního dvora je dnes penzion. Nová stezka nás ale dovede až ke skalní vyhlídce – při ideálním počasí je odsud vidět až k Zelené hoře.

A ukážeme vám i sáně, takzvané šmejčky, pamatující Klostermannovu dobu.

MapaSrní
videoSrní
...
video video

Srní

Muzeum motorismu

Muzeum motorismu Na Moravě zůstaneme i v další reportáži. Jen se z té severní přesuneme na jižní. Důvod je jednoduchý. Ve Znojmě totiž žije pan Jan Drozd, vášnivý sběratel starých aut, který po několikaletém úsilí a příprav otevřel své Muzeum motorismu.

Při vstupu budete sice překvapeni, protože vás uvítá namísto stařičkých veteránů parní tahač, tzv. lokomobila, jejíž síly se využívalo kdysi hlavně v hospodářství, a uměla vyrobit i elektřinu.

Prostor pro svůj koníček našel pan Drozd v areálu bývalé znojemské vodárny, tu však musel nejdřív opravit. V muzeu najdete snad všechno, co se týká aut nebo motorek s datem výroby do roku 1950, včetně doplňků. Třeba heverů!

MapaMuzeum motorismu
videoMuzeum motorismu
...
video video

Muzeum motorismu

Olbramovice

Olbramovice Ve čtvrtém zastavení se podíváme na rozhraní Znojemské a Mikulovské vinařské oblasti – na Olbramovicko. Tedy přesněji, spíš než po Olbramovicku se budeme pohybovat pod Olbramovickem. Navštívili jsme totiž jeho podzemní chodby. Jejich historie se prý začala psát už před tisíci lety.

Podzemí využívali lidé hlavně jako praktické a účelné skladovací potravinové prostory. Jejich funkce se ale v průběhu staletí měnily. Nejstarší zmínka o olbramovickém podzemí pocházela původně z roku 1321 – osada byla v državě Jindřicha z Lipé. Nové výzkumy ale ukázaly, že je třeba tuhle časovou teorii antidatovat. Podzemí měří kolem půl kilometru, chodby jsou vytesány do pískovce.

Se sklepmistrem Jiří Markem se tak ocitneme až na dně prehistorického moře. Vrstva pískovce je tady místy silná až sto padesát metrů – tyto prostory sloužily proto i jako skrýše třeba i v dobách třicetileté války. Jejich osudy pak připomínají nápisy v měkkém pískovci.

MapaOlbramovice
videoOlbramovice
...
video video

Olbramovice

Zámek Jánský vrch

Zámek Jánský vrch Zámek, do kterého vás pozveme v první reportáži, najdete na česko-polském pomezí, v Rychlebských horách v městečku Javorník. Prošel precizní rekonstrukcí, interiéry ale zůstaly původní včetně mobiliáře nebo tapet či záclon z 19. století.

Původně byla celá stavba zamýšlena jako hrad. Ve 14. století přešel z rukou Svídnických do vlastnictví vratislavských biskupů, kteří ho pak spravovali šest staletí. Až teprve v době nedávné přešel do vlastnictví státu.

Historickou stavbou projdeme důkladně, takže se podíváme i do kuchyně s unikátním hrncem pana Papina, mandlírny či žehlírny.

Zámek Jánský vrch se také pyšní jednou z největších sbírek dýmek, čítá asi na 2000 kousků.

MapaZámek Jánský vrch
videoZámek Jánský vrch
...
video video

Zámek Jánský vrch

Stopáž27 minut
Rok výroby 2008
 P ST