Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Císařská jeskyně

Císařská jeskyně Krásu jeskyní budeme obdivovat v Ostrově v Moravském Krasu. Zavítáme do jeskyně Císařské. A proč právě tenhle honosný titul? Důvod je ten, že roku 1824 ji navštívil sám císař s císařovnou Terezií a tato návštěva dala jeskyni název.

V roce 1933 byla do výklenku v jeskyni umístěna soška Panny Marie Lurdské. Proto se místo začalo nazývat také Moravské Lurdy. Sochu nechal v Brně zhotovit a v ostrovském kostele vysvětit ostrovský rodák a prvorepublikový poslanec Josef Šamalík.

V padesátých letech byla jeskyně uzavřena pro veřejnost, soška zmizela, a tím se přerušila i tradice veřejných poutí. Původní soška dodnes nalezena nebyla.

Na tradici pobožnosti konané v jeskyni, započaté za první republiky, bylo znovu navázáno v roce 2001 a tohle obnovené poutní místo je jediným v České republice, které je umístěno v podzemí.

V roce 2005 byla do skalního výklenku v jeskyni umístěna keramická socha Panny Marie Lurdské od akademického sochaře Karla Ševčíka. Letošní podvečerní mše, kterou vedli faráři V. Trmač z Jedovnic a M. Javora z Vysočan, se v podzemí zúčastnilo podle odhadu správce jeskyně 350 poutníků.

Jeskyně se nachází v chráněné krajinné oblasti Moravského krasu, v části Suchého žlebu ve východní údolní stráni, asi 1,5 km od Ostrova kousek od silnice a v současné době není veřejnosti přístupná.

V roce 1997 se otevřela pro speleoterapii dětí s dýchacími problémy (astmatem a onemocněním dýchacích cest). I proto nás reportáží provede primář Pavel Slavík.

MapaCísařská jeskyně
videoCísařská jeskyně
...
video video

Císařská jeskyně

Hry a klamy

Hry a klamy Nedělní toulání zakončíme na pražské Novoměstské radnici, kde byla zahájena zábavně-vzdělávací výstava Hry a klamy. Stojí za to se sem přijít podívat, protože na šedesát exponátů, které tam jsou, vás donutí přemýšlet.

Komenského slavnou větu „škola hrou“ známe všichni, ale praxe ve školních lavicích za touto myšlenkou obvykle dosti pokulhává. V případě iQparku a jeho pražské výstavy je tomu naopak.

Teorie je tu minimum a slouží vlastně jen někde a k vysvětlení toho, co si tu nejdřív vyzkoušíte na vlastní kůži.

Stojí tu třeba velká parabola, a pokud něco zašeptáte v jejím ohnisku, jakési podivné kouzlo přenese vaše slova až k člověku stojícímu u druhé paraboly na druhém konci místnosti.

Jednoduchý přístroj zase vyzkouší, jak pevnou máte ruku, jak jste pohotoví či rychlí, jinde si otestujete svůj čich při poznávání různých druhů koření…

Je tu také řada skládaček a optických klamů, pomocí upravených zrcadel můžete prolnout svůj obličej s obličejem kamaráda, do lamelového panelu můžete otisknout své tělo. Spoustu legrace zažijete i s kuličkou v jednoduchém labyrintu, jehož náklon smíte ovládat pouze nohama.

Vaši pozornost možná přitáhne figurína s odhalenými vnitřnostmi, s níž si poradíte jen v případě, že máte alespoň základní znalosti anatomie. Se svým partnerem můžete soutěžit, kdo dokáže rychleji dotykem pozhasínat tlačítka rozsvěcující se na přeskáčku na velkém panelu, ale věřte, že se přitom můžete i pěkně zapotit.

S pochopením úkolu vám vždy pomůže česko-anglická tabulka, která obsahuje buď návod či popis toho, co máte udělat, co se stalo nebo mělo stát, a v některých případech i teoretické zdůvodnění jevu. Najdete zde i množství hlavolamů, kvízů a hádanek, jejichž řešení je sice vašemu zraku ukryto, ale bez problémů ho objevíte.

MapaHry a klamy
videoHry a klamy
...
video video

Hry a klamy

Motýlí dům

Motýlí dům V Žírovicích nedaleko Františkových Lázních si můžete přímo na „dosah“ vychutnat krásu exotických motýlů v jejich přirozeném prostředí. Od vajíčka přes housenku, kuklu až po křehkého živého motýla se před vámi odehrává celý cyklus života.

Teplo, vlhko a šumění křídel – to jsou většinou první dojmy návštěvníků skleníku. Současně ve stejném domě si můžete vychutnat i poměrně rozsáhlou sbírku našich i exotických preparovaných motýlích krasavců.

Zajímavosti z motýlího života se dozvíte z průvodních textů. Jestliže vás tento neobvyklý koníček nadchne, máte možnost si přímo na místě sestavit vlastní sbírku motýlů a nebo si koupit pouze jediného – ať už pro radost sobě nebo jiným.

Chovu motýlů se věnuje entomolog Stanislav Macek asi 30 let. Skleník je přístupný veřejnosti. V jediném prostoru si návštěvníci můžou prohlédnout motýly, se kterými se běžně v přírodě nikdy nesetkají, zastoupena je Afrika, jižní Amerika, jižní i východní Asie, Austrálie.

Snad ještě dodáme, že náš průvodce a hlavní host motýlům propadl už jako malý kluk, a jak sám dodává, nikdy si prý ale nepředstavoval, že jim ještě ve svých pětapadesáti letech bude věnovat veškerý volný čas.

MapaMotýlí dům
videoMotýlí dům
...
video video

Motýlí dům

Krkonošské muzeum

Krkonošské muzeum Naše Jilemnice, naše Krkonoše nebo naše Jizera. Pro někoho možná pateticky vlastenecký začátek pro nedělní Toulavou kameru, ale vězte, že žil byl člověk, který k tomuhle koutu republiky přilnul natolik, že volil právě tahle slova.

Nebyl jím nikdo jiný než hrabě Jan Harrach. Krkonoše miloval, nechal si přivézt první lyže a právě Jilemnice se díky tomu stala kolébkou českého lyžování.

Protože si letos připomínáme sté osmdesáté výročí narození osvíceného aristokrata, navštívíme Krkonošské muzeum v Jilemnici. Nachází se v zámku, který Harrach nechal zbudovat.

Jeho osvícenství lze dokumentovat i tím, že v Krkonoších stál vždy na straně sklářů, a právě tohle řemeslo kvetlo i díky němu. Sklo totiž považoval za národní poklad.

Hrabě Jan si dobře uvědomoval, že Krkonoše je třeba chránit, a proto v roce 1904 zřídil v Labském dole na severním svahu první zdejší přírodní rezervaci.

MapaKrkonošské muzeum
videoKrkonošské muzeum
...
video video

Krkonošské muzeum

Sezemická zvonice

Sezemická zvonice Jednou z nejstarších památek pardubického regionu a nejvýznamnější památkou Sezemic je kostel Nejsvětější Trojice z poloviny 13. století. V době klášterní sloužil i řeholnicím cisterciáckého řádu, a to až do zániku kláštera v roce 1421.

Kostel prošel v průběhu staletí mnohými přestavbami a úpravami. Cihlové zdivo v západní části kostela je pozůstatkem původního farního kostela a pochází z doby kolem roku 1270 až 1280. Je vázáno ranně gotickou vazbou, tj. po dvou běhounech (cihly kladené na délku) následuje vazák (cihla kladená kolmo k nim) a každá spodní vrstva je oproti horní posunuta o čtvrt cihly doprava.

Oproti jiným středověkým stavbám v Čechách zde bylo vědomě použito různobarevné polevy ke zvýšení barevného dekorativního účinku cihlové stěny ponechané bez omítky ve vnitřku chrámu. Barevný tón stěny byl navíc zvýrazněn tvarovanými maltovými spárami („sezemická vazba“).

Rozsáhlý kostel je jednolodní (délka více než 26 metrů) s trojboce uzavřeným presbytářem (délka asi 9 metrů) a dvěma přilehlými gotickými kaplemi. Presbytář a kaple sv. Antonína na jižní straně lodi pocházejí z doby kolem poloviny 14. století a severní kaple sv. Anny byla vystavěna v letech 1380–1390 a je patrně dílem Parléřovy huti Václava IV.

Po zániku cisterciáckého kláštera 1421 byla pravděpodobně v 15. století zvýšena dlažba a do barokní podoby byl kostel upraven po roce 1726. Chrámová loď a presbytář jsou vyzdobeny nádhernými nástropními Kramolínovými freskami z roku 1784.

Monumentální architektura hlavního oltáře s bohatou sochařskou výzdobou stejně jako severní a jižní boční oltář pocházejí z doby kolem poloviny 18. století.

MapaSezemická zvonice
videoSezemická zvonice
...
video video

Sezemická zvonice

Středověká móda

Středověká móda Nejlepším zdrojem informací o ošacení jsou přímo dochované oděvy, z nichž některé si můžete prohlédnout. Je však třeba mít na paměti, že se nedochovalo statisticky významné množství oděvů, aby bylo možno říct, že „tento typ oděvu se šil přesně takto“.

Lze jen prohlásit, že daný oděv byl konstruován konkrétním způsobem. Důležité je i to, za jakých podmínek se oděv uchovával. Jistě je rozdíl mezi kusem vyhozeným jako neopravitelný a královskou róbou, která byla součástí pokladu.

Opatrní bychom také měli být v případě pohřebních rouch. Specifickým tématem jsou nálezy z močálů, kdy je v některých případech otázkou, zda se nejednalo o loupežnou vraždu nebo o popravu „čarodějnice“.

A proč o tom mluvíme? Protože na druhé cestě jsme se vydali do Uherského Brodu na ojedinělou výstavu. Tvořena je hned několika typy exponátů – plátovou zbrojí od Hynka Minarčíka ze Vsetína, zdařilými replikami kostýmů Martiny a Martina Hřibových ze Zlína, drátěnými košilemi a brní od Jaroslava Vysokého z Třebíče a několika krásnými meči a štíty, které zapůjčil David Templář Karlík ze Šternberka.

Na výstavě v Muzeu v Uherském Brodu nechybějí ani originály z muzejních sbírek. Spojuje je jediné, doba, ve které vznikly – tedy středověk až renesance.

Nedílnou součástí oděvů jsou doplňky a různé drobné detaily, jako jsou vzory látek, dochovaná obuv, opasky, tašvice, kabelky apod., které můžete shlédnout zde. Též se můžete pokochat tapiseriemi a malbami postav oblečených v dobových oděvech.

MapaStředověká móda
videoStředověká móda
...
video video

Středověká móda

Stopáž26 minut
Rok výroby 2008
 P ST 4:3