Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Klášter Kladruby

Klášter Kladruby V údolí řeky Úhlavky, 7 kilometrů od města Stříbra se rozkládá bývalý benediktinský klášter, založený na počátku 12. století knížetem Vladislavem I. Po svatovítské katedrále na Pražském hradě a chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře jde o třetí největší kostelní stavbu v Česku.

Dnešní podoba areálu je z třetiny 18. století. Dominantou je klášterní kostel, přestavěný Janem Blažejem Santinim ve stylu barokní gotiky. Ten také navrhl většinu vybavení interiéru, na kterém se dále podíleli bratří Asamové, sochaři z okruhu Matyáše Bernarda Brauna a Karel Legát.

Po jižní straně kostela je situován starý konvent, u kterého na východě stojí stará prelatura a na jihu budova nového konventu, jejíž autorství je připisováno Kilianu Ignáci Dientzenhoferovi.

Klášter ležel v blízkosti Norimberské zemské stezky, která spojovala Čechy a Bavorsko. Té často využíval jak Vladislav I., říšský arcičíšník, tak i jeho manželka Richenza, která pocházela z německého Bergu.

Období do konce 14. století je charakterizováno mohutným rozvojem klášterního majetku a mocenského vlivu. Toto období bylo ukončeno husitskými válkami. V lednu 1421 dobyl klášter Jan Žižka a zanechal zde svoji posádku, která odolala i útoku vojsk krále Zikmunda, jež čítala 12 000 vojáků.

Po husitské revoluci se kladrubský klášter jen pomalu zotavoval. Znovu vzmáhat se začal až díky pobělohorské procírkevní politice. Počátek 18. století se dá označit za druhý vrchol jeho historie.

Klášter se však ze své moci a majetku netěšil dlouho. V roce 1785 byl zrušen v rámci reforem Josefa II. V následujících letech sloužily budovy jako sklad střelného prachu, později byl konvent využit jako generální vojenský špitál a za napoleonských válek jako kasárna a lazaret.

Roku 1825 byla na celé kladrubské panství vypsána dražba a ještě v témže roce Kladruby koupil Alfréd I. kníže Windischgrätz. Windischgrätzové využívali objekt hlavně k hospodářským účelům, protože rodinné sídlo měli na zámku v Tachově.

Po roce 1945 převzal objekt Státní statek v Kladrubech. V 70. letech se objekt začal rekonstruovat. Opravy probíhají dodnes za finančního přispění státu a Evropské unie.

MapaKlášter Kladruby
videoKlášter Kladruby
...
video video

Klášter Kladruby

Sběratel bonsají

Sběratel bonsají Nedávné studie Velké Británie a Spojených států ukazují, že rostliny vnímají bolest, dokážou se radovat, zkrátka i ony mají své prožitky, jen to neumějí dát tak najevo jako my lidi. Jakpak je asi takovým bonsajím?

Pidirostlinkám. Laikovi by se mohlo zdát, že třeba musejí trpět, když je jejich pěstitelé drží ve velikostech přímo miniaturních, ale jak uvidíte a hlavně uslyšíte od pana Jaroslav Pišla z Libčan, vášnivého pěstitelé bonsají, jde vlastně o to vytvořit jim co nejvhodnější prostředí s předem promyšleným plánovanými pěstitelskými zásahy.

Za nápadem miniaturizovat stromy a dřeviny stojí móda staročínských palácových dam. V reportáži se dozvíte, co dělaly ony. Dřív Číňané uctívali své památné stromy, pak už je pěstovali v zahradách.

Jak vám ukážeme v naší reportáži, u Pišlů nezůstalo jen u tvarování bonsají, postupně se začala měnit i zahrada podle asijského střihu.

Na kopci vyrostl altán s výhledem na 40letou tvarovanou lesní borovici, která je pro Japonce i Číňany symbolem vznešenosti ducha. Ze stráně teče potůček, v jezírku se prohánějí pestrobarevní japonští koi kapři. Ti podle Japonců představují štěstí, statečnost, úspěch a požehnaný věk. Svého pána poznají podle hlasu a chůze.

MapaSběratel bonsají
videoSběratel bonsají
...
video video

Sběratel bonsají

Fotoateliér Seidel

Fotoateliér Seidel Zajímavé dílo Josefa a Františka Seidlových z první poloviny 20. století můžou teď zájemci vidět v autentickém prostředí jejich českokrumlovského ateliéru.

Na 140 tisíc skleněných desek i celuloidových negativů, které jsou věrnou obrazovou kronikou Šumavy i běžného života v pohraničí v první polovině minulého století, se dochovalo v českokrumlovském domě v Linecké ulici. Právě tahle stavba sloužila do roku 1949 jako rodinný dům s fotoateliérem rodiny Seidlovy.

Dnes tady najdete Museum Fotoateliér Seidel. Je to světový unikát, který spočívá v komplexnosti nabídky a ve vysokém stupni autenticity, tak o expozici mluví ředitel Českokrumlovského rozvojového fondu Miroslav Reitinger.

Fond, který je stoprocentní dceřinou společností města, památku tři roky obnovoval a nyní pracuje především na digitalizaci snímků. Význam památky podle představitelů fondu spočívá zejména v souhře jejích autentických součástí.

Na jednom místě se zde dochovala spolu s fotografickým dílem Josefa a jeho syna Františka Seidlových především samotná budova s ateliérem s minimálními stavebními úpravami, ale také významná část původního technického vybavení fotoateliéru. Návštěvníci tak mohou spatřit vedle fotografií také mnoho dobových přístrojů, pomůcek i dekorací.

Zachovala se i podrobná dokumentace, např. i jména a adresy portrétovaných osob nebo účty.

MapaFotoateliér Seidel
videoFotoateliér Seidel
...
video video

Fotoateliér Seidel

Rešovské vodopády

Rešovské vodopády Rešovské vodopády se nacházejí na říčce Huntavě v Nízkém Jeseníku, 8 km od Rýmařova. Byly vyhlášeny za chráněný přírodní výtvor.

Vodopády jsou jedním z nejoblíbenějších cílů turistů. Říčka Huntava zde v kaňonovitém údolí vytváří kaskády a vodopády. V místech vodopádů překonává Huntava pruh tvrdší horniny. Od roku 1989 jde o přírodní památku.

Scenérie je působivá zejména při vyšším průtoku. Celé území o rozloze 6 hektarů je pokryto přirozenými smrkovými lesy. Nejsnadnější přístup k vodopádům na Huntavě je z vesnice Rešov, vzdálené 1 km.

Pod vodopády kdysi pracoval vodní mlýn. Rešovské vodopády dostaly jméno podle nejbližšího lidského sídla, vsi Rešov. Tvoří je asi dvě stě metrů dlouhá, zhruba deset metrů široká kaňonovitá soutěska, jejíž stěny se tyčí do dvacetimetrové výšky.

Voda říčky, či spíše potoka Huntavy postupně padá z několika stupňů, z nichž ten nejvyšší má okolo deseti metrů. Nad horním vodopádem se soutěska rozšiřuje a mění se opět v obyčejné údolí. To se zakrátko rozděluje na dvě větve, protékané Huntavou a Tvrdkovským potokem.

MapaRešovské vodopády
videoRešovské vodopády
...
video video

Rešovské vodopády

Pivovarský okruh

Pivovarský okruh Plzeňské Pivovarské muzeum připravilo na letošní turistickou sezónu pro návštěvníky Plzně i Plzeňany výstavu o historii pohostinství.

V prostorách Pivovarského muzea a ve vybraných plzeňských hospodách a restauracích je od 17. 6. do 31. 10. k vidění výstava mapující historii plzeňských pohostinství. Ta je bohatě doprovozena fotografiemi a pohlednicemi, vybraných z kolekce Západočeského muzea, z několika soukromých sbírek a ze sbírek Pivovarského muzea v Plzni.

Historické fotografie zachycují plzeňské hospody, hotely a restaurace v různých časových obdobích. K výstavě se tematicky pojí první odborná konference na téma historie pohostinství.

Výstava nazvaná Jak dlouho se točí aneb historie pohostinství v Plzni představí na historických pohlednicích a fotografiích to nejlepší z unikátních záběrů věhlasných či naopak již zapomenutých hospod a restaurací v Plzni.

Aby oslovila co nejširší okruh zájemců, překročí výstava i práh Pivovarského muzea a zamíří do vybraných hospod – Na Parkánu, U Salzmannů, Centrálu a U Morávků. Během vernisáže byly části výstavy do těchto hospod rozvezeny formanskou jízdou.

Doprovodný program obsahuje pravidelné komentované prohlídky výstavy i vybraných plzeňských hospod. Ne každá turistická trasa musí být turistická.

MapaPivovarský okruh
videoPivovarský okruh
...
video video

Pivovarský okruh

Naučná stezka Hády

Naučná stezka Hády Vybudování naučné stezky Hády v Brně proběhlo ve spolupráci se sdružením Rezekvítek za podpory dalších organizací i dobrovolníků. Turisticky vyhledávaný cíl, a to nejen Brňany, nabízí svým návštěvníkům přírodní, historické a geologické zajímavosti severovýchodního okraje Brna a jižní části Moravského krasu.

Na stezce je umístěno celkem 17 panelů s texty, fotografiemi i barevnými ilustracemi. Všechny panely se nacházejí na turisticky značených cestách.

Naučná stezka se nachází na území, které je rekreačně hodně využíváno a slouží k procházkám či cyklistickým vyjížďkám mnoha tisícům návštěvníků. Tvoří několik variabilních tras o různých délkách (5–25 km). Stezka je dostupná MHD na čtyřech místech. Na nich jsou také umístěny tabule s mapkou území, na nichž je vyznačeno umístění jednotlivých panelů i turistických značených cest.

V rámci projektu byl vydán barevný leták obsahující základní informace o naučné stezce a návrhy jednotlivých tras, mapku zahrnující všechny panely a turisticky značené cesty, které je spojují. Dále obsahuje doplňovačku básničky, jež motivuje návštěvníky, aby si postupně prošli všechny trasy.

Propagační materiál naučné stezky je zdarma k dispozici v ekologické poradně Veronica na Panské ulici v centru Brna a v sídle partnerské organizace Rezekvítek. Nám bude průvodkyní paní Blanka Ponížilová, autorka naučné stezky.

Přivítá nás i na místě zvaném Šumberák se spoustou vápencových balvanů, další pak jsou na hraně Šembery. Geologové jim říkají, že to jsou škrapy, ale podle jedné z brněnských pověstí jsou to kameny, které každý večer vyorává čert s jedním ze zlých brněnských rytířů.

MapaNaučná stezka Hády
videoNaučná stezka Hády
...
video video

Naučná stezka Hády

Stopáž26 minut
Rok výroby 2008
 P ST 4:3