Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Rotunda Vyšehrad

Rotunda Vyšehrad Rotunda na Vyšehradě byla postavena ve 2. polovině 11. století, po zřízení pevnosti byla proměněna ve skladiště prachu. Měla na kahánku roku 1841, kdy měla ustoupit komunikaci mezi Novým Městem a Pankrácí, hraběti Karlu Chotkovi se však podařilo románskou rotundu uchovat.

Roku 1875 ji koupila vyšehradská kapitula a dala ji obnovit podle návrhu architekta Antonína Bauma. Antonín König a Jan Heřman uvnitř vymalovali nástěnné obrazy a František Sequens obraz oltářní. Dnešní vzhled je výsledkem několika oprav.

Vnitřní průměr rotundy je 650 cm, hloubka apsidy 220 cm a síla zdiva 95-97 cm. Nad portálem vytvořeným v pseudorománském stylu je zazděna dělová koule na památku pruského obléhání Prahy v roce 1757. Vchod byl původně na západní straně. Rotunda má na střeše tzv. lucernu, která je zakončena pozlaceným křížem s půlměsícem a sluncem.

MapaRotunda Vyšehrad
videoRotunda Vyšehrad
...
video video

Rotunda Vyšehrad

Letohrad (Kyšperk)

Letohrad (Kyšperk) Zveme vás na prohlídku města Kyšperk, i když byste tento název na současné mapě Česka hledali marně. V roce 1950 se totiž Kyšperk přejmenoval na dnešní Letohrad. Důvodů k návštěvě tohoto malebného městečka v podhůří Orlických hor je hned několik.

Letos totiž uplyne 700 let od první zmínky o městě a osídlení jeho území – poprvé se existence Kyšperka objevuje ve Zbraslavské kronice už roku 1308.

Představitelé Letohradu chtějí tuto událost jaksepatří oslavit, a tak se tu střídá jedna akce za druhou. V současné době tu například probíhá ojedinělá výstava nejstarších map našeho území.

MapaLetohrad (Kyšperk)
videoLetohrad (Kyšperk)
...
video video

Letohrad (Kyšperk)

Muzeum marionet

Muzeum marionet Výstava umístněná v mohutném půdním prostoru se starobylým trámovím čítá víc než 250 marionet. Kromě kašpárků, čertů, králů, princezen, vodníků a strašidelného draka lze vidět i skvostné loutkové divadlo, které vzniklo podle návrhů klasika Mikoláše Alše.

Dalšími exponáty jsou opony, kulisy, dekorace a moderní loutky klasických českých pohádek, loutky z inscenace opery W. A. Mozarta Kouzelná flétna nebo z inscenace Golemystery Divadla Franze Kafky. Skutečným pohlazením je replika barokního Zázračného divadla včetně důmyslné jevištní technologie.

A to všechno můžete navštívit spolu s námi v Muzeu marionet v Českém Krumlově. Marionety měří 80 cm a váží více než šest kilogramů. Jejich tělo je vytesané z lipového dřeva do nejmenších detailů – vlastně téměř jako živé. Dětem se určitě bude líbit marioneta zasněné princezny. I oblečení těchto dřevěných panáčků stojí za povšimnutí – historické kostýmy jim zkrátka sluší.

O vodníkovi jsme mluvili i v předešlé reportáži. V téhle se dozvíte, že jde o postavičku, která je jen středoevropská. Takoví Francouzi by vůbec netušili, o kom že je řeč…

MapaMuzeum marionet
videoMuzeum Marionet
...
video video

Muzeum Marionet

Zkamenělý zámek

Zkamenělý zámek A podíváme se i na střední Moravu, a to proto, abychom vás pozvali na sestup pod zem. Projdeme se totiž v labyrintu zkamenělého zámku u Javoříčských jeskyní – u obcí Javoříčko a Březina v malebné krajině, jejíž dominantou je hrad Bouzov.

Jedná se složitý komplex mohutných dómů, chodeb, propastí a puklin, vytvořených v několika výškových úrovních. Část nazývaná Svěcená díra a propast Zátvořice, byly známy odnepaměti, první písemná zmínka o přilehlých podzemních prostorách je od anonymního autora a pochází z roku 1873.

V letech 1936-1938 byla objevena podstatná část Javoříčských jeskyní pracovní skupinou, kterou vedl revírník Vilém Švec, který mimo jiné zahájil se svou pracovní skupinou výkopové práce ve dně Svěcené díry. Po šesti týdnech se otevřela propast, na jejíž dno, o 27 metrů níže, postupně sestoupili. Narazili na jeskynní chodbu, která pokračovala oběma směry. Po složitých průstupech lezecky náročnými prostorami tzv. Objevné cesty, které jsou podrobněji popsány v následující kapitole, objevili výzkumníci dne 14. 4. 1938 mohutné prostory Dómu gigantů a posléze další prostory horního patra Javoříčských jeskyní. Krátce po objevu bylo zaměřeno místo v Suťovém dómu, kde se podařilo prokopat chodbu na povrch. Po té byly zahájeny zpřístupňovací práce, aby mohly být krápníkové jeskyně dne 15. května 1939 otevřeny pro veřejnost.

Snad ještě dodáme, že tady „bydlí“ i ploštičník evropský, a není proto divu, že celá tahle oblast byla zařazena mezi evropsky významné lokality do soustavy Natura 2000. Vy si ji můžete rovněž projít po naučné stezce, která tímto krásným kusem přírody vede.

MapaZkamenělý zámek
videoZkamenělý zámek
...
video video

Zkamenělý zámek

Sedloňov a Jarmila Haldová

Sedloňov a Jarmila Haldová V orlickohorském Sedloňově bydlí už přes třicet let paní Jarmila Haldová. Přestěhovala se sem z Prahy a inspirovala se životním stylem i tradicemi místních. Začala pracovat se dřevem a její postavičky, a nejen ony, jsou zdobeny krásnými sytými temperovými barvami.

Její tvorba si zavdala i s literárními nebo hudebními náměty, třeba s Prodanou nevěstou nebo Babičkou. Zaměřuje se i na betlémy. Má sto postaviček a stejné množství zvířátek.

Do dřevěného reliéfu vepsala i pověst vyprávějící o tom, jakže obec ke svému jménu přišla. Její výstava pak ukazuje i historii zimního sportu, hlavně lyžování. V naší reportáži vám ukážeme jen zlomek z celkové tvorby výtvarnice Jarmily Haldové, která o sobě dala vědět i kolekcí reliéfních dřevěných obrazů českých světců.

Obec Sedloňov je hodně spjata s činností šlechtického rodu Colloredo-Mansfeldů. I o tom se více dozvíte v naší reportáži.

MapaSedloňov a Jarmila Haldová
videoSedloňov a Jarmila Haldová
...
video video

Sedloňov a Jarmila Haldová

Podkrašovský mlýn

Podkrašovský mlýn Nedaleko Berounky pod hradem Krašovem stojí odnepaměti mlýn. A jeho dobrý duch vodník si tam zbudoval své nepsané hájemství. Mnohdy velmi nebezpečná a dravá řeka dávala vždycky místním zabrat, dokonce si tady dělali i rysky s letopočty, kam až povedeň dostoupala. Ta největší přišla 25. května 1872.

Každou sezónu se tady rádi scházejí i vodáci nebo turisti, mimo sezonu je pak mlýn důkladně opečováván. Mlýnice patřila k panství krašovského hradu, proto se mu říká Podkrašovský. Byl vypálen – za třicetileté války si na něm zgustli Švédové. V roce 1698 na mlýnskou zeď nechal opat Trojer přibít papežský znak.

O tom, jak to vypadá na Podkrašovském mlýnu dnes, nám budou vyprávět jeho obyvatelka paní Vrbová a Bartoloměj Štěrba, který je předsedou Kulturního spolku Kozojedy. Sám mlýn je totiž prohlášen kulturní památkou – proto všechny ty snahy o to zachovat ho v podobě co nejvíc připomínající originál.

Podkrašovský mlýn bývá na některých mapách označován jako U Nováků. Dozvíte se proč. A představíme vám i vodníka Vojtěcha.

MapaPodkrašovský mlýn
videoPodkrašovský mlýn
...
video video

Podkrašovský mlýn

Stopáž27 minut
Rok výroby 2008
 P ST 4:3