3. června 2007

Táborský poklad – to jsou předměty, které byly objeveny vlastně náhodou. V roce 2001 to začalo tak, že dělník motykou ťuknul do starého hliněného džbánku. Co v něm bylo – dva tisíce stříbrných mincí. Byly tady od roku 1525, kdy je u domu zakopal Mikuláš Vlaský ze Sionu. Finanční hodnotu táborských pokladů dokáží numismatici vyjádřit, tu historickou však nevyjádřil nikdo. Vypovídají totiž nejen o životě, v němž sloužily svým majitelům.

Zámecký areál v Kravařích je spjat se šlechtickým rodem pánů z Kravař. Jeho „zakládací listina“ pochází z roku 1377. Zámek byl v 18. století přestavěn v barokním stylu a dnes ho místní využívají hlavně ke kulturním účelům. V barokním interiéru najdeme všechny artefakty, které nám přiblíží život tehdejší šlechty. Zámečtí pánové si však žili na vysoké noze, a tak dluhy narůstaly. Panství proto museli prodat – legendy spjaté s ním ale zůstaly.

Víte, že v Pičíně žije strašidloložka? Dům, v němž s manželem žije, proměnila v pohádkovou zemi, kde se vlády ujali skřítkové. Raritou je drak, který sto let spal, a ve sklepě pak narazíte na opravdové peklo. Strašidloložka Klimková vdechuje umně všem pohádkovým postavičkám a troufá si i na víc, třeba na ilustraci knížek.

Luže u Košumberka – město, které je známé hlavně díky své léčebně pro tuberkulózu. Vzniklo už ve 13. století a kolem dokola to vždycky svědčilo lesům, přírodě. I právě proto se tady dr. Hamza rozhodl zbudovat ozdravné sanatorium. Toulavá kamera ale zacílí i na jiné zajímavé místo Luže. Tím je přenádherné arboretum. Ředitel Botanické zahrady Václav Větvička nás jím provede a ukáže nám i jeden z největších, možná největší dub u nás.

Kouzlo výroby dřevěných lékovek nám v předposlední reportáži přiblíží paní Markéta Krouzová z krkonošské Dolní Olešnice. Před několika lety pomohla s přípravou farmaceutického muzea v Kuksu, a protože zkušenost a praxe hovořily za ní v její prospěch, rodinnou tradici dřevěných dóz na léky začala rozšiřovat. Dřív se třeba používala i volská krev. Dnes už jsou to jiné „techniky“.

Přibyslav – známe ji všichni, i když jsme tam nikdy nebyli. Je totiž ve vyjmenovaných slovech. Město, kde bude cíl naší nedělní cesty s kamerou. Žijí tady 4 tisíce lidí a její dominantou je věž. Několikrát tady uvidíte i směrovku odkazující k tři kilometry vzdálené Žižkovské mohyle. Právě vojevůdce Žižka táhl Přibyslaví proti katolické šlechtě na Moravě a zemřel tady. Jeho vojska město dobyla a udělala si z něj vojenskou základnu.

Starý Plzenec leží nedaleko Plzně. Navzdory tomu, že má dlouhou a bohatou historii, zmíníme se o tamní současné atrakci, i když ne tak docela. Četné historické památky, mezi něž patří třeba přemyslovské hradiště nebo rotunda sv. Petra, spojuje naučná stezka, kterou tu vybudovali místní nadšenci. A nejen to. Mají tam ještě jednu, které říkají ezoterická, kde oko i duše pookřejí.