29. října 2006

Nedělní putování po Česku odstartujeme v teplických skalách. V nich jsme se vydali na výšlap do Teplického skalního města. Jeho objevení pomohl přírodní živel – oheň. Pan Sýkora, průvodce a horolezec v jedné osobě, nám ukáže Velké chrámové náměstí – lidské příbytky tady stály už v 15. století. Podíváme se i na poklady téhle lokality, která byla vyhlášena přírodní rezervací, a projdeme se i naučnou stezkou.

Nový Bor byl vždy spjat se sklářskou výrobou. Dva místní šikovní skláři nám předvedou, k čemu je dobrý takový křišťál, jak se sklo barví a jak vznikají ohromné vázy vážící až pět kilogramů. Jejich vybroušení trvá i deset dní a vy sami uvidíte, že bez šikovnosti, zručných rukou a zkušenosti by tohle řemeslo jen stěží dovedlo tyhle kumštýře do výstavních prostor.

Vesnice, kterou jsme navštívili, byla založena už v roce 1366 a první prameny se zmiňují i o kostelíku, který tady byl. Patří svatému Mikuláši a my jsme se přesunuli do Velin na Pardubicku. Kostelík dnes míří obdivovat především turisti: zajímavá stropní klenba, dřevěný strop a ukázky lidového baroka – to vše za koukání určitě stojí. Zajímavá je i márnice a jako naprostá rarita... zvon. Výjimečný je tím, že jde nejstarší zvonový nápis v češtině. Je to zvon, kterému se říká Velký, a má ještě svého menšího bratříčka.

Katedrála svatého Víta a na ní lešení. Restaurátorský tým totiž opravuje nejstarší gotickou část chrámu, postavenou Matyášem z Arrasu. Poničena je především fasáda a my se podíváme, jak takové práce probíhají. Jde o rekonstrukci, kterou „na starost“ dostala rodina Pánkova - z otce na syna tu přechází tohle řemeslo už od 17. století. O tom, že taková oprava vyžaduje pořádnou fyzičku, vás přesvědčí vyprávění obou „opravářů“.

Předposlední návštěva nás dovedla do rodiště hudebního skladatele Bohuslava Martinů, do Poličky. Město založil Přemysl Otakar II. jako styčný bod na cestě mezi Prahou a moravskými městy – město tedy plnilo funkci jakéhosi strážného místa. Muzikoložka Lucie Jirglová nám povypráví nejen o životě známého skladatele, ale i o jeho rodině. Zajímavý příběh hudebníka, který byl z konzervatoře vyloučen pro nedbalost.

Toulání zakončíme na Šumavě na oblíbeném turistickém místě, kterému se jinak než Třístoličník neřekne. Vrch dostal zvláštní název podle tří významných skal. Podle legendy to byly jakési stolce panovníků tří zemí: bavorských, rakouských a českých. Podíváme se i do dřevařské osady, která v dobách dřívějších byla z mapy vymazána. Založil ji kníže Schwarzenberg a říkalo se jí Krásná hora. Dnes už ji připomínají jen ruiny.

Švýcarská vesnice na okraji ruské Tajgy. Tak přesně takovouhle zvláštnost najdete poblíž Mariánských Lázní. Víska Kladská stojí na okraji nejcennější oblasti Slavkovského lesa – Národní přírodní rezervace Tajga a prakticky celá včetně zámečku sem před 135 lety dorazila vlakem. Ze světové výstavy ve Vídni si ji nechal přivézt tehdejší majitel revíru. Turisty sem ale víc láká naučná stezka, která se skládá z pěti rašelinišť a jezera, měnícího barvu. Od zelené přes modrou, až po černou.