Medailon pěvkyně Evy Randové (1992). Připravili I. Popek a M. Najbrt
00:00:26 Jmenuji se Eva Randová. Jsem zcela normální žena.
00:00:29 Ale moje výchova, povolání
00:00:32 a okolnosti mi daly možnost prožít zcela neobyčejný život.
00:00:50 ZPĚV
00:02:04 Život pěvkyně světového formátu může být právem nazván neobyčejným.
00:02:08 Obyčejná bývá cesta k tomuto vrcholu.
00:02:11 Nic víc než kázeň a dřina na svém talentu.
00:02:15 Eva Randová odešla ze své vlasti do ciziny, kde se proslavila.
00:02:19 Docela obyčejně se vrací domů z neobyčejného světa opery.
00:02:23 Podobnost s životním osudem Emy Destinové je na blízku.
00:02:27 Jedná se o obyčejnou náhodu
00:02:30 nebo o neobyčejný život českých umělců.
00:02:33 Každý člověk ať je později čímkoliv, se musí nejprve někde narodit.
00:02:38 Mě se to povedlo a právě na Silvestra,
00:02:42 tady v privátním sanatoriu pana doktora Procházky.
00:02:47 Zde jsem také poprvé vyzkoušela
00:02:49 své pěvecké umění a prý bylo velice daleko slyšet.
00:02:55 Můj tatínek, člověk velice silných osobních názorů očekával syna.
00:03:04 A maminka porodila holčičku. Náš tatínek trucoval několik dní.
00:03:10 Nechtěl se na holčičku,
00:03:12 ač byla velice krásná, přijít podívat.
00:03:22 V sanatoriu pana Procházky v Kolíně jsem se jenom narodila.
00:03:26 Nasedly jsme s maminkou do taxíku a jely jsme do Kutné Hory.
00:03:31 Pokud jsem mohla jako miminko něco vnímat, vnímala jsem
00:03:35 tuto krásnou zvlněnou středočeskou krajinu.
00:03:44 ZPĚV
00:04:12 Rodina jsme byla velice početná. Maminka pocházela z 9 sourozenců.
00:04:18 2 děvčata a 7 chlapců.
00:04:20 Z těchto rodin bylo mnoho malých dětí
00:04:25 zhruba stejně starých jako já a tady jsme se scházeli
00:04:29 u babičky a u dědečka na naše všeobecné prázdniny.
00:04:34 Ač ne dům veliký přesto tu hostil
00:04:38 opravdu veliké množství dětí a bylo tu rušno.
00:04:43 Tady byl klavír,
00:04:45 protože naše maminky učily sestřičky.
00:04:48 Měly opravdu překrásný soprán.
00:04:51 Já si pamatuji, že nám vyprávěly,
00:04:54 že tady v Kutné Hoře byl ochotnický operní spolek,
00:04:58 kde se hrávala Prodaná nevěsta, ve které sice v hlavních rolích
00:05:02 vystupovali sólisté Národního divadla z Prahy,
00:05:06 ale naše maminky tam zpívaly Krušinovou a Michlovou.
00:05:14 Byly to mladé ženy, ale amatérky a vystupovaly
00:05:18 v rolích maminek v těchto představeních.
00:05:22 Ostatní bratránkové
00:05:24 nebo jejich velká část, tam byla ve sboru.
00:05:27 Strejda Láďa tam zpíval, ten měl hlas.
00:05:31 Tady v rodině se žilo operou.
00:05:34 Já tedy musím podotknout, že jsem mladší.
00:05:39 Pamatuji si přísného člověka, tetu Lidušku, to je Evičky maminka,
00:05:44 která řekla: "Evo, jsou dvě hodiny, půjdeš hrát na klavír.?
00:05:48 Takže Eva si šla sednou na hodinu ke klavíru.
00:05:52 Na mě to působilo nesmírně depresivně,
00:05:55 to se přiznám, protože můj tatínek
00:05:58 byl nesmírně hodný člověk, který nám všechno odpustil,
00:06:02 proto jsem to pochopitelně nikam nedotáhla, ale s tím Evo.
00:06:06 Takže Evo znamenalo naprosto precizně dělat.
00:06:12 Všechno, co bylo za povinnost. Ať jsou prázdniny nebo nejsou.
00:06:17 Protože byla tetinka Liduš, která zavolala:
00:06:20 ?Evičky, naše Evička hodinu
00:06:23 na klavír, Vaše Evička tady má 10 početních příkladů.
00:06:30 Výsledek 2x podtrhnout. Tady jsou vyjmenovaná slova,
00:06:34 doplnit písmena, až to budeš mít, tak mě zavoláš. Pracujte.?
00:06:40 Tak jsme pracovali. To bylo každý den.
00:06:44 Já myslím, že v určitém období mám pocit, že to mládí
00:06:51 potřebuje určitou korekturu do určitých hranic.
00:06:57 Jenom takové to dobré a všechno,
00:06:59 ono to nějak dopadne, tady Liběnka to nakonec potvrdila.
00:07:05 Někdy se děti nenaučí režimu.
00:07:11 A na to povolání,
00:07:13 které jsem si zvolila, bylo potřeba mít ten režim.
00:07:17 A to není jen z mé hlavy, protože naší vzdálenou příbuznou
00:07:21 tady tohoto klanu, byla i paní Marta Krásová,
00:07:25 která byla sestřenicí matky manželky našeho strýce.
00:07:31 -Byla příbuzná z té Gruntecké fary.
-Ano, z té Gruntecké fary.
00:07:36 Já si pamatuji,
00:07:37 když už jsem se učila zpívat několik let,
00:07:41 že jsem požádala strýce, aby mi zprostředkoval
00:07:45 předzpívaní u paní Marty Krásové.
00:07:47 Takže jsem ji předzpívala v jejím bytě.
00:07:50 Ač byla vzdálená příbuzná, byla si toho vědoma,
00:07:57 přesto také na mě vychrlila, že operní zpívání je celibát.
00:08:02 Jestliže nebudu mít přísný režim, chuť a cílevědomě za něčím nepůjdu,
00:08:09 takže abych toho radši měla nechat dřív než bude pozdě.
00:08:14 Já jsem opravdu dřela.
00:08:16 Nechodila jsem po hospodách, mejdanech, jak by si někdo
00:08:20 mohl myslet, že po každé premiéře je pěkný mejdan do dvou hodin,
00:08:25 tak to se u mě nikdy v životě nestalo.
00:08:28 Já jsem přišla,
00:08:29 vypila jsem si skleničku během půl hodiny,
00:08:33 kdo tam první nebyl, byla Randová.
00:08:36 Protože jsem měla ráno doma 2 až 3 děti,
00:08:39 které chtěly v 6:15 láhev s mlíkem.
00:08:42 To byl ten kompromis, který jsem v životě musela udělat.
00:08:47 Kdybych neměla
00:08:48 tento přísný režim mé matky, který se stal automatickým,
00:08:52 že jsem si to ani neuvědomila, že musím.
00:08:56 Rozumíte, co myslím?
00:08:58 Tak si myslím, že bych to těžko zvládala,
00:09:01 protože neznám kolegyně venku ani zde, které měly 3 děti,
00:09:05 dokázaly kariéru a tu kariéru dvakrát opakovat.
00:09:09 Já jsem udělala jednu kariéru tady,
00:09:12 a pak jsem musela úplně od piky začínat venku s neznalostí řečí.
00:09:18 To potřebovalo tuto výchovu.
00:09:20 Proto říkám znovu, ano,
00:09:22 a děkuji svým rodičům za tu přísnou výchovu.
00:09:43 Každý člověk má mít vztah k určitému místu.
00:09:47 Já jsem si vybrala Kutnou Horu.
00:09:51 Zde jsem se narodila a zde na tomto místě,
00:09:55 kde stojí krásná pseudogotická kaple, bych chtěla,
00:09:58 aby se má celoživotní umělecká dráha jednou ukončila a uzavřela.
00:10:04 Byla to taková náhoda.
00:10:07 Na tomto hřbitově odpočívají
00:10:09 i můj dědeček a babička a tento hrob potřeboval renovaci.
00:10:16 Při této příležitosti a této návštěvě tohoto hřbitova
00:10:20 jsme uviděly s mými sestřenkami tuto krásnou pseudogotickou kapli,
00:10:25 která byla ve špatném stavebním stavu.
00:10:29 Rostly ze střechy krásné břízy a čekalo se na to,
00:10:35 jestli nějaký ten ornament spadne někomu na hlavu.
00:10:39 Všechny své úspory, které jsem si vyzpívala
00:10:43 v Československu, jsem dala do opravy této kaple,
00:10:48 která bude nejen sloužit k mému poslednímu odpočinku,
00:10:52 ale těší se z ní i návštěvníci, kteří okolo ní procházejí,
00:10:57 že se na ni mohou podívat se zalíbením a bez obav o život.
00:11:07 ZPĚV
00:12:38 Tatínek, který se také míchal do toho zda-li zpěvačka
00:12:45 nebo nezpěvačka, mi položil podmínku
00:12:48 a zase si myslím, že měl pravdu.
00:12:51 On mi řekl: "Za mé peníze vystuduješ zaměstnání,
00:12:55 kterým se budeš moci celý život živit.
00:12:58 Vyber si co chceš. Vyuč se hodinářkou.
00:13:02 Buď lékařkou, zvěrolékařkou nebo buď učitelkou.?
00:13:06 A já jsem si vybrala učitelství. To už bylo u nás v rodině.
00:13:11 Jen ten obor nebyl v rodině.
00:13:13 Já jsem si vybrala matematiku a jako plavkyně sport.
00:13:21 Rozdělujícím kamenem proto,
00:13:24 abych se vůbec stala profesionální zpěvačkou,
00:13:27 byla skutečnost, že jako učitelka z povolání,
00:13:33 jako učitelka matematiky a tělocviku jsem chodila
00:13:36 k paní profesorce do hodin hlasově unavená.
00:13:40 Najednou jsme si byly obě vědomy,
00:13:42 že buď nemá význam se dál učit zpívat,
00:13:45 ale pokud bych se tedy tomu měla věnovat profesionálně,
00:13:50 že by bylo vhodné zanechat učitelství.
00:13:53 Všechno začalo právě tady v Ústí nad Labem v tomto domě.
00:13:57 Dům je dům. Důležití jsou lidé uvnitř.
00:14:00 Tady byla profesorka Jitka Švábová.
00:14:03 Co všechno musí mít vynikající zpěvačka?
00:14:06 V první řadě musí být vysoce muzikální,
00:14:09 a pak musí mít hlasový materiál a mnoho jiných vlastností.
00:14:14 Třeba když má být vynikající zpěvačka, tak musí být statečná.
00:14:22 A kdy jste poznala,
00:14:23 že paní Randová bude jednou statečná zpěvačka?
00:14:27 To na ní bylo vidět od začátku, protože to byla sportovkyně.
00:14:32 Něco si přivedla ze sportu do zpěvu, protože ráda
00:14:36 překonávala překážky a všechno nasadila, aby vyhrála.
00:14:40 A tohle dělala při zpěvu taky.
00:14:43 Vždy odevzdala takovou práci, na kterou byl ten čas.
00:14:49 Nikdy mě nezklamala,
00:14:51 aby dala výkon na 50 % na 30 % jako jiní.
00:14:54 Třeba i materiály nemají tuto vlastnost.
00:14:59 Měla paní Randová vytrvalost?
00:15:02 Měla vytrvalost, sebekázeň, pracovitost, to vše musí mít.
00:15:11 To znamená, že nikdy neměla slabé chvilky?
00:15:15 Nesnažila se je nemít.
00:15:18 Nikdy jste nepochybovala o paní Randové?
00:15:22 Nepochybovala.
00:15:24 Já jsem si nikdy nepředstavovala, že udělá světovou kariéru.
00:15:29 To jsme si nepředstavovaly ani jedna ani druhá.
00:15:33 Ale že se dostane na jeviště, že bude jevištní typ,
00:15:39 vždyť ona chodila do divadla už jako dítě,
00:15:42 měla doma klavírní výtahy, hrála si, uměla mnoho věcí.
00:15:46 Ona si dodneška pamatuje,
00:15:49 kdo tady v divadle jakou roli zpíval.
00:15:52 Tak jsem věděla, že ona je ten typ, který potřebuji, protože mám třeba
00:15:58 krásný materiál, ale nechce zpívat písničky a nechce zpívat opery.
00:16:03 Vůbec ne. A třeba nebyla ani jednou v divadle.
00:16:06 Co jí nešlo? V čem měla slabinu?
00:16:11 Ona byla a je dodnes moc spontánní.
00:16:14 Že ji něco žene dopředu tak,
00:16:17 že u nás se musí dech držet a ne tlačit na dech.
00:16:21 Ona někdy s přebytkem energie šlápla až poznala,
00:16:26 kdy má tu správnou míru toho držení dechu
00:16:30 takovou rovnováhu, bych řekla mezi dechem
00:16:34 a mezi tónem, tak se dokonce objevila
00:16:37 mezzosopránová barva, která tam dříve nebyla.
00:16:41 Je něco co byste chtěla absolvovat ještě jednou?
00:16:46 Já myslím, že člověk se nemá vůbec vracet
00:16:50 k něčemu, co už bylo, ale já nenalézám nic,
00:16:53 co by mělo být jinak mezi námi dvěma.
00:16:56 Co by bývalo mělo jít jinou cestou nebo jinak mezi námi dvěma vyvíjet.
00:17:02 Taky nemůžu říci.
00:17:03 Totiž paní profesorka byla pedagog, který je ojedinělý na světě.
00:17:13 Samozřejmě v jejich vědomostech a jejich pedagogických zkušenostech,
00:17:19 od toho jsem její žákyně,
00:17:21 abych to o ní takhle říkala, že je to pravda.
00:17:25 Ale ona byla ojedinělá v tom,
00:17:28 co vidím dneska ze zkušeností ostatních pedagogů,
00:17:32 že byla otevřená i tomu žákovi s jeho třeba...
00:17:36 Já jsem poslouchala desky světových pěvců.
00:17:39 V té době hlavně Kalasovou, kterou jsem milovala.
00:17:43 A často jsem k paní profesorce
00:17:46 na hodiny přišla a řekla jsem, paní profesorko,
00:17:50 co vy říkáte tomuto tónu té Kalasové. Je to krásné, že?
00:17:55 Jak to dělá?
00:17:56 A paní profesorka se nikdy nepostavila na zadní, aby řekla,
00:18:01 to je špatně, jenom to co já učím, je výborně a to vůbec nesmíš
00:18:06 poslouchat, tak reaguje totiž 99,9 % pedagogů.
00:18:10 Paní profesorka
00:18:11 byla vždycky otevřená tomu, že jsem přišla a řekla jsem,
00:18:16 teď mám pocit, že jsem na něco přišla, poslechněte si to.
00:18:21 Poslechla si. A buď řekla,
00:18:23 pozor to není úplně ono nebo řekla to je naprosto správné.
00:18:27 Váš vztah učitele a žáka mi připadá krásný až úplně ideální.
00:18:33 To bylo vždycky tak ideální?
00:18:36 Víte, že bylo.
00:18:38 My jsme měli vztah, dá se říci jako matka a dcera.
00:18:42 ZPĚV
00:20:21 Ostrava se stala vskutku mým prvním operním divadlem.
00:20:27 Tam bych se ráda trošičku pozastavila,
00:20:30 protože nejen to, že to byl můj první operní ansámbl,
00:20:34 ve kterém jsem byla angažována, nýbrž jsem měla opravdu štěstí,
00:20:39 že jsem se dostala do éry dirigenta Zdeňka Košlera.
00:20:43 Tvrdím totiž, že v umění jsou strašně důležitá období,
00:20:48 které ovlivňují velké osobnosti a pana dirigenta Košlera
00:20:52 jsem považovala a cítila za velkou osobnost.
00:20:57 Čili jsem měla oproti ostatním pěvcům to štěstí,
00:21:04 že jsem pracovala s vynikajícím dirigentem, který už na nás
00:21:09 měl veliké požadavky.
00:21:11 Ta laťka toho výkonu jím byla stanovena vysoká.
00:21:16 Samozřejmě se říká, že Košler je dirigent první třídy.
00:21:20 V té době byl dirigent první třídy.
00:21:23 A jako měl Abádor vysoké požadavky
00:21:26 na pěvce v milánské Scale Košler v té době v Ostravě.
00:21:32 Já bych si bývala přála zůstat členkou
00:21:35 Národní divadla v Praze. To musím přiznat.
00:21:38 Zpívala jsem Carmen, Lohengrina.
00:21:40 Zpívala jsem Eboly v Donu Carlosu, v Nabuku.
00:21:44 Měla jsem prostě parádní repertoár během 10 měsíců.
00:21:49 Všechno s úspěchem a dá se říci,
00:21:51 že jsem si během 10 měsíců vybojovala první pozici.
00:21:56 Bývala bych byla šťastná,
00:21:58 kdybych tam mohla zůstat, ale často se stává,
00:22:02 že s novým vedením se mění ne vždy k pozitivnímu
00:22:06 i k negativnímu vedení divadla a myslím si, že jsem opět učinila
00:22:11 naprosto správně, že jsem Národní divadlo tehdy opustila.
00:22:18 ZPĚV
00:24:06 Z Norimberka jsem byla zcela pozitivním vlivem na základě
00:24:10 předzpívaní angažována do Stuttgartu.
00:24:13 Ve Stuttgartu jsem měla štěstí, že jsem tři šéfovské osobnosti
00:24:23 přežívala v naprostém souladu s těmito třemi osobnostmi,
00:24:27 takže se mi tu vedlo opravdu 23 let krásně.
00:24:33 Tady se dá říct,
00:24:35 že jsem tehdy zakotvila a je to největší část mé práce,
00:24:39 které jsem dala tomuto divadlu, a proto je to moje divadlo.
00:24:47 ZPĚV
00:27:22 Tohle je role Friky z Vágnerovy hry.
00:27:29 Tohle je milánská La Scala, tam jsem zpívala dvakrát.
00:27:33 Jednou v produkci Lohengrina
00:27:36 a jednou premiéru maškarního plesu s Pavarottim.
00:27:40 Veselá vdova. Opereta ve Stuttgartu.
00:27:43 Ráda jsem zpívala operety.
00:27:45 Mezi těmi velice vážnými
00:27:47 Wágnerovskými a Verdiovskými partiemi, kterými jsem celý život pro
00:27:57 Tohle je Frika z Rýnského zlata. Wágner. Metropolitní opera.
00:28:03 Toto je pařížská opera,
00:28:05 kde jsem velice ráda zpívala a hlavně můžu říci,
00:28:09 že pokaždé když jsem vstupovala branou do této opery,
00:28:13 tak jsem vzpomínala na můj pěvecký idol
00:28:16 a to byla paní Calas a dokonce jsem byla šíleně hrdá,
00:28:21 že jsem směla pracovat právě v roli Kundry v Parcifalu.
00:28:25 Sedět v té samé garderobě, ve které seděla ona.
00:28:30 Toto bylo moje první seznámení s Plácidem Domingem
00:28:35 v Salcburských festivalových hrách pod taktovkou pana Karajana.
00:28:40 Je to Eboly a Don Carlo ze stejnojmenné opery Verdiho.
00:28:45 Ze všech těch tří světových tenorů Carreras, Plácido a Pavarotti
00:28:51 mám Dominga nejraději, protože nejenže má krásný hlas,
00:28:58 krásně zpívá, ale je to nejupřímnější
00:29:02 a nejopravdovější partner na jevišti.
00:29:09 Já bych asi řekla.
00:29:11 Já si myslím,
00:29:12 že se tomu správně říká kosmopolitané.
00:29:16 Já se na to dívám v rámci celého světa.
00:29:19 Já budu do své smrti Češkou žijící v Německu.
00:29:28 Tak se na to dívej.
00:29:34 HOVOŘÍ NĚMECKY
00:30:30 To je takové životní vyrovnání k tomu co dělám ve světě.
00:30:35 Tady najdu vztah k přírodě, který by každý člověk měl mít
00:30:42 a neměl by ho ztratit, aby zůstal nohama na zemi.
00:30:50 Tak co tomu říkáte? Není to krása?
00:30:54 Tady je to místo,
00:30:56 kde nabíjím své baterie po celosvětovém ježdění
00:31:01 a po celosvětovém vydávání své energie.
00:31:05 Je tu absolutní ticho.
00:31:07 Je to krajina,
00:31:09 která mi připomíná svým způsobem domov.
00:31:17 Aby se mi v pozdějších letech, jak se říká,
00:31:20 nezkrátili žíly nečinností, vymyslela jsem si
00:31:24 již pokračování svého uměleckého života a to,
00:31:27 že se budu věnovat mladým pěvcům, kteří mé rady budou potřebovat
00:31:32 a nebo budou vyhledávat.
00:31:34 Radila jim v jejich další umělecké činnosti v jejich dalších
00:31:39 technických problémech a vychovávala je
00:31:42 tedy ke dráze operních pěvců.
00:31:46 Takovým mým posledním snem by bylo, kdyby se mi podařilo vychovat
00:31:51 alespoň jednoho žáka, který by dokázal stát na těch
00:31:59 samých prknech na světě, na kterých jsem stála já.
00:32:07 Tam je ještě malinko toho třepotu,
00:32:10 ale už je to daleko míň, než to bylo, když jsi přišla.
00:32:15 Tak a čím víc si dokážeš,
00:32:19 že to Á je taky tak štíhlounké jako to Í.
00:32:22 To není vokál,
00:32:24 který se rozbalí jako květ, který rozkvete.
00:32:28 Nýbrž zůstane jako to Í štíhlé taky zrovna Á štíhlé,
00:32:32 že všechny vokály jsou štíhlé a všechny na bříšku, jo.
00:32:38 Až tohle to si budeš zkoušet teďka v budoucích měsících,
00:32:42 budeš si na mě vzpomínat při tom a bude se ti to čím dál
00:32:47 tím víc odbourávat.
00:32:49 To cvičení taky potřebuje čas. To nejde.
00:32:52 Já nejsem kouzelník,
00:32:54 který udělá čáry máry fuk a už jsou všechny hlasy úplně jiné,
00:32:58 ale víš jak na to a už se ti to vede z velké části.
00:33:02 To je přece výborné. Teď si zkus mio-bé.
00:33:14 Taky není v zadu.
00:33:34 Dobře.
00:33:36 Normální cvičení je takhle, poslechni.
00:33:39 A tak jdeme dolů.
00:33:43 Krásně.
00:33:45 Ano.
00:33:48 Krásně.
00:33:51 Moc hezky.
00:33:54 Moc hezky.
00:33:57 Zůstaň nahoře v hlavičce.
00:34:02 Tak.
00:34:09 ZPĚV
00:36:20 Skryté titulky: Leona Kminiaková, Česká televize, 2008
