Ve svém volném čase se učí role, chodí na zkoušky, staví kulisy, šijí kostýmy. V době virtuální komunikace a kontaktů po síti se setkávají s lidmi a baví je při živých vystoupeních. Připravila I. T. Grosskopfová

Neprofesionální divadelníci patřili vždy k váženým partnerům místní kultury. Byli a mnohdy jsou i dnes lídry společenského života. Na mnoha místech ochotnické spolky zanikly, lidé se odstěhovali za prací do měst, ale dost jich, naštěstí, ještě zůstalo a fungují. Divadlo ovšem není jen jeviště. Důležité je i zákulisí a komunikace ochotníků a obyvatel obce. Pokud funguje přátelská sounáležitost, projevuje se to i v atmosféře místa. Za první republiky patřili ochotníci ke smetánce společnosti, jak je tomu dnes? V čem je dnes opravdový přínos ochotnických divadel? Co si vlastně sami o sobě herci myslí? A proč hrají? Je divadlo na vsi, či maloměstě, jednou provždy přežitou formou kultury a společenského života nebo má právě dnes stále větší smysl? Dokument postihuje tradici a současnost ochotničení v regionu Polabí a to na jeho třech místech: Opočnice, Libice nad Cidlinou a Poděbrady.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2014
 P ST AD HD
ŽánrDokument