00:00:19 HRA NA HOUSLE

00:00:23 PŘIDÁVÁ SE ZPĚV

00:00:31 -Mám dřevo.
-Skvělé.

00:00:35 Vítejte v dalším Kombu.

00:00:37 Dneska budeme dělat oheň.

00:00:39 A budeme svědky křehkého vystoupení Anety Langerové

00:00:42 v mladoboleslavském Škoda Muzeu.

00:00:45 HRAJÍ HOUSLE

00:00:51 Aneta před časem vydala novou desku Na Radosti,

00:00:54 která sklidila spoustu nadšených recenzí.

00:00:57 Já doufám, že se dozvíme také něco o Anetě samotné, která si jinak

00:01:02 své soukromí docela střeží.

00:01:06 Tak jo.

00:01:07 Máš sirky?

00:01:08 Ne.

00:01:13 Pamatuješ si, na co sis v dětství hrála v lese?

00:01:16 V lese?

00:01:18 V lese jsem si hrála, ale na co, to nevím.

00:01:23 Každopádně jsem tam trávila hodně času.

00:01:26 V lese jsem trávila hodně času proto, že jsme jako děti vyrůstaly

00:01:31 na venkově.

00:01:32 Les byl všude okolo a bylo to moc hezké.

00:01:35 Které vzpomínky z dětství se odráží ve tvé tvorbě?

00:01:40 Myslím, že všechno možné včetně různých stromů,

00:01:45 které považuji za za své dobré kamarády.

00:01:50 Je to dokonce i v některých písních.

00:01:54 A potom je to venkov.

00:01:56 Venkov je skvělý.

00:01:59 Ten tam pořád tlačím.

00:02:02 PÍSEŇ

00:02:04 Nechávám si svou, svou duši malou.

00:02:12 V hloubce ukrytou pod bílou hladinou.

00:02:25 Ve vlnách se proháním, dnes nadechnout se smím.

00:02:35 Až osud můj se naplní do květů ledových.

00:02:45 Celá se proměním, celá se proměním.

00:02:56 Odpouštím ti zas, jsem dotyk mořských řas.

00:03:06 Odpouštím ti zas, jsem dotyk mořských řas,

00:03:14 co před bouří tě ochrání.

00:03:17 Do snů ti tiše zpívám, jak sama často usínám.

00:03:25 Neslyšíš moje přání.

00:04:15 Uvnitř mě to svírá, samotnou němou.

00:04:24 Jsem malá mořská víla s duší ztracenou.

00:04:35 Tak blízko tvého objetí mé tiché prokletí.

00:04:46 Až osud můj se naplní do květů ledových.

00:04:55 Celá se proměním, celá se proměním.

00:05:06 Odpouštím ti zas, jsem dotyk mořských řas.

00:05:16 Odpouštím ti zas, jsem dotyk mořských řas,

00:05:23 co před bouří tě ochrání.

00:05:27 Do snů ti tiše zpívám, jak sama často usínám.

00:05:40 Odpouštím ti zas.

00:05:51 Odpouštím ti zas.

00:06:17 Neslyšíš moje přání.

00:06:30 Zpívám asi od té doby, co jsem se narodila.

00:06:33 Hodně jsme zpívaly s mámou a sestrou.

00:06:36 Hodně jsem sportovala a hrála jsem tenis.

00:06:39 Vždycky to bylo tak půl na půl.

00:06:41 Sportovala jsem a do toho jsem dělala nějakou hudbu,

00:06:45 hrála jsem na klavír, také na kytaru,

00:06:47 zpívala jsem ve sboru, zpívala jsem s kapelou.

00:06:51 Tenis ale hrál také velkou roli.

00:06:53 Na trénincích mi to šlo, a když jsem měla hrát závodně,

00:06:57 tak jsem byla úplně strašná.

00:06:59 Nešlo mi to, nebavilo mě to.

00:07:01 V 17 letech přišla soutěž a určilo mi to směr.

00:07:07 Kdo Tě přihlásil?

00:07:09 Byl to můj milovaný tatík, který mi to dal

00:07:12 k nějakým narozeninám.

00:07:14 Tuším, že k 16. narozeninám mi dal přihlášku.

00:07:17 Vzhledem k tomu, že to musel podepsat on, ne já, protože jsem

00:07:22 nebyla plnoletá, tak to prostě za mě udělal a já jsem s ním

00:07:26 pak strašně dlouho nemluvila, protože nejsem úplně extrovert

00:07:30 a do takových to věcí jsem se nikdy nehnala.

00:07:33 Neumím soutěžit.

00:07:35 To byl největší paradox v mém životě.

00:07:37 PÍSEŇ

00:07:38 Už se zas v tvých mořích topím. Pod hladinou schází dech.

00:07:44 Tak to bejvá, tak to bejvá.

00:07:53 V očích kouř válečných flotil budí moji klidnou krev.

00:08:02 Už se slejvá, už se slejvá.

00:08:11 Máš plno krás, jsi můj půlnoční příliv.

00:08:20 Budeme plout po vlnách,

00:08:24 zůstaň tu se mnou.

00:08:28 Tam v hlubokých vodách proudem hnán

00:08:33 popluje nocí náš katamarán, to my už dávno budem spát.

00:08:42 Tam v hlubokých vodách proudem hnán

00:08:48 popluje nocí náš katamarán, na něm Kordula bude stát.

00:09:05 Svádím boj na širém moři, vášeň jak zbabělý kat

00:09:13 břehy hlídá, břehy hlídá.

00:09:22 Škrtneš sirkou a já shořím. Luna už svléká černý šat

00:09:31 a vlny sténaj, a vlny sténaj.

00:09:40 Máš plno krás, jsi můj půlnoční příliv.

00:09:49 Budeme plout po vlnách,

00:09:53 zůstaň tu se mnou.

00:09:57 Tam v hlubokých vodách proudem hnán

00:10:02 popluje nocí náš katamarán, to my už dávno budem spát.

00:10:11 Tam v hlubokých vodách proudem hnán

00:10:16 popluje nocí náš katamarán, na něm Kordula bude stát.

00:10:26 V hlubokých vodách proudem hnán

00:10:31 popluje nocí náš katamarán, dnes raděj zemřít než se bát.

00:10:52 Ve Škoda Muzeu v Mladé Boleslavi jsou samozřejmě auta,

00:10:55 ty jsou tady a hned vedle je multifunkční sál, který se jmenuje

00:10:59 Laurin a Klement fórum.

00:11:01 Tam bývají módní přehlídky, divadla, plesy, koncerty

00:11:05 a dnes tam Aneta Langerová odehraje koncert ke své desce Na Radosti.

00:11:09 Vybírám to samozřejmě na dálku, podle fotek nebo podle toho,

00:11:13 kde jsem byl.

00:11:14 Tady už jsme jednou hráli na nějaké soukromé akci

00:11:17 a strašně se mi to líbilo.

00:11:19 Zaujalo mě, že když do toho sálu přijdeš, to jste možná mohli vidět

00:11:24 vy sami, že tě to musí zaujmout.

00:11:27 To tenhle sál má.

00:11:28 Je určitě specifický a pro naše hraní je ideální.

00:11:35 PÍSEŇ

00:11:36 Vyprávěj mi naposled o prvních dnech, ať se mi zdá.

00:11:44 Z posledních sil dojmu se nad příběhem o vlaštovkách.

00:12:02 Na křídlech z papíru odnes mě tam,

00:12:08 kde dobře bývalo nám. Z fotek nás dvou

00:12:14 na klavíru, z těch pár let

00:12:18 zbyde mi jen starý rám.

00:12:22 A ten si na hřebík pověsím.

00:12:30 Těžknou tvoje slova. Z listu, který vzplanul

00:12:40 na naší posteli. Zítřek, prosím, zpomal.

00:12:50 Mincí házíš pannu a ta nás rozdělí.

00:13:06 Neztrácej už se mnou čas. Do kufrů sbal to všechno,

00:13:14 co zbylo z nás. Lacinou růž,

00:13:18 falešný žal. Zbyde jen dům,

00:13:23 smuteční mauzoleum.

00:13:27 Vlaštovky odlétaj, tak čau.

00:13:35 Těžknou tvoje slova. Z listu, který vzplanul

00:13:41 na naší posteli. Zítřek, prosím, zpomal.

00:13:57 Mincí házíš pannu a ta nás rozdělí.

00:14:27 Těžknou tvoje slova. Z listu, který vzplanul

00:14:35 na naší posteli. Zítřek, prosím, zpomal.

00:14:49 Mincí házíš pannu a ta nás rozdělí.

00:15:03 Kdy bylo otevřeno Laurin a Klement fórum?

00:15:06 Bylo otevřeno společně se Škoda Muzeem před 20 lety.

00:15:10 Bylo to v roce 1995.

00:15:13 Před dvěma lety, tedy v roce 2012 prošlo muzeum,

00:15:17 potažmo tento sál, velkou rekonstrukcí a modernizací.

00:15:21 Když se stavělo toto fórum, byl předobraz v jiném sále,

00:15:25 podle kterého se to navrhovalo?

00:15:27 To úplně nemůžeme říct, protože tento sál je velmi unikátní.

00:15:32 Je unikátní svým umístěním v jádru Škoda Muzea.

00:15:35 V těchto prostorách se vyráběla auta na začátku 20. století

00:15:39 až do roku 1928.

00:15:41 Ten sál je opravdu variabilní.

00:15:43 Je možné odstranit zdi a sál je přímo propojen s expozicí.

00:15:47 Automobilová historie je všude kolem, takže nemůžeme říct,

00:15:51 že mělo nějaký předobraz
- ani co se týče designu

00:15:55 nebo technického vybavení.

00:15:57 Splňuje ty nejvyšší standardy.

00:15:59 Jaké jste tady měli koncerty nebo divadelní představení?

00:16:03 Když zmíním jen poslední měsíce, vystupoval u nás soubor La Putyka,

00:16:08 Dan Bárta, teď se těšíme na dětské představení

00:16:11 Kašpárek v rohlíku.

00:16:12 Dramaturgie je opravdu různorodá.

00:16:15 PÍSEŇ

00:16:47 Najdou ji pod lesem. Najdou ji pod květem.

00:16:54 Pod bílým květem divizen. Tvář má krásnou.

00:17:07 Co stíny kmenů ví. Teď z listí stromů zní

00:17:14 tajemství, co v kapkách rosy spí a nebe letí v jejích očích.

00:17:26 To v dálce zvonil zvon. O půlnoci přišel on.

00:17:33 Zabil svou milou a ani nechtěl.

00:17:42 Když láska ubejvá, osudem zahejbá.

00:17:49 A nic už není, jak bylo dřív.

00:17:59 Pro mě je jakákoliv píseň, jakýkoliv text emocí.

00:18:04 To znamená, že musím něco cítit, musí se mě něco dotknout,

00:18:08 musí mi na tom záležet, musím k tomu mít nějaký vztah

00:18:12 a potom se to snažím pojmenovat slovy,

00:18:15 které to nějakým způsobem vystihují, ať už je to nějaká vzpomínka

00:18:21 nebo je to nějaká představa nebo fantazie.

00:18:29 Těžko říct, pokaždé je to jiné.

00:18:31 Já se necítím jako textařka ani jako skladatelka,

00:18:35 spíš vytvářím v těch písních nějaký pocit

00:18:39 a to je pro mě hrozně důležité.

00:18:41 PÍSEŇ

00:18:43 Teď běží udýchán. Studeným potem hnán.

00:18:48 Studeným polem sám. Spát mu nedá dusot nohou,

00:18:55 co prach v dálce zvedá.

00:19:00 Už ví, že ho dostihnou. Vzpomíná na svou milou.

00:19:08 Svou vinu vláčí za sebou. A nebe letí v jeho očích.

00:19:20 To v dálce zvonil zvon. O půlnoci přišel on.

00:19:27 Zabil svou milou a ani nechtěl.

00:19:37 Když láska ubejvá, osudem zahejbá.

00:19:44 A nic už není, jak bylo dřív.

00:21:13 To v dálce zvonil zvon. O půlnoci přišel on.

00:21:20 Zabil svou milou a ani nechtěl.

00:21:29 Když láska ubejvá, osudem zahejbá.

00:21:36 A nic už není, jak bylo dřív.

00:22:18 Atmosféra venkova je hrozně důležitá.

00:22:21 Tím, že jsme tvořili na Šumavě s Jakubem Zitkem,

00:22:25 což je producent a spoluautor této desky, Šumava nám hrála

00:22:32 roli kulis, což bylo moc hezké.

00:22:35 Zasazovali jsme tam příběhy lidí, které jsme si vymýšleli

00:22:40 a povídali jsme si o nich.

00:22:44 Bylo to hrozně hezké.

00:22:46 Inspirovalo nás asi hlavně to místo.

00:22:50 Byla to samota na Šumavě.

00:22:53 Jmenovalo se to Na Radosti, a proto se tak jmenuje i deska.

00:22:58 Je to obrovský dům na samotě, býval to sirotčinec a je tam

00:23:05 dobrá atmosféra, dobrá nálada.

00:23:08 Asi se tam kdysi dávno stal nějaký dobrý skutek.

00:23:12 Bylo hezké, že mysleli na děti a nechali tam postavit sirotčinec.

00:23:17 Na celé to místo vzhlíží Panenka Marie.

00:23:25 HLAS ZA DOPROVODU HUDBY

00:23:27 No a jinak: celý hezký to bylo.

00:23:29 Jdu domů, dala jsem si dvě piva, ještě bych asi pila dál,

00:23:35 ale tak nějak jsem se dělila od kolektivu.

00:23:41 Byli jsme tam 14 dní s Kubou jen ve dvou,

00:23:45 což bylo taky zajímavé.

00:23:47 Hezky jsme si povídali, tvořili, skládali, natáčeli,

00:23:51 nahrávali lesní zvuky.

00:23:56 PÍSEŇ

00:24:11 Až se měsíc probudí a odhalí svoji tvář.

00:24:19 Ulice utichnou a prach ze svitu pouličních lamp zmizí.

00:24:26 Pak už není, co si přát. Samotě budu věrná.

00:24:33 Když soumrak padá do zahrad a mě nesou divoká hejna.

00:24:40 Znáš, znáš to líp, líp než já,

00:24:44 když se nad Prahou stmívá a v nás jak po Vltavě hvězdy jdou.

00:24:54 Znáš, znáš to líp, líp než já,

00:24:59 když máš jít domů a nevíš kam.

00:25:03 Když máš jít a nevíš kam.

00:25:06 Odjeli jsme tam, zjistili jsme, že tam není ani signál,

00:25:11 takže tam byla maximální koncentrace.

00:25:14 Myslím, že to je hlavní důvod, proč se to otisklo do té desky.

00:25:19 Ten les okolo a troubení jelenů, to také.

00:25:23 PÍSEŇ

00:25:24 Mám už jen málo odvahy, co v hrudi mi zůstává.

00:25:32 Husy se nadechnou a já chci být jako ony.

00:25:38 Jen plout přes celý širý světadíl. Už nikdy nebudu stejná.

00:25:46 Tam, kde nebe a zem obzor proměnil, mě nesou divoká hejna.

00:25:53 Znáš, znáš to líp, líp než já,

00:25:58 když se nad Prahou stmívá a v nás jak po Vltavě hvězdy jdou,

00:26:04 Musím se nadechnout. Znáš, znáš to líp,

00:26:10 líp než já, když máš jít domů a nevíš kam.

00:26:15 Když máš jít a nevíš kam.

00:26:31 Jakube, ty jsi se před tím pohyboval víc

00:26:34 na klubové elektronice.

00:26:36 Na jakých projektech jsi přesně dělal?

00:26:39 Nebyla to vysloveně elektronika, ale třeba kombinace jazzu.

00:26:43 Všichni jsme od jazzu.

00:26:44 Máme kapelu Muff.

00:26:46 Do toho jazzu jsme hodně zapojovali elektronické věci a samply,

00:26:51 takže to mě hodně bavilo a byl to jeden z prvních důvodů,

00:26:56 proč mě Aneta oslovila, protože bylo potřeba na desce Dotyk

00:27:01 pouštět spoustu efektů a samplů.

00:27:06 Já jsem to v té době už uměl, tak jsem to přirozeně začal dělat.

00:27:11 Je to pro tebe velký skok z tohoto k intimnímu písničkářství?

00:27:15 Není.

00:27:16 Baví mě veškerá muzika ? ať už elektronika nebo symfonická hudba.

00:27:22 Zajímá mě všechno, co má něco do sebe.

00:27:26 Navíc si myslím, že to není jen intimní

00:27:30 písničkářství, ale jsou tam všechny tyto polohy.

00:27:34 Není to jen jedna poloha.

00:27:37 PÍSEŇ

00:27:45 Mlhou tichou má slova jen jsou.

00:27:57 Teď zní, vrací se spolu s ozvěnou.

00:28:12 Šeptám, znova se ptám, proč já.

00:28:30 Svou sílu ztrácím, když mi slova vracíš

00:28:44 s podivnou hrou.

00:28:55 Jaký byl váš společný záměr a jak se to vyvíjelo?

00:28:59 Společný záměr byl udělat dobré písně,

00:29:02 které se nám budou líbit, které budeme rádi hrát a zpívat.

00:29:06 My jsme to dělali vždycky dohromady.

00:29:09 Řekli jsme si priority, tzn., že musí být silná melodie,

00:29:13 která je prvotní a pak také texty, které mají příběh,

00:29:19 tedy jasný začátek, prostředek a konec.

00:29:22 To bylo to první, od čeho jsme se odpíchli.

00:29:26 Pak jsme se bavili o aranžích.

00:29:28 Řešili jsme tyto věci pěkně popořadě.

00:29:32 Melodika, harmonie, texty a aranžmá.

00:29:36 Myslím, že jsme tomu věnovali hodně času, aby byly všechny

00:29:40 stavební cihly té písně správně.

00:29:44 Deska na Radosti mě zaujala především tím, že mám pocit,

00:29:47 že Aneta Langerová se na té desce neustále vyvíjí a pokračuje

00:29:51 na té cestě, kterou začala už někdy v roce 2004.

00:29:55 Kromě toho si myslím, že ta deska je velmi citlivá,

00:29:58 jsou tam pěkné melodie, přestože nevyplouvají na povrch

00:30:02 na první poslech.

00:30:03 Ta deska si zaslouží poslech fanouška a potřebuje ho.

00:30:07 Myslím, že se velmi povedly texty.

00:30:09 Na tom si Aneta dala nejvíc záležet a mám pocit, že to jsou nejlepší

00:30:14 texty, které zatím na svých deskách měla.

00:30:17 PÍSEŇ

00:30:18 Teď spí, budí se spolu s větrem z hor.

00:30:29 Křičím, znova se ptám, proč já.

00:30:45 Svou sílu ztrácím, když mi slova vracíš.

00:30:59 Stejně v oblacích už kráčím. Se mnou tančí ptáci.

00:31:15 S tebou slova už nesázím s podivnou hrou.

00:31:39 Znamenalo to v tomto případě "vyjít s kůží na trh"?

00:31:43 Bylo to bez producenta, kterého by dodala gramo-firma

00:31:46 a člověk si za tou deskou víc stojí sám.

00:31:49 Za každou desku má člověk zodpovědnost.

00:31:52 Pro mě to byla nejbližší deska tím, že jsem nad vším měla

00:31:56 úplnou kontrolu a nikdo nám do toho nemluvil.

00:32:02 V tom to je jiné.

00:32:04 Nikdo nám do toho nemluvil.

00:32:06 Tiše jsme si pracovali a pak to najednou vzniklo.

00:32:10 Kdo byl první, komu jste posílali nápady

00:32:13 mimo váš tvůrčí tým?

00:32:15 Komu jste to dali schvalovat, poslechnout, říct svůj názor?

00:32:20 Nikola, což je náš velký bratr.

00:32:24 PÍSEŇ

00:32:26 Jsem jako tráva zvyklá růst v noci bledé.

00:32:31 Kořínky protínám hliněné nebe. Chladivý déšť padá.

00:32:46 Bouře zní a chvátá.

00:32:53 Krajina vzdálená stále voní a sílu má,

00:33:06 voní a sílu má.

00:33:14 Znám křídla vran, v jejich stínu spávám.

00:33:21 Mé bílé tělo, oči tvé spatřit nemohou.

00:33:27 Teď mým novým domovem je vřes, mech a tráva.

00:33:34 Budu tam, kde modré chrpy vykvetou.

00:33:52 Nade mnou svítá horizont, barvu mění.

00:33:59 Paprsků se dotýkám, hřejí kameny v mých dlaních.

00:34:05 Doznívají zvony, ale duše má je mladá.

00:34:12 Ze spánku se budí a vstává krajina vzdálená.

00:34:25 Stále voní a sílu má, voní a sílu má.

00:34:39 Znám křídla vran v jejich stínu spávám.

00:34:46 Mé bílé tělo, oči tvé spatřit nemohou.

00:34:53 Teď mým novým domovem je vřes, mech a tráva.

00:34:59 Budu tam, kde modré chrpy vykvetou.

00:35:07 ZPÍVÁ BEZE SLOV

00:35:51 Já to beru pořád stejně.

00:35:53 Je to moje sestra a snažím se jí splnit

00:35:56 veškeré její přání, aby se mohla vyvíjet a mohla dělat věci tak,

00:36:01 jak to cítí a jak ji to baví, aby to dávalo smysl.

00:36:07 Je to možná tím, jak jsme byli vychovaní.

00:36:10 Máme držet spolu a při sobě.

00:36:13 Brácha je můj ochránce už od mého dětství,

00:36:17 takže je to vlastně docela přirozené.

00:36:20 Jen teď víc vnímá to, že už jsem starší

00:36:24 a do některých věcí mi už nemůže tolik mluvit.

00:36:27 PÍSEŇ

00:36:29 Panenko Marie v dřevěných šatech, ptám se, co mi je, nechci tu stát.

00:36:33 Družičky nesou mi hedvábnou vlečku. Ta udělá za mojí svobodou tečku.

00:36:38 Potom už nebudem, jako dřív moci koupat se v potoce nazí v noci.

00:36:43 Je to jako sen, tohle je můj soudný den.

00:36:46 To jo.

00:36:57 Panenko Marie, takovou chvíli málokdo přežije a nechce se smát.

00:37:02 Proč raději nevdali tu od vedle Jitku.

00:37:05 Ráda jí daruju tu proklatou kytku.

00:37:07 Na rozích ulic a na cestě k městu uvidí lidé utíkat nevěstu.

00:37:12 Je to jako sen. Tohle je můj soudný den.

00:37:16 To jo.

00:37:17 Neměla jsi nikdy chuť se vymanit z rodiny, z rodinného dohledu?

00:37:23 Sehnat si třeba nějakého profesionála?

00:37:27 Ani ne.

00:37:28 Já jsem nad tím přemýšlela úplně na začátku, protože jsem

00:37:32 nevěděla, co budu dělat a nevěděla jsem, koho tím oslovím.

00:37:37 Brácha se za mě tak automaticky postavil asi kvůli tomu,

00:37:41 že jsme na to byli takto zvyklí v rodině a opustil svou práci.

00:37:46 Manažerování přišlo tak automaticky.

00:37:50 Já jsem ale neuměl na počítači, neznali jsme tuto branži,

00:37:54 ale měli jsme strašnou výhodu v tom, že Anet se podařilo něco,

00:37:59 co nikomu před tím, a to vyhrát první sérii Superstar.

00:38:06 Byla lidem sympatická a moc lidí se s námi bavilo.

00:38:11 Během půl roku jsem věděl takových věcí, že jsem se divil,

00:38:18 že mi to hlava posbírala.

00:38:21 Podle toho jsme se rozhodovali, co budeme dělat dál.

00:38:24 PÍSEŇ

00:38:26 Já přece nemohu prodat svou duši, Dokud mi nehoří pro lásku uši.

00:38:29 Na rozích ulic a na cestě k městu

00:38:32 Uvidí lidé utíkat nevěstu. Je to jako sen.

00:38:35 Tohle je můj soudný den.

00:38:37 To jo.

00:38:40 ZPÍVÁ BEZE SLOV

00:39:30 Ano, šišky jsou důležité.

00:39:32 Tady je to naštěstí všechno docela suché.

00:39:36 No, a jak se nám to hodí.

00:39:41 Tak můžu?

00:39:42 Jo.

00:39:47 Možná tady, je tady kůra.

00:39:51 Je to dobré.

00:39:54 Přinesla jsem jablka, jestli si chceš opéct.

00:39:58 To je bezvadné.

00:39:59 Svačina.

00:40:01 Ještě by to chtělo nějaký prut.

00:40:06 SMÍCH

00:40:10 -Dobré...
-Výborné!

00:40:15 Na co jsi v současné době nejvíc pyšná?

00:40:19 Nejvíc jsem teď pyšná na to, že se nám podařilo dát dohromady

00:40:24 skvělou kapelu.

00:40:27 Moc se mi z toho turné nechce, protože je pak

00:40:31 strašně dlouho neuvidím.

00:40:33 To turné je opravdu výjimečná věc a je to taková oslava té desky.

00:40:37 My to tak vnímáme.

00:40:39 Ty koncerty si děláme jako oslavy.

00:40:43 To je na tom to kouzelné a nedá se podle mě opakovat,

00:40:48 takže až to skončí, přijde smutek.

00:40:55 Což je u této práce normální.

00:40:57 PÍSEŇ

00:40:58 Z naší staré břízy se odmala ráda dívám do kraje.

00:41:04 Jak žitné pole v dálce pod horama zase létem dozraje.

00:41:12 Jako vítr se potokem pod námi další voda prožene.

00:41:21 Ach, jak hořké, hořké je zklamání,

00:41:25 když člověka dožene.

00:41:46 Už je to tak dávno, co naposled

00:41:50 za ruku jsem tě držela. Kolik sněhů tálo,

00:41:56 tolik je to let, co naše píseň dozněla.

00:42:02 Jako vítr větve stromů prohání a pak jim hlavy zaplete.

00:42:10 Ach, jak lehké, lehké je lidské konání,

00:42:15 než s tebou láska zamete.

00:42:19 Tak si zapískám a vzpomenu si na venkovský ráj,

00:42:25 na káči, na husy. Tak si zapískám a vše zlé zaženu.

00:42:31 Z břízy už nikdy dolů neslezu.

00:42:50 Možná by se zdálo, že tenhle svět

00:42:55 je pro mě keřem trnovým. Však to za to stálo.

00:43:00 Tak chutná pelyněk. A já se na tebe nezlobím.

00:43:06 Jako vítr, když babí léto rozhání a dětem draky přinese.

00:43:14 Ach, jak křehké, křehké je poznání,

00:43:18 že někdo jiný najde se.

00:43:23 Tak si zapískám a vzpomenu si na venkovský ráj,

00:43:29 na káči, na husy. Tak si zapískám

00:43:33 a vše zlé zaženu. Z břízy už nikdy dolů neslezu.

00:43:38 Zpočátku jsem z ní měl pocit, že to je naprosto vyděšené dítě,

00:43:43 které se někam dostalo a vůbec neví, co si s tím počít.

00:43:47 Potom získávala sebevědomí, ale myslím, že ho dokonce soutěže

00:43:51 úplně nezískala.

00:43:53 Byla z toho všeho trochu vyděšená.

00:43:58 Vždycky jsem seděla někde za nějakým sloupem,

00:44:01 aby mě neviděla kamera.

00:44:03 PÍSEŇ

00:44:04 Jsem tvá voda, jsem tvůj cíl, křehká jinovatka mrholení.

00:44:08 Jsem tvá voda, jsem tvůj cíl. Jsem tvá voda, jsem tvůj dar.

00:44:14 Láska živá z mlh a par.

00:44:19 Láska živá z mlh a par.

00:44:21 Tak padám níž, padám vpřed,

00:44:23 žiju jenom pro náš střet. Hledám směr,

00:44:26 bojím se zůstat kapkou na římse.

00:44:30 Klesám dál k tobě blíž,

00:44:33 už to cítíš, už o mně víš,

00:44:35 tak padám níž.

00:44:40 Tak padám níž, padám vpřed,

00:44:42 žiju jenom pro náš střet. Hledám směr,

00:44:46 bojím se zůstat kapkou na římse.

00:44:49 Klesám dál k tobě blíž,

00:44:52 už to cítíš, už o mně víš,

00:44:54 tak padám níž.

00:44:56 Ona naštěstí poznala Michala Hrůzu, který ji přiměl k tomu,

00:45:00 aby začala psát vlastní písničky.

00:45:02 Pořád mě motivoval k tomu, abych psala, abych byla

00:45:06 nezávislá a soběstačná.

00:45:07 Abych si prostě uměla napsat píseň.

00:45:10 Jaký je váš vztah s Michalem?

00:45:12 Velmi dobrý.

00:45:14 Jako druhý brácha?

00:45:15 Bývalo tomu tak, že jsme kdysi spolu trávili

00:45:18 opravdu hodně času a on mi pořád s něčím pomáhal.

00:45:22 Natáčel se mnou různé demo verze nebo se u mě stavoval,

00:45:26 když jsem mu pouštěla své nápady a vždy mi k tomu něco řekl.

00:45:30 Nosil mi knížky.

00:45:32 Dodnes si povídáme.

00:45:56 Klávesy, zpěvy, kytara, aranže, samply: Jakub Zitko.

00:46:02 ZNÍ POTLESK

00:46:10 HOUSLOVÉ SÓLO

00:46:41 Housle a zpěvy: Veronika Vališová.

00:46:49 SÓLO

00:47:18 Viola, zpěvy: Vladan Malinjak.

00:47:33 SÓLO

00:48:05 Violoncello, zpěvy: Dorka Barová.

00:48:10 Aneta má za sebou velký příběh.

00:48:12 Přišla o maminku a ten příběh byl tak silný,

00:48:15 že společně s vítězstvím a jejím talentem způsobil to,

00:48:19 že Aneta byla a je českým národem milována.

00:48:22 Myslím, že to trvá doteď.

00:48:25 Další věcí je, že před časem udělala coming out.

00:48:28 Přiznala se ke své sexuální orientaci

00:48:31 a tím si podle mého názoru také získala spoustu fanoušků,

00:48:35 protože byla upřímná.

00:48:36 Ta její upřímnost je i v tvorbě a písničkách.

00:48:40 SÓLO

00:48:41 Bicí: Martin Kopřiva.

00:48:48 Její kariéra zase tak extra vzestupná není.

00:48:51 Já si dokonce myslím, že tak, jak byla slavná v roce 2004,

00:48:55 když vydala první album Spousta andělů, tak ta sláva

00:48:59 už je dneska pryč.

00:49:00 Nicméně, ona si získává velmi dobré renomé, takže se stává

00:49:04 skutečně muzikantkou.

00:49:06 V hudební branži její kariéra vzestupná je.

00:49:09 HRAJÍ

00:49:27 Baskytara: Jakub Vejnar.

00:49:33 Jak se od tvých 16 let, když tě táta přihlásil do soutěže,

00:49:37 proměnily tvé ambice?

00:49:42 Tehdy jsem hrozně toužila mít svou práci, svou desku,

00:49:49 něco, co jsem vytvořila já.

00:49:56 Já jsem tehdy získávala strašně moc cen

00:49:59 a já jsem vůbec nevěděla za co.

00:50:01 Bylo mi v tom hrozně špatně, protože jsem nevěděla,

00:50:05 jak to mám přijímat, jak to mám vnímat.

00:50:13 Kytara, zpěvy: Ludvík Kulich.

00:50:20 Když jsem udělala svou první desku s Honzou Muchovem,

00:50:24 což byla moje první velká ambice, tak jsem byla úplně nadšená.

00:50:30 Dnes je má ambice to, abych se neztratila,

00:50:35 abych držela s bratrem směr, který držíme pořád,

00:50:40 abych někde nezabloudila a neudělala nějakou blbost.

00:50:44 Abych byla dobrým člověkem.

00:50:48 To je pro mě asi největší ambice.

00:50:52 HRAJÍ

00:51:11 Máš chuť koncertovat někde v zahraničí?

00:51:15 Ani ne.

00:51:17 Já mám Českou republiku hrozně ráda a moc ráda objevuji místa,

00:51:22 která ještě neznám.

00:51:24 A také lidi, jednotlivé kraje a specifika, která tam jsou.

00:51:29 Baví mě poznávání.

00:51:31 Asi jsem toho za těch 10 let neobjela tolik,

00:51:34 abych to už měla vyčerpané.

00:51:37 Těším se, že to bude pokračovat.

00:51:42 Asi nechci jezdit nikam do zahraničí s českou hudbou, s českými texty.

00:51:47 Nevím, jestli by to mělo nějaký smysl.

00:51:50 Třeba jo, ale netáhne mě to tam.

00:51:53 HRAJÍ

00:52:07 POTLESK

00:52:15 Jaká je tvá nejoblíbenější lidová píseň?

00:52:19 Bavili jsme se o tom, že se v tvé tvorbě objevuje folklór.

00:52:23 Moc se mi třeba líbí píseň Ej lásko, lásko, nejsi stálá.

00:52:28 Tu si zpívám pořád.

00:52:32 ZPÍVÁ

00:52:33 Ej lásko, lásko, ty nejsi stálá.

00:52:39 Ej lásko, lásko, ty nejsi stálá.

00:52:46 Jako voděnka mezi břehama.

00:52:53 Jako voděnka mezi břehama.

00:53:01 Bezva...

00:53:03 Nejtěžší bylo vysvětlit lidem, jak to s Anet máme

00:53:07 a jak to chceme dělat.

00:53:09 Bylo to pár let vysvětlování do telefonu, do mailů:

00:53:14 "Nezlobte se, Anet to má takhle a bude dělat tohle..."

00:53:20 Byly tam tlaky od novinářů, pořadatele.

00:53:26 V každém městě, každé vesnici chtěli mít koncert.

00:53:29 To bylo to nejtěžší.

00:53:32 Až se nastavilo to, že lidé začali Anet vnímat ne jako

00:53:36 vítězku Superstar, ale jako osobnost nebo jako člověka, který chce dělat

00:53:42 svou práci a to, co ji baví, pak už to samozřejmě bylo

00:53:46 mnohem jednodušší.

00:53:47 Poslední 3-4 roky si to užívám.

00:53:50 Užívám si to, že nemusím nikomu nic vysvětlovat a jde to samo.

00:53:55 Volají lidé, kteří vědí, jak ta Anet funguje,

00:53:58 kde by mohla vystoupit.

00:54:00 Stávalo se třeba, že volali, jestli by Anet nemohla zahrát

00:54:04 na diskotékách.

00:54:05 To pro nás bylo úplně absurdní.

00:54:08 Nic proti diskotékám, vymetali jsme je v mládí všichni,

00:54:11 ale to není Anetin styl.

00:54:13 Je to takový poměr k tomu všemu.

00:54:16 PÍSEŇ

00:54:32 Když končí se den a usne má zem,

00:54:36 pak na malou chvíli vrací se zpět můj niterní svět,

00:54:46 co osud tvůj sdílí. Do všech světových stran,

00:54:54 do všech koutů co znám volám...

00:55:08 Když přichází noc, tak cítím jak moc

00:55:13 tvé světlo mi schází. Promítne krátce

00:55:21 svůj stín někde v dálce, tvá duše se ztrácí.

00:55:29 Zdá se nezbylo nic, jenže čím dál tím víc...

00:55:38 Ve mně navždy zůstává tvoje voda živá.

00:55:48 Uvnitř odpočívá čistá a důvěřivá.

00:55:58 Ve mně navždy zůstává tvoje voda živá.

00:56:08 Tiše odplouvá, čistá a důvěřivá.

00:56:21 Když končí se den a usne má zem,

00:56:25 nevnímám čas. Vrací se zpět

00:56:32 můj niterní svět, snad probudí nás.

00:56:41 Zdá se nezbylo nic, jenže čím dál tím víc...

00:56:49 Ve mně navždy zůstává tvoje voda živá.

00:57:00 Uvnitř odpočívá čistá a důvěřivá.

00:57:10 Ve mně navždy zůstává tvoje voda živá.

00:57:20 Tiše odplouvá čistá a důvěřivá.

00:57:30 Ve mně navždy zůstává tvoje voda živá.

00:57:40 Uvnitř odpočívá čistá a důvěřivá.

00:57:50 Ve mně navždy zůstává tvoje voda živá.

00:58:01 Tiše odplouvá čistá a důvěřivá.

00:58:10 Ve mně navždy zůstává tvoje voda živá.

00:58:20 Uvnitř odpočívá čistá a důvěřivá.

00:58:30 Ve mně navždy zůstává tvoje voda živá.

00:58:40 Tiše odplouvá čistá a důvěřivá.

00:58:49 Děkujeme za krásný večer, mějte se moc hezky.

00:58:54 To bylo dnes úplně poprvé, co jsem byl na koncertě v muzeu,

00:58:58 navíc v muzeu aut a nebylo to úplně špatné.

00:59:01 Taky si někdy zajděte na koncert na místo, které pro něj není

00:59:05 úplně všední.

00:59:06 -Žijte kombo.
-Čau...

00:59:08 HRAJÍ

00:59:23 ZPÍVÁ BEZE SLOV

00:59:49 Skryté titulky: Eva Hadwigerová Česká televize 2015