Setkání s K. Krylem v košickém televizním studiu roku 1990. Dále účinkují: L. Jurík, J. Čenský, M. Reifová. Scénář: J. Uhríková. Kamera: M. Štelbaský. Režie M. Kleis
00:00:31 Něžná i proradná Krutá i bezradná
00:00:36 Plamen i červánek Ďábel i beránek
00:00:40 Cukr i sůl
00:00:45 U vůně hřebíčku U rytmu střevíčků
00:00:49 Císař dnes mi slíbil Za tanec přislíbil
00:00:53 Království půl
00:00:58 Salome Noc už je na sklonku
00:01:02 Salome Podobna z úponku
00:01:07 Podobna kytaře Pro svého vladaře
00:01:11 Salome tančíš
00:01:15 Salome Sťali už Křtitele
00:01:20 Salome Usměj se vesele
00:01:25 Točíš se ve víru Ústa jak upíru
00:01:28 Krví ti planou
00:01:31 Salome La la la la...
00:01:46 Noci už ubývá Císař se usmívá
00:01:50 Pokojně mohu žít Všeho lze použít
00:01:54 Pro dobrý stát
00:01:59 Možná ho napadlo Prastaré říkadlo
00:02:03 Dějiny když tvoří se Pro hlavy na míse
00:02:08 Nemá se štkát
00:02:12 Salome Netanči nechceš-li
00:02:17 Salome Hosté už odešli
00:02:21 Jenom roj komárů Dopíjí z poháru
00:02:25 Krůpěje vína
00:02:30 Salome Trochu si popletla
00:02:34 Salome V koutku si usedla
00:02:40 Víčka máš šedivá Nikdo se nedívá
00:02:45 Salome Pláčeš
00:02:52 La la la...
00:03:25 SLOVENSKY
00:03:27 -Vítej doma, Karle.
-Vítejte.
00:03:29 Těmito slovy přivítali Karla Kryla v Bratislavě na jedné z manifestací
00:03:35 ještě v listopadu minulého roku...
00:03:39 -V prosinci...
-V prosinci minulého roku.
00:03:42 A já si dovolím požít stejné přivítání i tady v Košicích,
00:03:46 protože věřím, že doma jsi i tady.
00:03:52 Aspoň se tady tak cítím.
00:03:54 My všichni tě chápeme jakou součást celé české i slovenské kultury...
00:03:59 A moravské...!
00:04:02 Nezapřel jsi, že jsi se narodil na Moravě.
00:04:06 My se známe už velmi dlouho. Nejméně od roku 1968.
00:04:11 Jsi hodný... Neřekl jsi kolik let.
00:04:15 Tvoje písničky se staly součástí pocitů celé jedné generace.
00:04:21 Pocitů naděje, pocitů smutku.
00:04:24 Ale co vlastně o tobě víme?
00:04:26 Co víme o tvých prvních láskách, o tvých knihách,
00:04:30 o tvých prvních písničkách. Co víme o tvém dětství?
00:04:34 Začněme naše vyprávění touto otázkou.
00:04:39 Měl jsem připravené krásné dětství. Ale nějak z toho sešlo.
00:04:45 Narodil jsem se v nevhodné době v nevhodné rodině.
00:04:51 Ještě byla válka a nenarodil jsem se tam, kde jsem se měl narodit.
00:04:56 Protože se tatínek a tiskárna museli stěhovat
00:05:00 ze sudetských krajin do nesudetských krajin.
00:05:06 Potom už to stejně bylo jedno, protože to všechno zabrali fašisti.
00:05:10 Ale český tiskař v sudetoněmeckém městě, to byl problém.
00:05:15 Takže jsme se přestěhovali do Kroměříže, což se nemělo stát.
00:05:17 Tam jsem se narodil.
00:05:20 Ale posléze tedy došlo k tomu, že tu tiskárnu ve 49. roce
00:05:25 likvidovali. Vše rozbili...
00:05:28 A já jsem byl zase jednou jaksi nežádoucí...
00:05:33 Tatínek prostě šel na práci a my jsme byli nastěhováni
00:05:38 do takového baráku... Ale o tom bych...
00:05:45 Byly tam také krysy a namrzlé stěny, když byla zima...
00:05:50 Přesto si myslím, že jsem měl krásné dětství.
00:05:54 Díky tedy rodičům, kteří nás každý víkend nebo každý možný den
00:05:59 vyváželi ven a venku jsme zpívali.
00:06:05 Televize v té době nebyla a rozhlas se moc neposlouchal.
00:06:10 Takže jsme si četli knížky na pokračování.
00:06:14 Jednou četla sestra, jednou já...
00:06:16 Brácha ještě nemohl, ten byl malý.
00:06:18 -Babičku?
-Třeba Babičku Boženy Němcové...
00:06:22 Ale také jiné knížky, které jsme doma měli.
00:06:26 Sní slunce za mlhou
00:06:30 Brož z bělavého zlata
00:06:33 Nad krychlí z betonu s okénky železnými
00:06:37 A jedna za druhou dívenky s batolaty
00:06:41 Jdou s vlasy spuštěnými na blůzy z kretonu
00:06:47 Je jaro mlhavé a keře kvetou žlutí
00:06:53 Houf dívčích maminek jak Máří Magdaleny
00:06:59 A mraky děravé jsou plné na prasknutí
00:07:04 Jak čerstvě zabalený balíček pralinek
00:07:11 Jdou dívky spanilé s nepanenskými boky
00:07:17 Ach jaro jen pár nul svázaných vzpomínkami
00:07:25 Já žil tak zběsile že nesčítal jsem roky
00:07:31 Ne dívky maminkami to básník zestárnul
00:07:40 Spinkej synáčku spi Zavři očička svý
00:07:47 Dva modré květy hořce
00:07:52 Jednou zšednou jak plech Zachutná tabákem dech
00:07:57 A políbení hořce
00:08:02 Na zlomu století V náruči zhebkne ti
00:08:07 Tvá první nebo pátá
00:08:12 Než kdo cokoli zví Rány se zajizví
00:08:18 A budeš jako táta
00:08:22 Na zlomu století V náruči zhebkne ti
00:08:28 Tvá první nebo pátá
00:08:32 Než kdo cokoli zví Rány se zajizví
00:08:38 A budeš jako táta
00:08:41 Spinkej synáčku spi Zavři očička svý
00:08:47 Máma vypere plenky
00:08:52 Odrosteš Sunaru Usedneš u baru
00:08:57 U trochu jiné sklenky
00:09:01 A že zlé chvíle jdou K vojsku tě odvedou
00:09:07 Zbraň dají místo dláta
00:09:12 Chlast místo náručí Couvat tě naučí
00:09:17 A budeš jako táta
00:09:21 A že zlé chvíle jdou K vojsku tě odvedou
00:09:26 Zbraň dají místo dláta
00:09:31 Chlast místo náručí Couvat tě naučí
00:09:36 A budeš jako táta
00:09:41 Spinkáš synáčku spíš Nouze vyžrala spíž
00:09:46 A v sklepě bydlí bída
00:09:51 V jeslích na nároží Máma tě odloží
00:09:56 Když noc se s ránem střídá
00:10:00 Recepis na lhaní Dají ti na hraní
00:10:06 A nález bude ztráta
00:10:10 Kompromis života Zbude ti samota
00:10:18 A budeš jako táta
00:10:23 Recepis na lhaní Dají ti na hraní
00:10:29 A nález bude ztráta
00:10:34 Kompromis života Zbude ti samota
00:10:45 A budeš jako táta
00:11:07 Většina lidí tě zná jako písničkáře.
00:11:12 Jako autora a zpěváka textů.
00:11:15 Ale možná ani vy, kteří sedíte tady ve studiu, nevíte,
00:11:19 že Karel Kryl je především básník.
00:11:24 Je autorem 12 básnických sbírek, které prakticky všechny
00:11:28 vyšly v Mnichově.
00:11:31 Některé vyšly v Kanadě u Škvoreckého.
00:11:36 -Některé také v Kolíně nad Rýnem.
-Také v Kolíně nad Rýnem.
00:11:39 V Indexu. Abychom je jmenovali všechny.
00:11:42 Oni se vždycky urazí, když tam někdo z nich není.
00:11:45 -A také v Poezii mimo domov.
-To je v Mnichově.
00:11:48 Tím chci říci, že jsi vlastně autorem básnických textů.
00:11:53 Jsi básník.
00:11:55 A jedním z tvých hlavních a velmi oblíbených témat
00:11:58 je téma ženy, lásky, trýzně, smutku...
00:12:03 Smutku z lásky...
00:12:06 Řekni nám čím to je, že tě žena inspiruje?
00:12:11 I já jsem si zabásnil...
00:12:16 Tak podívej se... Vypadám jako ženská?
00:12:21 -No...
-Až na ty vousy...
00:12:26 Takže mám rád ženské. To je jasné.
00:12:31 To je už tak, že žena je věčnou inspirací umění i písniček,
00:12:37 básniček i blábolení...
00:12:43 Pěkně se na to dívá, moc dobře se s tím povídá,
00:12:47 mnohé jiné věci se s tím dělají. Někdy se s tím i ženíme.
00:12:52 Čas od času se rozvedeme, ale vlastně se toho nikdy nezbavíme.
00:12:59 To už je od maminky a od babičky... Ten ženský prvek zůstává.
00:13:06 Já jsem pravděpodobně první emancipovaný muž.
00:13:09 Protože se nedívám na ženské jenom jako na...
00:13:14 Jak ony Němky se pořád brání, aby nebyly sexuální objekt.
00:13:18 Já nevím, jak by se rodily děti. To nevím.
00:13:21 Ale toho bych nechal, protože by mě mohli okřiknout moralisté,
00:13:27 kteří si třeba myslí, že se lidé množí dělením.
00:13:32 Ale to jaksi nechejme... To je věc jiná...
00:13:40 Když má člověk dobrý vztah k rodičům...
00:13:44 a já jsem měl překrásný vztah k rodičům, přes všechny
00:13:48 problémy v době od tak 13do17 let, každý si musí vydobýt to místo,
00:13:57 ...tak musí mít zákonitě vztah k tomu měkkému, k tomu něžnému,
00:14:09 k tomu chlácholícímu.
00:14:15 Ať už je to maminka nebo babička, která namaže ten krajíc chleba
00:14:20 takhle tlustě máslem.
00:14:24 Ať už je to potom ta jedna 7. nebo 12. láska...
00:14:32 Převážně z počátku platonická, šíleně zamindrákovaná, nešťastná.
00:14:38 Až potom po ty první, z části šťastné,
00:14:41 z části nešťastné vztahy mladých lidí...
00:14:49 Povadly kytky u svíčky
00:14:51 Mám ještě mžitky pod víčky
00:14:55 Plovou jak v kašně
00:14:57 Skřivánku Napiš mi z vášně říkanku
00:15:04 Tvá ruka v mojí Oči plné něhy chtějí zpět
00:15:10 Ústa se spojí Voda trhá břehy
00:15:14 Hoří svět Plameny zebou
00:15:19 Vlaje hříva hříbat přes myrtu
00:15:23 Jsi mnou Já tebou
00:15:26 Mohu prosím slíbat krev z tvých rtů
00:15:33 Napiš mi lásku z pápěří O sedmihlásku na keři
00:15:37 O nebi s duhou O klíčku
00:15:40 Napiš mi druhou básničku
00:15:45 Slza jež sklouzla po probdělé noci do čaje
00:15:50 Přítomnost kouzla které bez pomoci vyhraje
00:15:54 Budoucnost věcí která ubírá se k rozcestí
00:16:00 Láska je klecí v které umírá se ze štěstí
00:16:11 Napiš mi snění skřivánku
00:16:14 že moře pění ve vánku když nad ním letí havrani
00:16:19 Napiš mi třetí říkání
00:16:24 Když padá nebe na okenní římsy na víčka
00:16:28 Když nebe zebe a já vymýšlím si slovíčka
00:16:34 Když rosou jemnou nebe myje včelám sasanku
00:16:38 Když nejsi se mnou
00:16:41 Je to to co dělám červánku
00:16:48 Ač kvete u potoků Černé býlí
00:16:53 Ač mi vadí stáří randesvous
00:16:59 Jde chůzí lehčí kroků Lesní víly
00:17:05 A září září Září v úsměvu
00:17:12 Ač bezjehličné lesy Hyzdí rampy
00:17:18 A za mřížemi pláče Aladin
00:17:24 Hrst kouzla nabere si Z jeho lampy
00:17:30 Svěžejší kapradin
00:17:36 Už zbylo jen pár vět A tráva spálená
00:17:43 A rozbahněná zřídla ve žluti
00:17:49 Chceš hluchým vyprávět Co píseň znamená
00:17:56 A slepým co jsou křídla labutí
00:18:02 Už zbylo jen pár slov A slza na víčku
00:18:08 A bez pardonu platí zmýlená
00:18:14 Nad prachem katastrof Zní klapot střevíčků
00:18:20 Svá ústa nabídla ti Irena
00:18:25 Irena Irena
00:18:29 Byť vykolejil svět A není síly
00:18:36 Jež díru v lodi Zvedá nad ponor
00:18:42 Přec hledáš cestu zpět Však černé býlí
00:18:48 Se vyplevelit nedá Je to mor
00:18:53 Je to mor
00:18:55 Plá slunce jako vích Nad cestou úzkou
00:19:00 Svět s jepicemi Tančí gavotu
00:19:06 U sloupů morových Začíná schůzkou
00:19:12 Tep dalších životů
00:19:19 Už zbylo jen pár vět A tráva spálená
00:19:25 Rozbahněná zřídla ve žluti
00:19:31 Chceš hluchým vyprávět Co píseň znamená
00:19:37 A slepým co jsou křídla labutí
00:19:43 Už zbylo jen pár slov A slza na víčku
00:19:50 A bez pardonu platí zmýlená
00:19:56 Nad prachem katastrof Zní klapot střevíčků
00:20:02 Svá ústa nabídla ti Irena
00:20:08 Alena Milena
00:20:14 Helena
00:20:18 Blanka Františka
00:20:22 Petra Mariana
00:20:26 Růžena...
00:20:44 Sama jdu bosa po lese
00:20:47 Slza jak rosa sklouzne se po křídle vosím na stezku
00:20:53 Napiš mi prosím o stesku
00:20:59 Jsem vyschlá studna v které není vody pro blázna
00:21:04 Jsem cesta bludná rozbourané schody do prázdna
00:21:09 Klopýtám vřesem Slepá bílá hůlka v rozbřesku
00:21:15 Když bez tebe jsem je mne jenom půlka od stesku
00:21:24 Už zase pláči u kávy Slzička smáčí rukávy
00:21:29 A kreslí šmouhu na líčku
00:21:33 Napiš mi touhu mazlíčku
00:21:38 Když zjara sněží skřivan k slunci letí nad mraky
00:21:42 Na vrchol věží letí vzkazy dětí pro draky
00:21:46 Žijeme touhou touhou zbičováni zemřeme
00:21:52 Vteřinu pouhou jsme-li milováni srdce mé
00:21:58 Jedna taková, které je těžko rozumět tady.
00:22:02 Ale které budou hrozně a dost tragicky rozumět lidé,
00:22:08 kteří právě museli prožít jednu nebo dvě,
00:22:13 někteří dokonce už dnes tři emigrace.
00:22:21 Je to tak nějak s tou tématikou. Je to Bludný Holanďan.
00:22:35 Pod branou vítězů Co nikdy nevyhráli
00:22:43 Bez zlatých řetězů A zvonů z katedrály
00:22:51 Zelení molodci Z romance iluzorní
00:22:58 Po matce sirotci Po otci bezprizorní
00:23:02 Hrajeme v karty
00:23:05 Růžový kavalír Uprostřed paviánů
00:23:12 Zahodil bandalír I šavli z porcelánu
00:23:19 Svět civí na zátku Zatímco setmělo se
00:23:27 Pasy jsou v pořádku A whisky na podnose
00:23:31 S tyčinkou na rty
00:23:35 Hrajeme hbitě O trojité es
00:23:42 Tvar hadího hřbetu Či gotických sošek
00:23:50 Flinty jsou v žitě A na hlavních rez
00:23:56 A svoboda je tu Když bijem se o šek
00:24:01 Toť zvyk
00:24:05 Dva centy životů A slunce sbohem dává
00:24:12 Hledáme jistotu Které se nedostává
00:24:19 Na hrdle znamení Obojku otrokova
00:24:26 Lezeme shrbeni Zaliti do olova
00:24:30 Jakési víry
00:24:34 Paměť je v bankrotu A z domu nevychází
00:24:41 Čest stojí u plotu A kamením se hází
00:24:49 Cit s hlavou hovězí Vybírá popelnice
00:24:56 A pravda vítězí Slepá jak řeholnice
00:24:59 Oděna v díry
00:25:04 Rezavé ráno A mlha jak med
00:25:10 Tak podivně sladko Jak z chrlení krve
00:25:18 Čteš co je psáno Až k písmenu zet
00:25:26 Už nekřičíš matko Je ticho jak prve
00:25:31 Jen vzlyk.
00:25:49 Po srpnu 1968 mnoho našich přátel, známých i neznámých,
00:25:55 zůstalo v cizině, emigrovalo, odešlo do exilu.
00:26:01 Z různých důvodů. Mezi nimi jsi byl i ty.
00:26:04 Já vím, že rozhodnutí to bylo nelehké.
00:26:08 Rozhodnutí to bylo osudové.
00:26:10 Řekni nám něco o tom.
00:26:14 Já jsem byl v r.1969 na pozvání norského studentského svazu
00:26:18 na několik vystoupení v Norsku.
00:26:22 Odtud jsem se vrátil v r. 1969 zpátky,
00:26:25 protože se mi nechtělo emigrovat. Ani jsem na to nepomyslel.
00:26:30 9.9.1969 - to se dobře pamatuje, jsem přejel přes hranici
00:26:36 na druhou stranu na festival na Burgwaldek.
00:26:42 Takový víceméně levicový, undergroundový německý festival.
00:26:50 A odtud jsem se zase po kratším pobytu vracel do Československa.
00:26:56 A už při návratu, za Mnichovem směrem na Furth im Wald,
00:27:03 z druhé strany je to Folmava, jsem se v městečku
00:27:10 Bad Eibling dověděl, že zavřeli hranice z druhé strany.
00:27:20 Jeden soudruh tady prohlásil, že hranice nejsou korzo.
00:27:29 Měl jsem s sebou diář, kytaru a 2 čabajské klobásy.
00:27:39 Dvě už jsem mezitím snědl...
00:27:43 Přemýšlel jsem, jestli jít do té mezitím zavřené klícky.
00:27:52 A také jsem přemítal, jestli tomu můžu pomoct také z té druhé strany.
00:27:58 Rozhodl jsem se zůstat venku a dělat práci tam.
00:28:03 A myslím, že to bylo opravdu správné rozhodnutí.
00:28:08 A trvám na tom, že to bylo správné rozhodnutí,
00:28:11 protože celých těch 20 let jsem dělal práci pro Československo
00:28:17 a o Československu. Často za velice zlých podmínek.
00:28:25 A koneckonců ty desky, které jsem posílal
00:28:28 ve falešných obalech sem, stály pár lidí, i Slováků,
00:28:32 třeba Laca Kalinu, basu.
00:28:35 Protože zapomněli to, co jsem jim přikázal.
00:28:37 Aby tu vinětu začmárali.
00:28:40 A oni se chlubili tím, že to přišlo.
00:28:44 Pravděpodobně měli špatnou společnost.
00:28:46 Nebo někoho ve společnosti, který byl iniciativní.
00:29:06 Cesta je prach A štěrk a udusaná hlína
00:29:12 A šedé šmouhy kreslí do vlasů
00:29:17 A z hvězdných drah má šperk Co kamením se vzpíná
00:29:23 A pírka touhy z křídel pegasů.
00:29:27 A z hvězdných drah má šperk Co kamením se vzpíná
00:29:33 A pírka touhy z křídel pegasů.
00:29:41 Cesta je bič Je zlá jak pouliční dáma
00:29:47 Má v ruce štítky V pase staniol
00:29:52 A z očí chtíč jí plá Když háže do neznáma
00:29:57 Dvě křehké snítky rudých gladiol
00:30:02 A z očí chtíč jí plá Když háže do neznáma
00:30:08 Dvě křehké snítky rudých gladiol
00:30:15 Seržante písek je bílý Jak paže Daniely
00:30:21 Počkejte chvíli Mé oči uviděly
00:30:26 Tu strašně dávnou Vteřinu zapomnění
00:30:31 Seržante mávnou A budem zasvěceni
00:30:35 Morituri te salutant Morituri te salutant
00:30:50 Tou cestou dál jsem šel Kde na zemi se zmítá
00:30:56 A písek víří křídlo holubí
00:31:00 A marš mi hrál Zvuk děl co uklidnění skýtá
00:31:05 A zvedá chmýří které zahubí
00:31:10 A marš mi hrál Zvuk děl co uklidnění skýtá
00:31:16 A zvedá chmýří které zahubí
00:31:23 Cesta je tér A prach a udusaná hlína
00:31:29 Mosazná včelka od vlkodlaka
00:31:33 Rezavý kvér můj prach A sto let stará špína
00:31:39 A děsně velká bílá oblaka
00:31:43 Rezavý kvér můj prach A sto let stará špína
00:31:49 A děsně velká bílá oblaka
00:31:56 Seržante písek je bílý Jak paže Daniely
00:32:01 Počkejte chvíli Mé oči uviděly
00:32:06 Tu strašně dávnou Vteřinu zapomnění
00:32:10 Seržante mávnou A budem zasvěceni
00:32:16 Morituri te salutant Morituri te salutant
00:32:48 Napiš mi něhu miláčku
00:32:52 Vločkami sněhu z obláčku
00:32:56 O princi s kněžnou o kvítku
00:32:59 Napiš mi něžnou povídku.
00:33:05 Něha je křehčí skleněného vlasu na notě
00:33:09 Něha je lehčí po zachvění hlasu v samotě
00:33:15 Něha se nedá napovídat slovy děvčátko
00:33:18 Slova jsou šedá o něze ti poví zrcátko
00:33:26 Mlha se vleče ulicí
00:33:30 Hraji si v kleče s jehlicí a tvoje ruka nehřeje
00:33:35 Napiš mi co je naděje
00:33:41 Když něhu hledám v ústrety byť pílí paví křik
00:33:46 Když oči zvedám neboť není síly na výkřik
00:33:51 Když jitru kynu protože se stmívá klekání
00:33:56 Pak nezahynu Naděje mi zbývá v doufání
00:34:04 Mám pro tebe další a vlastně poslední otázku.
00:34:08 Směřuje trochu k tvým osobním kvalitám a povahovým vlastnostem.
00:34:15 Vycházím z toho, že život jsi neměl jednoduchý.
00:34:17 Prožil jsi dobré i zlé. A spíš to zlé, než to dobré.
00:34:22 A přece se mi zdá, že tvoje povaha i povaha tvých textů
00:34:27 je vlastně hluboce optimistická.
00:34:30 I když hovoří o vážných, smutných, nejednou i tragických věcech.
00:34:34 Ty sám jsi vlastně veselý člověk. Je to tak?
00:34:38 Ale jo...
00:34:41 Víš, to je tak...
00:34:44 Jestliže píšeš o té bolesti kolem tebe...
00:34:47 A mé dopisy nejsou takové ty jako: Karle, pošli nám fotku, milujem tě.
00:34:52 To jsou pěkné dopisy.
00:34:55 A když je dostávám, jsem tomu rád.
00:34:58 Ale třeba píše 8letý kluk, jak ho doma mlátí.
00:35:02 Protože tatínek pije a maminka je někde s pánama.
00:35:04 Nebo babička, která si nemůže pomoct a říká,
00:35:07 že ji dali do starobince, protože se o ni nechtěli starat.
00:35:11 A že jí vzali i ten baráček, který měla...
00:35:14 A to jsou lidé, kteří mi píšou. Lidé, kteří jsou bolaví
00:35:18 a kterým bych rád odpověděl.
00:35:20 A lidé z nápravných zařízení, kteří mi píšou...
00:35:23 A lidé z polepšoven, dětských vesniček, lidé na vozíčku...
00:35:29 Je strašná spousta věcí, o kterých píšeš, protože je vidíš.
00:35:41 Jako básník nebo poeta, nerad to slovo přijímám, ale dobře.
00:35:48 Jako textař, jako člověk angažovaný máš povinnost vidět.
00:35:54 Máš povinnost ty oči otevřít totálně tam, kde je jiní zavírají.
00:36:00 Není to moc pohodlné, protože člověk také chce jít ven.
00:36:06 Ale když už to tedy napíšeš, když to zazpíváš
00:36:08 a pojmenuješ ty věci...
00:36:11 Poněvadž hlavním úkolem je pojmenovat, dát věcem jména.
00:36:14 Já jsem vlastně nedělal nic jiného, než jsem pojmenoval jménem věci,
00:36:18 které všichni ostatní vědí a cítí.
00:36:20 Ale prostě je nepadlo je pojmenovat.
00:36:24 To je vlastně jediná věc, která je důležitá.
00:36:27 Dát věcem jméno a nazvat je pevně. Tohle to je to, a to je ono.
00:36:33 A najednou také objevíš, že za tím vším ti lidé
00:36:37 pořád ještě žijí.
00:36:40 Ti lidé na tom vozíčku chtějí žít.
00:36:43 Proto píšou!
00:36:45 Ta holčička nebo kluk, kterého tam bijí,
00:36:47 chce žít pořádně. To je optimismus.
00:36:50 Oni si nestěžují, že už chtějí umřít.
00:36:52 Ne! Oni chtějí, aby se trochu něco změnilo.
00:36:54 To už je optimismus ve věci.
00:36:57 Kdybych nevěřil, že se třeba v této zemi něco změní,
00:37:02 tak by nemělo cenu tam být.
00:37:04 Já bych šel do Austrálie nebo někam jinam.
00:37:07 Třeba do Tasmanie.
00:37:09 Ale ono stálo za to pro to něco dělat a vychovávat...
00:37:15 Když ne tahle generace, tak ta příští.
00:37:17 Probůh, vždyť přece lidé nemůžou pořád zůstat v tomtéž!
00:37:21 A dneska jsem tady a mělo to cenu!
00:37:27 Do sněhu vryty úzké stopy lyží Orient expres skřípe topením
00:37:33 Prabába zírá čechrajíc si fiží Na třpytnou zimu za sklem okenním
00:37:41 Na bílou plochu sedlák močku lije Tekuté napřed tuhé později
00:37:52 Věz že i hnůj je někdy poezie Naopak leč je tomu častěji.
