ANO - NE o Evropské unii

Fámy se šíří rychlostí světla, a jestli ne, tak rychlostí, která se jí určitě blíží. Co nejrůznějších dohadů, polopravd, "zaručených informací", zpráv z tajných dobře informovaných kruhů slyší člověk v hospodě, tramvaji, od známého, kterého potká náhodou na ulici, anebo doma od manželky či dětí. Tomuhle obřímu informačnímu mlýnu, který semele a zmotá všechno, neuniknou ani informace o Evropské unii a našem vstupu do této instituce. Snad každý z nás slyšel, co všechno nám Brusel zakáže, nebo nařídí, jak se budeme mít špatně, nebo naopak dobře. Uvést podobné fámy na pravou míru se snaží pořad České televize Evropské referendum.

Otevřené obchody
V okolních státech unie - Rakousku a Německu - platí omezení prodejní doby v obchodech v noci a ve dnech pracovního klidu. Z toho vznikl mýtus, že EU nařizuje, kdy mají mít obchody zavřeno. Není to pravda. Žádné evropské předpisy pro prodejní dobu neexistují, záleží na každém státě, jak si otvírací dobu upraví. U nás je to věcí majitelů obchodů. Z 1655 hlasujících diváků odpovědělo špatně jen 214.
Evropská zastupitelství
Jednou z výhod, které přinese naše případné členství v unii, je, že se budeme moci obracet na zastupitelství členských zemí, když budeme potřebovat pomoc ve státě, kde Česko nemá zastoupení. Občan kteréhokoli členského státu má právo na konzulární nebo diplomatickou ochranu v zemích, které nejsou členy EU, a může využívat velvyslanectví jiných členských států. Staneme se vlastně jakýmisi euroobčany s diplomatickou euroochranou.
Odvolání k Evropskému soudnímu dvoru
Nejvyšší instancí pro výklad práva evropského společenství je Evropský soudní dvůr. Národní soudy se k němu mohou odvolat v případě sporů, v nichž je jednou stranou EU. Tato instituce nemá ale pravomoc nad výkladem a uplatňováním vnitrostátního práva členských států. Výjimkou jsou ty případy, kdy se výrok národního soudu dostane do konfliktu s právem EU.
Cizinci do komunálních voleb
Když vstoupíme do EU, budou moci občané ostatních členských států volit i být voleni do našich komunálních orgánů. Jedinou podmínkou, kromě dosažení volebního věku, bude trvalý pobyt v dané obci či městě. Znamená to, že občané jiných členských států, kteří se u nás usídlí, budou moci zasednout třeba i v městských a obecních radách a magistrátech.
Jednotná zahraniční politika
Otázka, do jaké míry se budeme muset vzdát samostatné zahraniční politiky, se objevuje v souvislosti se vstupem do EU často. Unie prosazuje jednotnou zahraniční politiku, která získala smluvní základ přijetím tzv. Jednotného evropského aktu v roce 1987. Na základě Maastrichtské smlouvy se stala druhým pilířem Evropské unie. Členské státy se zavázaly podporovat společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a zdržet se jednání, které by bylo v rozporu se zájmy unie. Když do unie vstoupíme, budou tyto dokumenty závazné i pro nás.
Svatby v cizině
Budeme se moci po našem vstupu do EU vdávat a ženit v jiných členských zemích? To byla minulá víkendová otázka Evropského referenda. Odpověď je ANO. Uzavřít sňatek v cizině můžeme už dnes. Obřad probíhá podle zákonů státu, ve kterém se svatba koná. Různé země vyžadují různé doklady. Novomanželé musí potom doložit příslušné dokumenty a sňatek nechat zapsat do zvláštní matriky, která je vedena v Brně.
Noviny v češtině
K mýtům o unii patří i "zaručená" zpráva, že hlavní články v našich novinách budou muset být přeloženy do jazyků EU. Není to pravda. Když vstoupíme do unie, stane se čeština oficiální jazykem společenství. Naši občané se budou moci obracet v rodném jazyce na orgány EU, a ty jim budou povinny v jejich řeči odpovědět. Články v novinách se ale do oficiálních jazyků unie překládat nemusí.
Jednotné velení EU není
I po vstupu do EU zůstane naše armáda pod českým velením. Žádné jednotné velení EU neexistuje. Unie se ale usnesla na Společné bezpečnostní a obranné politice a postupném vytvoření společných sil rychlého nasazení.
Výklad dějin
Školství je plně v kompetenci jednotlivých států. Proto neexistuje žádná unijní direktiva, například jak by se měly jednotně vykládat dějiny. Každý stát klade důraz na ty historické události, které ovlivnily jeho dějiny, proto se i osnovy ve školách jednotlivých zemí liší. Unie v této věci nic nenařizuje.
Autodopravci s omezením
Otázka, zda budou moci naši autodopravci bez omezení podnikat ve všech zemích unie, rozvířila nedávno hladinu veřejného mínění kolem našeho vstupu do Společenství. Odpověď je NE. Volně budou moci čeští dopravci podnikat v mezinárodní silniční dopravě, letecké dopravě, námořní a vnitrozemské vodní dopravě. Na žádost EU bylo ale dohodnuto přechodné období, po které nebudou moci provozovat vnitrostátní silniční přepravu v zemích unie. Zatím je na dobu dvou let, ale může být prodlouženo. Česko jedná s jednotlivými státy unie o nevyužívání, nebo alespoň zmírnění tohoto omezení.
Co bude s vklady?
Neznehodnotí se po našem vstupu do EU a zavedení eura naše vklady v korunách? Tuto citlivou otázku si klade snad každý z nás. Euro u nás nebude zavedeno hned v roce 2004. Odborníci odhadují, že to bude za pět, možná ještě více let. Až k tomu dojde, bude pevně stanoven kurz koruny vůči euru, a podle něj vznikne koeficient, na jehož základě se přepočtou ceny, platy, důchody, peníze na vkladních knížkách a podobně. Hodnota úspor se přímo nezmění ani okamžitě po vstupu do unie. Úspory se obvykle používají na nákup zboží dlouhodobé spotřeby a u této komodity se nepředpokládá zvýšení cen.
Unijní zákony
Budeme muset povinně po vstupu do EU přijmout všechny zákony a pravidla současných členských zemí? Odpověď je NE. Členské státy si dohodly oblasti, ve kterých se musí unijní právní předpisy zařadit do národního práva, platí to například v zemědělství, dopravě, obchodu. Jiné oblasti, například školství, zdravotnictví, nebo sociální péče, zůstávají v kompetenci jednotlivých států.
Zoologické zahrady zůstanou
Budeme muset zavřít zoologické zahrady, protože nesplňují ekologické a další normy EU? Odpověď je NE. Nový zákon o zoo, který je v současné době v parlamentu, vychází z evropské směrnice. Stanoví podmínky, především v kvalitě chovu zvířat a druhové rozmanitosti, které musí zoo splňovat, aby získala licenci. Naše současné zoo by neměly mít se splněním podmínek větší problémy.
Do USA s vízem
Kdo si myslel, že po vstupu do unie zanikne automaticky pro naše občany vízová povinnost při cestě do USA, mýlil se. Spojené státy uplatňují v této oblasti individuální přístup a partnerem při jednání jsou jim vždy jednotlivé země. Mezi podmínky pro bezvízový styk patří například nízký počet zneužití víz k nelegální práci a malé procento porušování imigračních zákonů v USA občany dané země. Česko tato kritéria nesplňuje, naopak počet našich občanů zadržených pro ilegální práci v USA stoupl. Možná i to je jeden z důvodů, proč byly nedávno podmínky pro udělování víz pro nás ještě zpřísněny.
Reklama na cigarety
Zakazuje EU reklamu na cigarety? Odpověď je NE. Omezení reklamy na výrobky s návykovými a škodlivými látkami, kam patří i cigarety, je plně v kompetenci jednotlivých členských zemí. Záleží tedy na našich zákonodárcích, jak přísná opatření přijmou.
Česko se neztratí
Hrozí, že Česko ztratí v EU národní identitu, tak zněla soutěžní otázka na víkend. Společenství přijímá pravidla, která chrání národní a regionální zvláštnosti. Například Irům zachránilo členství v unii mizející jazyk. Irština se totiž stala oficiální řečí unie, to povzbudilo zájem o její studium i mimo Irsko. Něco podobného se může stát i s češtinou. Česko nabízí i další podněty, které se v unii rozhodně neztratí. Naši občané se ztráty identity příliš neobávají, protože správně, tedy že ji neztratíme, odpovědělo 1322 diváků, což bylo 96 procent hlasujících.
Plastové špalky
Informace o tom, že unie požaduje, aby řezníci vyměnili dřevěné špalky za plastové, vyvolala bouři nevole. Je ale pravdivá. Přísné hygienické normy EU požadují, aby se syrové maso nedostávalo do styku se dřevem. Podle unijních expertů se dřevěné špalky, a vůbec pomůcky na zpracování masa se dřevěnými topůrky a násadami, nedají dobře dezinfikovat. Proto budeme muset v provozech a obchodech, kde se zpracovává syrové maso, vyměnit dřevo za plast.
Mařena volně nebude
Volny prodej marihuany v některých zemích unie vyvolal především u mladší části spoluobčanů naděje, že po vstupu do unie, budou i u nás lehké drogy legalizovány. Není to pravda. Rozhodnutí o této otázce je plně v kompetenci jednotlivých parlamentů členských zemí. Záleží tedy pouze na našich zákonodárcích, jak tvrdé zákony přijmou. Evropská unie s tím nemá nic společného.
Stížnosti na EU
Protože jsme národ kverulantů, je na místě otázka, zda si náš občan bude moci stěžovat na práci orgánů unie. Odpověď je ANO. V unii působí Evropský ombudsman, u kterého si může občan jakékoli členské země stěžovat na nepořádky v práci orgánů EU. Občané mohou také využít petičního práva k Evropskému parlamentu, který jejich petici předá k projednání příslušnému parlamentnímu výboru.
Dávky v nezaměstnanosti
Když bude náš občan pracovat v jiné zemi unie a přijde o práci, jak vysoké dávky v nezaměstnanosti bude dostávat? V unii platí, že výše podpory se vypočítává podle právních předpisů země posledního zaměstnání. Pokud bude tedy náš občan splňovat kritéria té které země pro přiznání dávek, dostane je ve stejné výši, jako občané dané země.
Partnerství je naší věcí
Bude u nás se vstupem do Evropské unie automaticky uzákoněno registrované partnerství lidí stejného pohlaví? To byla víkendová otázka Evropského referenda. Tato citlivá a komplikovaná záležitost je plně v kompetenci každého členského státu. Záleží tedy pouze na rozložení politických sil v parlamentu té které země, jestli registrované partnerství uzákoní, či nikoli. EU v této věci nic nenařizuje. Vědělo to jen 20 procent soutěžících diváků.
Eurookna nepovinně
Fáma, že všechny domy budou po našem vstupu do EU muset být vybaveny tzv. eurookny, se rozšířila především mezi stavebníky. Není to ale pravda. Eurookna je komerční název. Naše "okna do Evropy" budou vypadat tak, jak budeme chtít. Žádné předpisy, které by určovaly univerzální rozměry a podobu oken, v EU neexistují.
Evropské žumpy
EU nařizuje zrušit žumpy. Také tato fáma strašila občany především na venkově, kde je tento způsob zachycování odpadních vod nečastější. Je nepravdivá. Žumpy existují i v zemích EU. Musí ovšem splňovat stanovené normy, především v ochraně životního prostředí. Naši vyjednavači dohodli do roku 2010 přechodné období, během něhož budeme muset vše v oblasti odpadních vod a kanalizace uvést do souladu s evropskými předpisy. Žumpy tedy u nás zůstanou, ale podle evropských kritérií.
Hodiny ve škole
Asi to byly průzkumy, které ukázaly, že naši žáci a studenti tráví ve škole méně času, než jejich kolegové v EU, co dalo vzniknout tvrzení, že po vstupu do unie budou prodlouženy vyučovací hodiny ve školách. Není to pravda. Školství zůstává plně v kompetenci jednotlivých členských států. Naši žáci se proto nemusí bát. O tom, jak dlouho budou sedět v lavicích, rozhodují pouze naše instituce.
Přísná hygiena
Na víkendovou otázku Evropského referenda, zda budeme muset po našem vstupu do EU upravit hygienické a ekologické normy v provozech veřejného stravování, odpovědělo správně, tedy ANO, téměř 80% diváků. Zdraví spotřebitele je v EU prioritou. Proto jsou normy v potravinářství a veřejném stravování velmi přísné. I my se jim budeme muset podřídit. Některé jsme už přijali, jiné budou zavedeny.
Předsedou i Čech
Pokud vstoupíme do EU 1. května 2004, pak se už v červnu zúčastníme voleb do Evropského parlamentu. Budeme v něm mít 24 poslanců. A každý z nich může kandidovat v tomto orgánu na jakoukoli funkci, třeba i na předsedu. Záleží tedy pouze na kvalitách našich poslanců, na tom, jestli získají důvěru kolegů z ostatních zemí, zda se předsedou jediné přímo volené instituce EU stane občan České republiky.
Vliv Evropské komise
Bude moci Evropská komise ovlivňovat rozhodnutí našich výkonných institucí? Odpověď je ANO. Evropská komise plní úlohu jakési "strážkyně smluv", je vlastně neoficiální vládou unie. Bdí nad dodržováním práva, smluv a rozhodnutí orgánů EU. Když dojde k jejich porušení, může podat na členský stát nebo subjekt společenství žalobu k Evropskému soudnímu dvoru. Často se tak děje. Tím ovlivňuje rozhodnutí národních institucí, i když nepřímo.
Jaké budou platy?
Srovnání platů v EU a v Česku vyznívá jednoznačně v náš neprospěch. Jsme výrazně pod unijní úrovní. Hlavním důvodem je nižší výkonnost naší ekonomiky a rozdíl cen některých druhů zboží. Oba ukazatele se budou po našem vstupu sbližovat se stavem v EU. To znamená, že platy porostou. Ovšem rychlost jejich růstu bude záležet na vývoji naší i světové ekonomiky, schopnosti reagovat na změny na trhu, produktivitě práce a dalších faktorech. Za jak dlouho se dostaneme na úroveň EU, je těžké odhadnout.
Benzín na úrovni
Spotřební daň je u benzínu už srovnatelná se současnými členskými státy EU, proto po vstupu do unie ji nebude nutné měnit. To znamená, že cenu benzínu naše členství v unii nezvýší. Vliv na ni má ovšem vývoj cen ropy na světových trzích, a ten ovlivňuje mnoho faktorů, mimo jiné i mezinárodní situace, především události na Blízkém a Středním východě.
Levnější zboží
Je už nyní některé zboží v unii levnější než u nás? Odpověď je ANO. U některých výrobků spotřebního zboží, například tzv. "bílé" techniky nebo elektroniky, už zákazník může po přepočtu přijít na to, že ho v unii vyjde nákup levněji než v Česku.
Rozhodnutí parlamentu
Může Evropský parlament, až budeme členy unie, změnit rozhodnutí našeho parlamentu? Národní parlament je nejvyšším zákonodárným sborem v dané zemi, proto jeho rozhodnutí nemůže žádný orgán unie změnit. Evropský parlament má omezené legislativní pravomoci. Přesto se nepřepokládá, že by některý národní parlament přijal zákon nebo nařízení, které by byly v naprostém rozporu s právem EU.
Kulaté šipky
Mnohé řidiče rozčílilo, když se u nás začaly předělávat hranaté směrové šipky dopravního značení na kulaté. Ihned to přičítali nařízení unie. Není to ale pravda. Unie nic podobného nenařizuje. Pro kulatý tvar šipek jsme se rozhodli sami, protože je používán ve většině evropských zemích. Obměna má probíhat až do konce roku 2006, v rámci výměny opotřebovaného značení, které by se předělávalo tak jako tak. Správně odpovědělo 363 diváků, a jen o jednoho méně odpovědělo špatně.
Nebijte děti
Evropská unie sice nevydala žádný předpis, který by zakazoval bít děti. Ale zásada nepoužívat tento způsob trestu je přijímána jako nepsaná norma v civilizovaných zemích. Obecně platí, že výchova dětí ve státech unie je liberálnější, než u nás.
Změna napětí
Budeme muset po vstupu do unie přejít z napětí 220 V na 230 V? To byla víkendová otázka. Odpověď je NE. Evropská unie má tisíce technických norem, některé jsou povinné, jiné nepovinné. U nás slaďujeme normy s evropskými už asi deset let. Proto jsme také v polovině devadesátých let přešli na tzv. jmenovité napětí 230 V, které může mít ovšem odchylku 10 procent. Kvůli tomu na mnoha místech stále v zásuvce naměříme legendárních 220 V.
Omáčky jen čerstvé
Guláš je nejlepší druhý den. Tato stará gurmánská poučka stále platí, ale budeme si ji moci ověřovat jen doma. Pravidla EU zakazují podávat v provozovnách veřejného stravování, restauracích a jídelnách ohřívané omáčky a guláše.
Poláci dostali víc
Rozdílné ekonomické podmínky kandidátských zemí vedli unii k tomu, že nerozdělila peníze a dotace všem stejně. Například Polsko se po vstupu stane zemí s vnější hranicí unie a na jeji ochranu bude muset vydávat značné prostředky. To je jeden z důvodů, proč Poláci dostanou z Bruselu více peněz, než Česko, které bude pravděpodobně vnitrounijním státem.
Cena za teplo
Naši vyjednavači dohodli v Bruselu přechodné období, kdy bude daň z přidané hodnoty za teplo pro domácnosti nižší, než je v zemích EU. Proto se cena tepla bezprostředně po vstupu do unie nezvýší. Z rekordních 2371 hlasujících diváků jich 2221 odpovědělo správně. Toto období potrvá do konce roku 2007. Potom ale daň stoupne na úroveň v EU.
Reklama na alkohol
Zakazuje EU reklamu na alkohol? Odpověď je NE. V EU neexistuje předpis, který by nějak reguloval reklamu na výrobky s návykovými látkami. Případné omezení takových reklam je plně v pravomoci parlamentů jednotlivých členských států. Většina evropských zemí se snaží propagaci alkoholu omezovat.
Jednotné osnovy nebudou
Představa, že všechny školy v EU budou "produkovat" unifikovaně vzdělané děti, je dost děsivá. Ale nic podobného nehrozí, protože žádný předpis, který by nařizoval jednotné školní osnovy, v unii neexistuje. Každá členská země si sama určuje, co se budou děti ve školách učit. Vědělo to 95 procent z více než 1800 hlasujících diváků.
Více světla?
Fámy, které se objevují mezi lidmi o tom, co všechno nám unie nařídí, jsou někdy až legrační. Mezi ně patří i ta o pouličních lampách, které prý budou muset být stejně vysoké a s jednotnou intenzitou světla. Existují sice tisíce evropských technických norem, některé jsou povinné, některé dobrovolné, ale intenzitu a tvar pouličních lamp žádná nenařizuje.
Půda má výjimku
Obavy, že zemědělskou půdu u nás hromadně skoupí cizinci, vyslovovali především odpůrci vstupu do EU. Vzhledem ke kurzu mezi korunou a eurem a větší solventnosti občanu ze stávajících zemích unie, mají reálný základ. Proto naši vyjednavači dohodli přechodné sedmileté období, během kterého si nikdo bez českého státního občanství nebude moci zemědělskou půdu, ale ani lesy, kupovat.
Utopenci budou!
Přijdeme o utopence! Unie je zakáže! Také tahle fáma kolovala především mezi štamgasty pivnic, hostinců a restauraci. Je nepravdivá. EU dbá na dodržování hygienických norem a předpisů při produkci a distribuci potravin. Když jsou v pořádku, není žádný problém vyrábět a prodávat i oblíbené vuřty naložené ve sladkokyselém nálevu.
Pomoc na lince 112
I u nás byla zavedena mezinárodní integrovaná linka tísňového volání 112. Operátoři na ní rychle rozhodují, zda mají na ohlášené místo vyrazit hasiči, lékař nebo policie. V Česku zůstávají dále v platnosti i čísla, na kterých jsou lidé zvyklí vyhledávat pomoc: tedy 150 hasiči, 155 záchranná služba a 158 policie. Číslo 112 platí ale ve všech zemích EU.
Odpadky nás nezaplaví
Hrozí, že se po vstupu do Evropské unie staneme jakousi její skládkou? Odpověď na tuto otázku zní NE. Ochrana životního prostředí patří v EU k prioritám. Členské země při ní spolupracují a počítají i s novými státy. Proto už dnes věnují kandidátským zemím na ochranu životního prostředí značné prostředky.
Moravská vína zůstanou
Fáma o zákazu některých moravských vín po našem vstupu do EU je nepravdivá. Proč by měly být zakázány? Vždyť je to jeden z nejlepších produktů, který můžeme na společný trh nabídnout. Své příznivce si už "tekuté slunce" Moravy v zemích EU našlo. Vinaři to dobře vědí, protože správně odpovědělo 82 procent hlasujících diváků.
Rychlost zůstane omezena
I po vstupu do EU bude na našich dálnicích dál platit omezená rychlost. Úprava předpisů, které se týkají rychlosti na dálnicích a silnicích, je plně v kompetenci jednotlivých států. Ty se ale snaží předpisy vzájemně sbližovat. I proto, že přejezd vnitřních hranic unie a změnu pravidel nemusí řidič mnohdy ani zaregistrovat.
Cena za telefon
Zdraží po našem vstupu poplatky za telefonování? Odpověď je NE. Telekomunikační služby se ocitnou v konkurenčním prostředí. Obecně platí, že konkurence ceny snižuje. Do cen všech služeb se ovšem promítne i sbližování daně z přidané hodnoty s úrovní v EU.
Byty pro cizince
V EU platí volný pohyb kapitálu, proto si po našem vstupu do unie budou moci občané jiných členských států kupovat v Česku i byty. Naši vyjednavači dohodli ale přechodné období, kdy si cizinci nebudou moci kupovat zemědělskou půdu, lesy, chaty, chalupy a podobné objekty tzv. druhého bydlení.
Zdravotnictví v naší péči
Zhorší se u nás po vstupu do Evropské unie zdravotní péče? To byla víkendová otázka pořadu Evropské referendum. Správných odpovědí, tedy že NE, bylo přes 2300, což bylo 98,5 procenta hlasujících. Zdravotnictví zůstává plně v kompetenci jednotlivých členských zemí. Ty se ovšem snaží postupně koordinovat zdravotnickou politiku, především proto, aby kvalita byla všude stejná.
Zemědělci dostanou méně
V prvním roce členství v unii dostanou naši zemědělci v přímých platbách jen 25 procent toho, co dostávají zemědělci současných členských států. Až do roku 2013 se bude částka každoročně zvyšovat o pět procent. Naši vyjednavači dosáhli toho, že přímé platby je ještě možné zvýšit z národních zdrojů a prostředků určených pro rozvoj venkova o dalších 30 procent. Tedy první rok dostanou čeští zemědělci 55 procent částky, kterou mají jejich kolegové z členských států.
Výjimka pro stavební práce
Ceny staveních prací se bezprostředně po našem vstupu do EU nezvýší. ČR vyjednala přechodné období do konce roku 2007, kdy budou mít práce pro bytovou výstavbu nižší sazbu daně z přidané hodnoty, než je tomu v členských zemích. Pohyb cen bude tedy záviset na vývoji domácího trhu.
Nebudeme druhá kategorie
Budou nové členské státy v pozici druhořadých zemí? Odpověď je NE. Občané všech členských zemí unie mají právo podílet se prostřednictvím institucí a orgánů EU na jejím řízení a rozhodování. V unii existují mechanismy, které brání jakékoli diskriminaci nových států.
Zmizí ojetiny?
Budou naše dříve vyrobená auta po vstupu do EU vyřazena z provozu? NE. To, že postupně mizí staré vozy z našich silnic nemá spojitost se vstupem do unie. Přijímané předpisy, které se týkají například technických i ekologických parametrů, mají zajistit, aby se Česko nestalo skladištěm ojetých aut.
Sál družby nebude
Fámě, že velká města budou muset zřídit po vstupu do EU tzv. sály Evropy s přesně stanovenými rozměry, snad nemohl nikdo věřit. Přesto se objevila. Síně bojových tradic a různé koutky družby patří do úplně jiné doby, unie nic podobného nenařizuje. Je zajímavé, že 11 procent ze soutěžících diváků si nesprávně myslelo, že ano.
Co s korupcí?
Korupce u nás stále bují. Každoročně to kritizuje v hodnotících zprávách Evropská komise. Pomůže nám EU v boji proti tomuto nešvaru? Odpověď zní ANO. Postupné sbližování našeho práva s právem EU bude zárukou účinných právních předpisů a fungujícího systému kontroly. Úplatnost či neúplatnost úředníků se nezmění s naším vstupem do unie, bude ale záležet na celkovém ozdravění společnosti.
Více úředníků
Opravdu chce EU, abychom zvýšili počet úředníků? Na tuto otázku poprvé za dobu vysílání Evropského referenda odpovídala většina diváků nesprávně. NE totiž uvedlo 82 procent soutěžících. Po vstupu do unie budeme mít zastoupení ve všech jejích orgánech. To předpokládá aparát odborníků, kteří budou v různých výborech, podvýborech, komisích a pracovních skupinách. Proto se počet úředníků zvýší.
Suverénní parlament
Omezí Evropský parlament působnosti a pravomoci našeho parlamentu? Odpověď je NE. Pozice Evropského parlamentu je poměrně silná, ale jeho pravomoci jsou menší, než pravomoci parlamentů jednotlivých zemí. U nás vyplývají pravomoci obou komor z Ústavy, a nemohou být nijak z vnějšku měněny.
Studovat můžeme všude
Budou moci naši studenti studovat na školách členských zemí EU za stejných podmínek jako domácí? K radosti zájemců o zahraniční školy je odpověď ANO. Naši studenti nebudou po vstupu do EU ničím omezeni. Některé školy nepožadují školné, jiné ano, to budou muset respektovat. Někde budou muset ale složit doplňkové, například jazykové, zkoušky.
Rum nám zůstane
Rum je po pivu našim druhým národním nápojem. "Šuškanda", že EU zakáže u nás jeho výrobu, vyvolávala u milovníků temně jantarového moku hrůzu ve tváři. Proto jsme se v prvním díle seriálu diváků zeptali: Zůstane po našem vstupu do EU na trhu alkoholický nápoj, který se dosud prodával pod názvem "tuzemský rum"? Ukázalo se, že informovanost v našich restauracích je poměrně dobrá, protože správně, tedy že ANO, odpovědělo 63,5 procenta hlasujících diváků. Napoj známý pod názvem rum skutečně z domácího trhu nezmizí. Pouze se bude muset přejmenovat. Název rum se totiž podle regulí EU může používat pouze pro lihovinu vyráběnou z cukrové třtiny, zatímco náš rum je z bramborového lihu. Takže pod jiným názvem, což takhle jako EUm, v obchodech a restauracích skutečně zůstane.
Hvězdička nebude
Přibude po našem vstupu do Evropské unie další hvězdička na unijní vlajku? To byla další otázka Evropského referenda. Většinu lidí napadne, že je to se symbolem unie stejné jako s vlajkou Spojených států - tedy nový stát = nová hvězdička - v unii to ale neplatí. Počet hvězdiček se ustálil v roce 1995. Tehdy do ní vstoupily tři nové země, ale hvězdiček zůstalo dvanáct. A opět přes 63 procent volajících tuto informaci vědělo.
Násilí v televizi
Krev, pot a někdy i semeno stříkající z televizních obrazovek některých stanic je námětem častých diskusí. Zastánci akčních filmů zámořské provenience na tom nevidí nic špatného, ale někteří psychologové varují před dopadem těchto děl především na děti. Proto jsme se zeptali: Upravuje Evropská unie podíl evropských pořadů v televizním vysílání? Správná odpověď je ANO. Směrnice Televize bez hranic podporuje evropskou tvorbu, a ve svém důsledku reguluje podíl pořadů "neevropského původu". Divák se ovšem nemusí bát, že by po našem vstupu trpěl nedostatkem pořadů například s vizitkou Made in USA. I těm zajišťuje tato směrnice dostatečný prostor.
Hezky česky
Ve znalosti cizích jazyků stále zaostáváme za členskými státy EU. Zvláště u starší generace se projevuje deficit zaviněný léty izolace, kdy se nemohlo cestovat, a tedy nebyla motivace učit se cizí řeči. Ale i tito lidé se budou obracet na orgány EU. Proto je na místě otázka: Budou orgány a instituce Evropské unie povinny po našem vstupu do unie vyřizovat dotazy, podněty a stížnosti našich občanů v českém jazyce? K uklidnění těch, kteří mluví pouze tak, " jak jim zobák narost" - správná odpověď je ANO. Každý občan členské země má právo podávat své podněty institucím EU v rodném jazyce. A ve stejném jazyce jsou mu orgány unie povinny odpovědět. Takže cizími jazyky nevládnoucí občan nemusí shánět překladatele, případná korespondence bude v češtině.
Dům u moře
Představa domu na mořském podbřeží je tajným snem mnoha občanů suchozemského státu. Proto jsme se v Evropském referendu zeptali: Budeme si moci po našem vstupu do EU kupovat volně v zemích unie nemovitosti? Odpověď zní ANO. Pro naše občany budou platit stejná pravidla jako pro občany ostatních členských zemí. Volný pohyb kapitálu je jednou ze základních svobod EU a umožňuje i nákup nemovitostí v rámci společenství. Jediným omezením budou tedy peníze. Když je bude občan mít, může si v kterékoli zemi unie koupit dům, chatu, nebo třeba zámek.
Zmatení jazyků?
Budou po našem vstupu do unie na všech úřadech povinně vícejazyčné nápisy? I tato otázka se objevila v pořadu. Přes 80 procent diváků odpovědělo správně, totiž NE. Unie nic podobného nenařizuje. Občané se nemusí bát, že budou na různých institucích hledat české označení ve spleti všech jazyků unie. Jestli tedy majitelé restaurací, kin, či bank, opatří objekty vícejazyčným označením třeba proto, aby přilákali zahraniční návštěvníky, záleží jen a jen na nich.
Budou tekuté švestky?
Slivovici lze bez nadsázky označit za moravský národní nápoj. Kolem její další existence se vyrojily otazníky. Bude u nás po vstupu do Evropské unie zakázána výroba slivovice? Odpověď je jednoznačná NE. O charakteristickou chuť "zkapalněných švestek" nepřijdeme. Pouze se změní označení. Nebude se moci na etiketě nazývat "ovocný destilát", ale "alkoholický nápoj". Změna je nutná kvůli technologii výroby u velkoproducentů. Ti totiž do slivovice přidávají malé množství čistého alkoholu pro zjemnění chuti. Ale čistý ovocný destilát nesmí být podle nařízení unie dále upravován. Slivovice tedy na našem trhu zůstane, a změna označení asi nebude jejím milovníkům vadit.
Koblihy v celofánu
Zpráva o tom, že se budou muset balit koblihy a další pečivo do celofánu, rozčílila výrobce i spotřebitele. A hned se objevila zaručená informace, že za tím stojí Brusel. Proto jsme se zeptali: Nařídili nám úředníci z Bruselu balit některé druhy pečiva? Správná odpověď je NE. EU velice dbá na přísné hygienické normy při výrobě i distribuci potravin, ale nevydala žádný předpis, který by nařizoval, jak balit některé druhy pečiva. Nová vyhláška, která to u nás ukládá, a o které se nedávno tolik diskutovalo, je našim národním právním předpisem. Když tedy budeme muset jíst "gumové" kolihy z celofánu, můžeme si za to jen a jen sami.
Hurá do cizí armády
Budou se naši mladí muži po vstupu do EU moci stát příslušníky armády kteréhokoli státu unie? Tak jsme se zeptali v Evropském referendum ve čtvrtek. Odpověď je NE. Pokud si někteří branci mysleli, že si vojnu budou moci odkroutit v některé jiné zemi unie, mýlili se. Vojenskou službu mohou v národní armádě vykonávat pouze občané dané země. Není tedy možné, aby český synek třeba z Plzně šel sloužit někam do Nizozemí. Stejně tak ani cizinci nemohou vykonávat vojenskou službu v naší armádě.
Jednotná prkénka nebudou
Povinnost unifikovaných záchodových prkének patří k mýtům, které u nás kolují o údajných příkazech Evropské unie. Žádný celoevropský předpis, který by nařizoval, že prkénka mají mít takovou a takovou šířku a otvor má mít určitý průměr, ale neexistuje. Přece jen fámám tolik nevěříme, protože správně odpovědělo 89 procent diváků. EU se snaží sjednotit technické předpisy a normy, a klade důraz především na bezpečnostní parametry výrobků. Je to proto, aby se produkty z jedné členské země mohly prodávat ve všech dalších členských státech. I tato unifikace má ovšem své meze.
Koruna neskončí, zatím
Zanikne okamžitě po našem vstupu do unie koruna? Na tuto otázku se lidé často ptají. Společná měna je jednou z velkých výhod EU. Je výhodou pro zcela volný pohyb kapitálu při podnikání. Také představa, že při turistických cestách přes hranice se nebudeme muset otravovat ve směnárnách, je příjemná. Bohužel si na to budeme muset nějaký čas počkat. Koruna okamžitě platit nepřestane. Každá nová členská země musí totiž splnit určitá kritéria, aby se stala také členem měnové unie. Odhaduje se, že Česká republika bude moci zavést euro a zrušit korunu čtyři až pět let po vstupu do EU. Jak se ukázalo, peníze naše občany hodně zajímají, protože z více než 1600 odpovědí, jich pouze tři procenta byla špatně.
Jednou = navždy
Co se stane, když se nám v unii nebude líbit? Můžeme z ní vystoupit? I takhle se ptají mnozí občané. V Evropské unii neexistuje právní předpis, který by upravoval vystoupení členské země. Odpověď zní tedy NE. Kdyby se nějaký stát rozhodl pro toto krajní řešení znamenalo by to tak velké rušení právních závazků, smluv a dohod, že by to bylo prakticky neřešitelné. Pro vystupující stát by to byl hluboký zásah do mezinárodních, ekonomických a politických vztahů a vazeb, jehož dopady se dají jen těžko odhadnout.
Vyhodit nás nemohou
Co když nějaká země bude v unii "zlobit"? Může být vyloučena? Ani pro takovou situaci neexistuje v unijní legislativě právní předpis. Nebyly ani stanoveny žádné podmínky, které by při neplnění vedly k vyloučení "neposlušného" státu. Podobně jako v předchozí otázce by to znamenalo vyvázání z mnoha smluv, dohod a závazků. Bylo by to porušení vnitřní struktury, jak unie, tak postihovaného státu. Proto je vyloučení prakticky nemožné.
Kdo se naučí chytat ryby?
Obavy mnoha zaměstnanců i podnikatelů, že jejich podnik po vstupu do unie zkrachuje a oni zůstanou bez práce, patří k častým nočním můrám. Pro jsme se v Evropském referendu zeptali: Můžeme očekávat, že všechny naše podniky uspějí ve zvýšené konkurenci? Jednotný trh EU, který je velkou výhodou pro odbyt zboží a následné zvyšování produkce, přináší také zvýšenou konkurenci. Podniky, které se nebudou umět požadavkům trhu pružně přizpůsobit, nebudou zvyšovat rentabilitu práce třeba zaváděním nových technologií, nejspíš v této konkurenci neuspějí. Prosadí se jenom ty, které dokáží konkurenceschopné zboží nejen vyrábět, ale také prodávat. Obojí se ještě stále nějaký čas budeme učit. Toto učení je třeba chápat ve smyslu prastaré čínské moudrosti: "Nedávej chudému rybu. Nauč ho ryby chytat". Budeme se tedy pod zvýšeným konkurenčním tlakem "učit chytat ryby". Kolik našich podniků se to skutečně naučí je nemožné odhadnout.
Náš soud - náš soudce
Nad pomalostí našich soudců se rozčiluje mnoho lidí. Soudci si zase stěžují, že jsou zavaleni případy. Mohli by u nás, když se staneme členy EU, soudit soudci z jiných členských zemí? Na tuto otázku se diváci dozvěděli odpověď v pondělí. Zní NE. Takové pomoci se od EU nedočkáme, protože to unijní legislativa, ani právní systémy jednotlivých zemí nedovolují. Diváci se v právních otázkách docela vyznají, protože správně odpovědělo 77 procent účastníků soutěže.
Důchodci neutrpí
Porostou po našem vstupu do EU starobní důchody? Tuto otázku si kladou především senioři. Mnozí mají před očima penzisty z členských států unie, kteří si jezdí po světě, nebo tráví podzim života na španělských nebo italských plážích. Pokud někdo čeká, že životní úroveň našich důchodců poskočí okamžitě po vstupu k této laťce, čeká na zázrak. Důchody u nás porostou tak, aby senioři nebyli poškozeni. Budou se zvyšovat postupně podle výše inflace.
Piva nám zůstanou
Opět se potvrdilo, že jsme národ pivařů. Na otázku, zda nám bude Evropská unie nařizovat, jakou chuť mají mít naše piva, odpovědělo správně 93 procent ze 600 volajících diváků. Unie nám pochopitelně nic podobného nařizovat nebude. Při výrobě potravinářských produktů, tedy i piva, se budou muset dodržovat některé technické a především hygienické normy. Ty však chuť pěnivého moku nijak neovlivní. Českým pivům zůstane ona, řečeno slovy umělce, jazykolahoda, která je proslavila po celém světě.
Kdo je výkonnější?
Muž je pánem tvorstva, je výkonnější něž žena, proto si zaslouží větší plat. Takový patriarchální názor si už nikdo nedovolí otevřeně hlásat, přesto diskriminace žen v zaměstnání stále existuje. Proto je na místě otázka: Může se po našem vstupu do EU česká občanka obrátit na instituce unie v případě, že má při stejné kvalifikaci, délce praxe a na stejném pracovišti nižší mzdu než muži? ANO - může se obrátit na Evropský soudní dvůr. Ale už nyní může podat žalobu k našemu soudu. Členství v unii ale váhu jejího podání ještě posílí.
Kolik dostaneme?
Peníze jsou až na prvním místě. Mnohdy se diskuse o našem vstupu do EU točí kolem jediné otázky: Dostaneme od EU více peněz, než do ní vložíme? Odpověď zní ANO. V EU funguje určitý způsob přerozdělování financí. Zjednodušeně platí, že bohatší země dávají více, než dostávají. Česká republika k nim zatím nepatří, proto bude ze společného rozpočtu dostávat víc, než do něj zaplatí. Využití získaných prostředků má ale pevně stanovená pravidla a cíle.
Přes hranice s občankou
Zanikne po našem vstupu do EU potřeba brát si na krátkodobé cesty do členských států cestovní pas, nebo jiný identifikační doklad? Odpověď zní NE. Kromě cestovního pasu bude moci občan použít při cestách uvnitř unie i občanský průkaz nového typu s tzv. strojově čitelnou zónou. Takové doklady se u nás už začaly vydávat. Kontroly na hranicích jsou ale spíše výjimkou, takže za normálních okolností je turista ani nepostřehne. Správně odpovědělo 73 procent diváků.
Kuřáci si připlatí
Stoupnou ceny tabákových výrobků, až vstoupíme do EU? K zármutku kuřáků zní odpověď ANO. Členské státy se dohodly na zavedení takzvané minimální spotřební daně, která má zabránit spekulativním obchodům přes vnitřní hranice. Tuto daň budeme muset zavést i my. Zvýší to naši současnou spotřební daň, a tím i ceny. Kuřáci nejsou příliš informováni, protože správně odpovědělo jen 56 procent diváků.
Křivítko na banány NE
O údajné existenci evropské normy, která určuje zakřivení banánů, kolovaly legendy. Ale EU nic podobného nenařizuje. Unie pouze sjednotila normy, které se týkají kvality, velikosti a hmotnosti banánů, zjednodušeně - malé patří do jiné kategorie než velké.
Lepší se připojistit
I po vstupu do unie bude lepší se připojistit na zdravotní péči při zahraničních cestách. Jako občané členské země budeme mít sice nárok v jiné zemi na nutnou a neodkladnou péči z veřejného zdravotního pojištění, ale tato "nutná a neodkladná péče" není přesně definována, a náklady na ní budou hrazeny pouze do výše určené právními normami toho kterého státu.
Jednotné daně nebudou
Budeme platit jednotné evropské daně z příjmu? Tak jsme se zeptali v Evropském referendu ve čtvrtek. Odpověď je NE. Přímé daně, kam patří i daň z příjmu, se zatím v EU nesjednocují. O jejich výši si rozhodují jednotlivé členské země samy. Naopak u nepřímých daní, kam patří například daň z přidané hodnoty a spotřební daň, se sazby postupně sjednocují.
Potraviny nepodraží, zatím
Obavy z okamžitého zvýšení cen potravin hned po našem vstupu do EU patří k častým námitkám odpůrců integrace. Ceny se však bezprostředně po naše případném přijetí nezvýší. Naše současné ceny představují ale přibližně padesát procent průměru cen potravin v unii. Pro můžeme očekávat, že se hladina bude postupně vyrovnávat. Na to ovšem budou reagovat i mzdy, důchody a sociální dávky. Správně odpovědělo 82 procent diváků.
Temelín se nezastaví
Budou orgány unie vytvářet tlak na odstavení Temelína? Odpověď je NE. Tato jaderná elektrárna splňuje mezinárodní normy. V zemích EU pracují zastaralejší jaderné elektrárny, a nikdo netlačí na jejich odstavení. Navíc unie nepřistoupila na snahu Rakouska udělat z toho dvoustranného problému problém celounijní.
Dostali jsme, co jsme mohli
Jsou přístupové podmínky dojednané v Kodani pro nás nevýhodné? Odpověď zní NE. Vláda a vyjednavači tvrdí, že podmínky našeho přistoupení k Evropské unii, jsou dobré. Údajně jsme dostali jsme prakticky vše, co jsme mohli dostat. ČR bude ze společného rozpočtu dostávat více peněz, než kolik do něho bude přispívat.
Elektřina nepodraží
Zvýší se po našem vstupu do EU cena elektrické energie? NE, nezvýší. Vstup na společný trh bude znamenat větší konkurenci. Dá se očekávat, že to přinese tlaky spíše na snižování cen elektřiny, než naopak. Vše bude ovšem záležet na vývoji situace na trhu, kde platí zákon nabídky a poptávky.
Kondomy podle potřeb
Existuje v EU norma, která určuje velikost kondomů? I tato otázka se objevila mezi fámami o unii. Nic podobného ale neexistuje. Evropský výbor pro standardizaci vyhlásil pouze bezpečnostní normy pro pánskou ochranu. I ty jsou však jen orientační, a tedy nepovinné.
Jednou a dost neplatí
Pokud řekneme v referendu ne, ztratíme navždy možnost vstoupit do EU? Odpověď zní NE. Vědělo to 87 procent soutěžících diváků. O členství bychom se mohli ucházet v dalších letech, ovšem podmínky se za tu dobu zcela jistě změní. Je otázkou, zda by náš vstup v další vlně rozšiřování unie, například v roce 2007, kdy se uvažuje o přijetí Rumunska a Bulharska, byl výhodou.
Prostor i pro slepice
Rozměry klecí v českých drůbežárnách neodpovídají normám EU. Proto se budou muset zvětšit. Slepice se ale dočkají zlepšení svých životních podmínek až na začátku roku 2010. Máme odklad, aby se nemalé náklady na přebudování chovů rozložily do delšího období.
Syrečky zůstanou
Fáma o tom, že EU zakáže výrobu naší kulinářské pochoutky - olomouckých syrečků, vyděsila jejich milovníky. Naštěstí je nepravdivá. Předpisy unie se soustředí na kvalitu a bezpečnost potravin, hygienu při výrobě a distribuci. Normy umožňují i produkci různých krajových specialit například právě sýrů.
Jednotné trestní právo
Budou po vstupu do unie naše soudy soudit podle jednotného trestního práva unie? Odpověď je NE. EU sice pracuje na přípravě jednotného evropského trestního zákoníku. Je to ale velice složitý a dlouhodobý proces.
Zůstat mimo?
Dvě z nejbohatších evropských zemí, Švýcarsko a Norsko, zůstaly mimo unii. Nebylo by výhodnější pro Česko následovat jejich příkladu? Obě země jsou v jiné ekonomické situaci než ČR. Švýcarsko střeží status neutrální země a bankovní mocnosti. Norsko s liberálním sociálním systémem, vysokou životní úrovní a zásobami ropy uspořádalo již dvě referenda, ve kterých občané členství odmítli. Česko leží uprostřed Evropy a nemá žádné zvláštní přírodní bohatství, ani mimořádné postavení ve finančním světě, proto zůstat mimo unii by výhodné nebylo.
Značky zůstanou
Budeme muset vyměnit po vstupu do EU naše registrační značky aut za značky evropské? Naši motoristé jsou o EU dobře informování, protože 88 procent diváků, hlasujících v Evropském referendu, odpovědělo správně NE. Žádná jednotná evropská registrační značka automobilů neexistuje.
Jednotné doklady nebudou
Také jednotné evropské doklady zatím neexistují, proto u nás nemohou být zavedeny. Jako se u nás používají občanské průkazy, mají obyvatel členských zemí EU své identifikační doklady. V Česku se začaly vydávat průkazy s tzv. strojově čitelnou zónou, na které se bude moci po našem vstupu cestovat přes vnitřní hranice členských států unie.
Křesla v parlamentu
Je pravda, že po vstupu do EU budeme mít v Evropském parlamentu méně křesel, než země, které mají srovnatelný počet obyvatel? Odpověď je NE. Když vstoupíme do EU budeme mít v Evropském parlamentu 24 poslanců. Při rozhodování budeme mít podobnou váhu hlasů, jako jiné členské země, které mají srovnatelný počet obyvatel.
Příliv drog?
Přinese otevření hranic v rámci EU větší příliv drog do Česka? Rozhodně NE. Boj proti drogám je jednou z priorit EU. Naše hranice s členskými státy budou sice lépe průchodné než dnes, ale posílí se ochrana vnějších unijních hranic. Proto by pašování drog mělo být obtížnější.
Zaměstnání s omezením
Budeme moci okamžitě po vstupu do EU začít pracovat v kterékoli členské zemi? Odpověď na otázku, která zajímá nejednoho z nás, zní NE. Unie se chová ke kandidujícím zemím poněkud opatrnicky, proto stanovila přechodné období na volný pohyb pracovní sil. V zemích, které ho využijí, budeme moci pracovat pouze s pracovním povolením. Některé státy už prohlásily, že ho nevyužijí, například Velká Británie, Irsko, Dánsko, Švédsko a Nizozemsko. V nich budeme moci pracovat zcela volně.