3. únor 2016

V kauze unesených Čechů v Libanonu je s každou novou informací zároveň víc nejasností. Údajně totiž padli do léčky cizích tajných služeb, a česká civilní a vojenská rozvědka přitom neodvedly dobrou práci. Dnes odpoledne odletěl do země vládní speciál, který má přivézt unesené Čechy zpátky. Údajný spolupracovník libanonských tajných služeb Alí Fajád, který měl být podle médií výměnou za propuštění Čechů osvobozen, v něm ale nejspíš neseděl a dál zůstává v pankrácké věznici. Dál také platí, že česká diplomacie detaily kauzy nechce komentovat – pouze tvrdí, že s únosci našich občanů v zahraničí neobchoduje.
O čem může v tomto případě ministr zahraničí mluvit? Lubomíra Zaorálka /ČSSD/ se ve studiu vyptáme. Své zkušenosti z podobných kauz pak přidá i jeho předchůdce Cyril Svoboda /KDU-ČSL/ a zákulisí případu popíše redaktor Reportér Magazínu Jaroslav Kmenta.

Vláda chce zřídit centrální evidenci účtů, které mají lidé i podnikatelé vedené u bank. Sledovat pohyby na kontě, jak původně po vládě žádala policie, prý v registru spravovaném Českou národní bankou možné nebude. Kabinet přesto tvrdí, že dnes schválený návrh zákona pomůže v boji proti daňovým únikům a zpřehlední finanční kontroly. Teď totiž musí úřady obesílat desítky bank, záložen a dalších institucí, aby zjistily, jestli u nich kontrolovaný subjekt nemá účet. Opozice ale tvrdí, že vytvoření registru je jen krokem ke sledování občanů a omezování jejich svobody.
Pomůže registr vysledovat daňové úniky? A nebude zneužitelný, jak tvrdí opozice? Sledujte duel dvou poslanců – Františka Laudáta /TOP09/ a Jana Volného /ANO/.

Evropa má šanci výrazně snížit počty migrantů směřujících na starý kontinent – pokud jim zpřísní podmínky. Tvrdí to zástupci think tanku Evropské hodnoty. Když zůstane unijní politika stejná, přijde letos podle odhadů Evropské komise do osmadvacítky až 1,5 milionu lidí – tedy víc než loni. Podle analýzy think tanku navíc migranti mají dobré povědomí o rozdílném přístupu států a vybírají si ty, kde tuší lepší šanci na získání práce, vzdělání nebo azylu.
Co dalšího lze z nejnovějších dat o uprchlících vyčíst? Jsou věrohodná? Rozebereme s ředitelem think tanku Evropské hodnoty Radkem Hokovským.

V Praze se dnes probírala budoucí mezinárodní dohoda TTIP – tedy smlouva o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Na dohodě se pracuje už 2,5 roku a pokud se podaří dotáhnout k realizaci, vytvoří největší zónu volného obchodu na světě. Podle zastánců dohody to přinese oběma stranám miliardové přínosy v obchodě a pracovní místa. Kritici, kterých je víc v Evropě, se ale obávají například snížení ochrany práv spotřebitelů.
Potřebuje globální svět takovéto globální smlouvy? Otevřou mezinárodní obchod nebo ho naopak svážou a podřídí vlivu silných hráčů? Probereme s dvojicí europoslanců – kritičkou smlouvy Kateřinou Konečnou /KSČM/ a jejím stoupencem Pavlem Svobodou /KDU-ČSL/.