24. listopad 2015

Sestřelení ruského letadla u tureckých hranic přililo další olej do už tak žhavého a hlavně nepřehledného konfliktu v Sýrii. Za 4 roky jeho trvání je to zároveň nejvážnější mezinárodní incident, i když podle mnohých bylo jen otázkou času, kdy přijde. Ruský prezident Putin mluví o dýce do zad, která bude mít pro Ankaru vážné důsledky. Podle šéfa českých diplomatů Lubomíra Zaorálka zase ukázal, že jednotlivé strany, které v Sýrii válčí, se musí dohodnout, kdo je vlastně nepřítel. Jak dnešní událost změní situaci v oblasti a přístup jednotlivých aktérů? A jaká je vlastně současná pozice Ruska v mezinárodní politice?
Zeptáme se našeho zpravodaje v Bruselu Bohumila Vostala, turkologa a bývalého velvyslanec v Ankaře Tomáše Laněho a politického geografa Martina Riegla. Komentář přidají i politici - exministr obrany a zahraničí Alexandr Vondra /ODS/ a člen sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Antonín Seďa /ČSSD/.

Nebezpečí se přiblížilo k našim hranicím, tvrdí prezident Zeman, a vojáci se musí připravovat daleko intenzivněji, než dřív. Na vojenské hrozby, na podporu svých spojenců, ale i na problémy spojené s případnou migrační krizí. Podle náčelníka generálního štábu Josefa Bečváře armáda nespí a chystá se na všechny hrozby. Nacvičí si dokonce i mobilizaci. Jsou vojáci na obranu státu připraveni? Mají na to lidi, techniku a peníze?
Další téma pro exministra obrany a zahraničí Alexandra Vondru /ODS/ a člena sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Antonína Seďu /ČSSD/.

Hlavně o situaci v Sýrii, ale i mezinárodním terorismu spolu v podvečer jednali i prezidenti Francie a Spojených Států. Barack Obama a François Hollande se shodli, že po dnešním sestřelení ruského letadla Tureckem je třeba vyhnout se stupňování napětí. Podle Obamy je potřeba spolupracovat, aby se událost vyšetřila a předešlo se podobným situacím do budoucna. Nicméně Turecko má podle něj plné právo na obranu svých hranic a vzdušného prostoru. Ohrozí incident vytvoření široké mezinárodní koalice proti Islámskému státu, o které chtěli prezidenti původně hlavně jednat? A je vůbec taková koalice životaschopná, když má každý účastník války v Sýrii i své separátní zájmy?
Probereme s naším zpravodajem ve Spojených státech Martinem Řezníčkem a bývalým velvyslancem v Rusku i v USA Petrem Kolářem.