Rozeznáte je?

1. Levhart – gepard

Lidé si pletou velké skvrnité kočkovité šelmy. Ačkoli obě šelmy žijí v Africe a dříve i v Asii, mají i rozlišitelné znaky:

Klikněte pro větší obrázekGepard štíhlý neboli mezinárodně nazvaný číta (cheetah) – má skutečně protáhlý tvar těla, někdy se uvádí, že má „psí“ proporce, na srsti má jen puntíky neboli tečky, Je to jedna ze dvou kočkovitých šelem, která nemá zatažitelné drápy. Pod okem má proužek, v mládí má hřívu. Váží až 40 kg. Gepard je sprinter savany, na které žije. Je to nejrychlejší suchozemské zvíře. Svou kořist loví štvaním. Kupodivu je to ochočitelné zvíře, např. pro indické rádži byl tím, kým třeba sokol pro sokolníka.

Klikněte pro větší obrázekLevhart skvrnitý je oproti gepardovi zavalitější, mohutnější a robustnější, dosahuje hmotnosti od 30 do 90 kg. Také se mu říká leopard nebo pardál. Skvrny na jeho srsti jsou u každého jedince originální a dá se podle nich poznat. Tvoří je rozety (růžice), neuzavřené i uzavřené, s prázdným vnitřním polem, bez tečky uvnitř (i když americký jaguár má ve skvrně tečku, ale toho v plzeňské ZOO nemáme. Zato máme ještě krémově zabarveného irbise horského neboli levharta sněžného s huňatým ocasem. Levhart je velmi adaptabilní. Má široký areál rozšíření, žije v různějším prostředí, v polopouštích, lesích, horách i na savanách, často pobývá v korunách stromů, kde šplhá i skáče. Loví skokem, připlížením z úkrytu a v žádném případě není ochočitelný.

Zajímavé je, že to je nejčastější šelma s melanismem neboli černým zbarvením. Černý levhart neboli také panter tedy není jiný či zvláštní druh šelmy, je to jen barevná odchylka.

Miniseriál: Rozeznáte je?

Miniseriál: Rozeznáte je?

V novém miniseriálu z Plzeňské ZOO se dozvíme, podle jakých znaků rozeznáme dvě podobná zvířata od sebe. V prvním díle zjistíme, jak rozlišit geparda a levharta.

2. Nosorožec – hroch, hrošík

Lidé si někdy pletou nosorožce a hrocha. Univerzální pomůcka, která vám tyto dva kolosy pomůže spolehlivě odlišit je: ten s tím rohem na nose je noso-rožec.

Jak se tyto dva druhy liší?

Klikněte pro větší obrázekRozlišujeme 6 druhů nosorožců. Někteří žijí v Africe na savaně, jiní v asijských lesích. Někteří jsou stádoví, jiný vyhledávají samotu. Někteří mají 1 roh (nosorožci indičtí), jiní 2 rohy na nose. Tato starobylá zvířata patří do řádu lichokopytníků a jejich březost trvá 450 dní a více. Nosorožci jsou velmi ohroženým druhem. Mnoho jich zcela zbytečně zahyne kvůli svému rohu, který má údajně léčivé účinky. Je to však jen pověra.

Klikněte pro větší obrázekHroši a hrošíci jsou vodní zvířata a žijí výhradně v Africe. Mají mohutné zuby, zavalité tělo a postavení očí, nozder a uší na hlavě v jedné rovině. Patří do řádu sudokopytníků. Hroch je zvíře stádové. Velcí hroši jsou obávanými a velmi nebezpečnými zvířaty.

A ještě jedna zajímavost: nosorožci a hroši nejsou zvířata příbuzná. Někdy jsou označováni – ještě společně se slony – jako „tlustokožci“. To je ale umělý pojem mimo zoologický systém.

Miniseriál: Rozeznáte je?

Miniseriál: Rozeznáte je?

V našem miniseriálu z Plzeňské ZOO se dozvíme, jak rozlišit nosorožce od hrocha nebo hrošíka.

3. Hroznýš – krajta

Hroznýše a krajtu si pletou lidé velmi často. K dobru jim musím přiznat, že jsou si oba „hádci“ velmi podobní. Nejsou jedovatí a patří mezi takzvané škrtiče. Co s tím, jak si pomoci, abychom dokázali jednou provždy bezpečně odlišit krajtu od hroznýše?

Klikněte pro větší obrázekNa krajtu narazíte ve volné přírod v Asii, Africe a Austrálii. Krajty patří mezi nejdelší hady světa. Krajta mřížkovaná může měřit i deset metrů. Krajty jsou vejcorodé a mají v tlamě termoreceptory, kterými vnímají teplotu. Krajty mohou mít různé zbarvení – od žluté, přes hnědou až po jasně zelenou.

Klikněte pro větší obrázekHroznýši jsou živorodí, což znamená, že rodí živá mláďata. Jsou podstatně menší než krajty a žijí hlavně v Americe a na Madagaskaru. Od krajt se hroznýši liší některými zvláštnostmi ve stavbě lebky (chybí jim tzv. nadoční kost), nebo také tím, že jejich podocasní štítky leží pouze v jedné řadě. No, nevím, jestli to chcete zkoumat takhle zblízka…

Miniseriál: Rozeznáte je?

Miniseriál: Rozeznáte je?

V našem miniseriálu z Plzeňské ZOO se dozvíme, jak rozlišit hroznýše a krajtu.

4. Plameňák – pelikán

Plameňák a pelikán. Lidé si je někdy pletou, i když si vlastně nejsou vůbec podobní. Spojuje je jedině to, že oba patří snad k nejznámějším cizokrajným vodním ptákům světa. Jak je od sebe rozeznáte?

Klikněte pro větší obrázekPlameňák je vysoký a štíhlý. Barva jeho peří se odvíjí od toho, kolik karotenu – tedy organického barviva – v potravě spořádá. A jelikož si plameňáci rádi pochutnávají na zooplanktonu, drobných korýšcích a ráčcích, může mít jejich peří barvu od bílo-růžové až po plamenně červenou. No a pokud si lépe pamatujete to, co si vyzkoušíte na vlastí kůži, zkuste ohnout koleno jako plameňák. Uvidíte, že po této zkušenosti už si nikdy plameňáka s žádným jiným nespletete. Ano, skutečně ohýbá kolenní kloub na druhou stranu. Plameňáků je 6 druhů a obývají teplé části světa mimo východní Asii a Austrálii.

Klikněte pro větší obrázekPelikán je robustní pták, příbuzný kormorána. Známe 8 druhů pelikánů. Tito ptáci loví ryby ve sladkých vodách. Pokud uvidíte ptáka s dlouhým silným zobákem a vakem pod ním, vězte, že je to pelikán. Ve vaku schovává ulovené ryby. Pelikáni bývají bílí, některé druhy jsou hnědé či šedé. Žije ve všech částech světa kromě Antarktidy. Pelikána můžete vidět vzácně i u nás ve volné přírodě.

Miniseriál: Rozeznáte je?

Miniseriál: Rozeznáte je?

V našem miniseriálu z Plzeňské ZOO se dozvíme, jak rozlišit plameňáka od pelikána.

5. Krokodýl – aligátor

Klikněte pro větší obrázekJak rozeznáme krokodýla od aligátora? Není to lehké. Oba živočichové patří k zvláštnímu řádu o 23 druzích v rámci třídy plazů. Lidé je velmi často mylně označují za ještěry či obojživelníky. Tak na to, prosím, pozor! Krokodýlů známe 11 druhů. Poznáme je podle toho, že mají tvar hlavy do písmene V a viditelný čtvrtý zub dolní čelisti. Žijí v Africe, Americe, Asii a Austrálii. Někteří australští krokodýli žijí ve slané vodě – v moři a jsou výrazně větší než krokodýli sladkovodní. Krokodýli nemohou dýchat pod vodou, ale umějí zadržet dech na velmi dlouhou dobu.

Klikněte pro větší obrázekAligátorů jsou pouze 2 druhy – severoamerický a čínský. Jejich hlava má tvar písmene U, a pokud se na vás zrovna nezubí a má zavřenou tlamu, nevidíte ani zoubek. Aligátor severoamerický obývá pouze jihovýchod Spojených států amerických, kde žije v močálech, řekách nebo bažinách. Je větší než jeho čínský kolega. Samci aligátorů severoamerických mohou dosahovat až 5,5 metrů délky a ocas, který je stejně dlouhý jako zbytek jeho těla používají nejen jako kormidlo, ale také jako velmi nebezpečnou zbraň.

Do čeledi aligátorů patří i kajman. Je to poměrně malý plaz, který žije ve Střední a Jižní Americe. Žije v pomalu tekoucích vodách, mokřinách a jezerech. Je schopen tolerovat i slanou vodu a díky tomu je také nejhojnějším zástupcem své čeledi.

Miniseriál: Rozeznáte je?

Miniseriál: Rozeznáte je?

V našem miniseriálu z Plzeňské ZOO se dozvíme, jak rozlišit krokodýla a aligátora.

6. Šakal – vlk

Vlk obecný (Canis lupus) je největší psovitá šelma, ze které se postupnou domestikací vyvinul pes domácí. Vlk původně obýval celou severní polokouli, ale to už dnes neplatí. V České republice na vlka narazíte jen velice obtížně, jednak proto, že jsou velmi plaší a za druhé proto, že jejich výskyt u nás je minimální (vyskytují se především při hranicích se Slovenskem).

Víte, jak rozeznáte vlka od psa? Vlk má mohutnější hlavu, kratší uši a šikmo posazené oči. Ocas nenosí vlci zdvižený, ale volně svěšený dolů. Vlk dokáže vyvinout v čelistech tlak až 100 kg na centimetr čtvereční, což je dvakrát více než německý ovčák. Vlčí srst může mít barvu černou, může mít všechny odstíny šedé, barvu skořicovou, krémovou, hnědou, zlatou i stříbrnou, nebo také čistě bílou. Zbarvení srsti ovlivňuje také roční období. Zimní srst mívají vlci světlejší a samozřejmě i hustší. Vlci jsou od pradávna člověkem pronásledováni. Mohou za to pověry a legendy, které se o nich vyprávějí a které ve většině případů ani nejsou založené na pravdě. Vlci jsou velmi sociální zvířata. Žijí v dobře organizovaných smečkách, o mláďata se vzorně starají všichni členové smečky, vychovávají je dohromady a rozmazlují je. Vlci jsou opravdu velmi zajímavá zvířata – byly zaznamenány případy, kdy se vlčí smečka starala o starého jedince, který už neměl zuby, a tak mu předkládala natrávenou potravu.

Šakal obecný (Canis aureus) je psovitá šelma, která se vyskytuje na území severní a východní Afriky, na Balkánském poloostrově, na Blízkém východě, v Indii a v Barmě. Několik jedinců žije i v jižních Čechách. Šakaly lze rozdělit do jedenácti poddruhů, podle míst, která obývají. Šakal má štíhlou postavu a svalnaté končetiny – je to běžec na dlouhé tratě. Barvu srsti má většinou žlutou s odstíny zlaté a hnědé barvy. Šakal obecný žije v párech nebo v malých rodinných smečkách. Na zimu se dává dohromady několik smeček, aby přežily. Šakalové loví podobně jako vlci v páru nebo ve smečkách a hlavně v noci. Šakal loví hlavně obojživelníky, hlodavce, ptáky a malé kopytníky. Co nesežere, schovává si na horší časy. Pokud má nouzi, nepohrdne ovocem a dokonce ani odpadky. Největším nepřítelem šakalů jsou vlci. Přítomnost vlčí smečky vede většinou k odchodu nebo vyhubení šakalí rodiny.

Miniseriál: Rozeznáte je?

Miniseriál: Rozeznáte je?

V našem miniseriálu z Plzeňské ZOO se dozvíme, jak rozlišit šakala od vlka.

7. Netopýr – kaloň

Klikněte pro větší obrázekMyslíte si, že kaloni a netopýři jsou totožná zvířata? Obě skupiny jsou savci, schopní aktivního letu, příslušníci řádu letouni. Netopýři se vyvinuli z primitivních hmyzožravců. Živí se dravě – většina z nich žere hmyz, ale jsou i tací, kteří nepohrdnou rybami, žábami nebo krví. Mají ostré zuby a schopnost navigovat se vlastním sluchem podle odrazů jejich pískotu od předmětů a především kořisti. Žijí jeskyních. Jsou menší než kaloňové a žádný neumí chodit po zemi. Většina netopýrů je aktivní v noci nebo za soumraku. Oči většiny druhů jsou malé a špatně vyvinuté a netopýři s nimi téměř nevidí.

Klikněte pro větší obrázekKaloni jsou větší, obličej mají podobný šelmičce, proto je označujeme jako létající psy či lišky. Kaloň obecně nemá orientaci „radarem“, tzv. echolokaci, orientuje se pomocí jazyka. Je plodo a nektarožravý. Saje šťávu ze sladkého dužnatého ovoce a nektar a pyl z květů, které opyluje. Orientuje se zrakem, ale nežije v jeskyních, nýbrž v koloniích na stromech. Vydává zvuky slyšitelné pro člověka.

Miniseriál: Rozeznáte je?

Miniseriál: Rozeznáte je?

V našem miniseriálu z Plzeňské ZOO se dozvíme, jak rozeznat netopýra od kaloně.

8. Sup – kondor

Poznáte, jaký je rozdíl mezi supy a kondory? Ač by se to na první pohled mohlo zdát, kondoři nejsou příbuzní supů – mrchožravých ptáků Evropy, Afriky a Asie. Kondoři žijí výhradně v Americe. Supi i kondoři jsou velcí létající suchozemští ptáci, mrchožrouti, kteří však nepohrdnou ani ulovenou potravou. Potravu si hledají zrakem z oblohy.

Klikněte pro větší obrázekSup bělohlavý žije ve skalách a horách. Na hlavě a na krku nemá peří, má holý dlouhý krk a límec okolo něj. Je součástí tzv. zdravotní policie v oblastech, ve kterých žije, a živí se pouze masem a vnitřnostmi, nikoli kostmi. Supů je velké množství druhů, které se od sebe zásadně liší, například sup mrchožrout rozbíjí vejce ptáků, třeba pštrosů.

Klikněte pro větší obrázekKondor královský hnízdí na stromech, má kratší krk než sup bělohlavý, na pestrobarevné hlavě má masité výrůstky a od svých příbuzných se liší pestřejším zbarvením, díky čemuž se zřejmě stal kultovním ptákem Mayů. Chybí mu ostré drápy a nemá ani příliš dobrou uchopovací schopnost. Má dobrý čich. Rozpětí křídel má až 3,5 m. U kondorů prakticky u všech dominuje černá barva. Malé druhy kondorů si přivolávají silnější kondory královské kvůli načetí mršiny.

Klikněte pro větší obrázekJedním z výrazných rozdílů mezi supy a kondory je, že někteří z amerických kondorů si vyvinuli v ptačí říši nevídané čichové schopnosti – právě kondor krocanovitý (Cathartes aura) je znám vynikajícím čichem a dokáže ucítit plyny z rozkládajícího se masa na velmi velkou vzdálenost a najít mršinu i v hustém podrostu pralesa. Supi takovou schopnost nemají a při hledání potravy se musí spolehnout jen na svůj zrak.

Miniseriál: Rozeznáte je?

Miniseriál: Rozeznáte je?

V našem miniseriálu z Plzeňské ZOO se dozvíme, jak rozeznat supa od kondora.

9. Želvy suchozemské – želvy vodní

Klikněte pro větší obrázekNení to tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát, protože i želvy vodní tráví poměrně dost času na souši. Vodní želvy jsou dravci, kteří hledají obživu ve vodě. Jsou výbornými plavci a pod vodou vydrží pěkně dlouho, ale nadechnout se potřebují nad hladinou. Suchozemské želvy zase patří spíše do skupiny vegetariánů a velmi rády si smlsnou na sladkém ovoci, a některé z nich také třeba na určitých druzích hub. V želvím světě je to zkrátka velmi pestré.

Podklady pro miniseriál připravil: Mgr. Martin Vobruba, tiskový mluvčí ZOO Plzeň