Centrum publicistiky a dokumentu Televizního studia Ostrava natočilo pod názvem Ploština - krvavá paseka velký společenský dokument, který vyvrací mýtus o hrdinné obci Ploštině, vyvražděné a vypálené nacisty za to, že nezištně pomáhala statečným, za svobodu bojujícím partyzánům. V pořadu jsou použity autentické protokoly a fotografie, výpovědi pamětníků, komentáře historika a hrané scény přibližující příčinné souvislosti popisovaných dějů.

Na sklonku války (19. dubna 1945) byla vypálena obec Ploština na Zlínsku. Glorifikace partyzánského odboje ihned po skončení války a cílená snaha deformovat prostřednictvím oficiální propagandy historickou pravdu přispěly k tomu, že dodnes přetrvává přesvědčení o hrdinství partyzánů a pomstychtivosti nacistů, kteří na Ploštině zastřelili nebo v domech zaživa upálili 24 lidí. Po Slovenském národním povstání se do těchto míst stahovali partyzáni a spolu s místními dobrovolníky a zběhy z totálního nasazení na Ostravsku se pod vedením ruských velitelů formovali do skupin. Podporu a pomoc hledali u venkovanů.

Později byla připuštěna a procesy v padesátých letech patřičně umocněna účast konfidentů gestapa v řadách partyzánů, nicméně nikdy se nemluvilo o tom, proč se v okamžiku teroristického útoku nacistů na vesnici stáhl partyzánský oddíl do lesů a namísto obětavého osvobozovacího zásahu ponechal pasekáře svému osudu.

Vzhledem k tomu, že kontroverzní osobnost jedné z klíčových postav – konfidenta gestapa, později spolupracovníka státní bezpečnosti a vysokého funkcionáře KV KSČ ve Zlíně - cíleně usilovala o další zkreslování faktů a odstraňování nepohodlných svědků, je celková tragická bilance obětí spjatých s událostmi na Ploštině mnohem vyšší. Celkem 35 lidí doplatilo svými životy na válečné události a pozdější totalitní spravedlnost.

Jak velmi byla těmto lidem platná okázalá pieta u památníku tragédie nebo nabídka finanční pomoci na výstavbu nových domů podmíněná vstupem do komunistické strany se dnes už můžeme zeptat historiků a ještě žijících pamětníků. Dokument Ploština-krvavá paseka tak činí. Jeho tvůrci se řadí k těm, kteří chtějí přispět k nalezení nezkreslené pravdy i s rizikem, že reakce diváků bude polemická. Ostatně, kdo dnes pochybuje o tom, že jedním z aktuálních úkolů je vést polemiku o míře deformace historických faktů a usilovat o jejich očištění.