Výprava ke kořenům mýtu o kněžně Libuši, z něhož se zrodila stejnojmenná opera Bedřicha Smetany. Dokument mapuje historii tohoto operního díla, které mělo na scéně Národního divadla premiéru před 140 lety, a připomíná i některé z nejslavnějších představitelek titulní role.
Připravili: I. Ruml, V. Křepelka a V. Drha.
  • Vyrobeno 2002
  • Země původuČesko
    • Skryté titulky
    • Formát 4:3

Kosmas ve své kronice z 11. století charakterizoval kněžnu Libuši slovy "v řeči rázná, tělem cudná". Jeho výpověď se stala základem Wenzigova libreta k naší národní, slavnostní zpěvohře. Ovšem nejen ona, ale také mýtus, zpracovaný v Rukopisech zelenohorském a královédvorském, které svého času rozdělily českou veřejnost ve sporu o jejich pravost. Věřili jim na rozdíl od J. Dobrovského kupříkladu F. Palacký a J. Grégr.

Dnes, mimo jiné i zásluhou T. G. Masaryka a J. Gebauera, považujeme rukopisy za podvrh. Jejich autorství je přisuzováno V. Hankovi a J. Lindovi. Na druhé straně měly pro naše národní sebeuvědomění nesmírný význam. Staly se inspirací mnoha významných uměleckých děl, zejména na poli výtvarném (Aleš, Mánes, Ženíšek, Myslbek).

Nesporně nejvýznamnějším dílem je Smetanova Libuše. Dokument nás provede historií vzniku této slavnostní opery, seznámí nás s kořeny mýtu, který má ještě předslovanský původ, ale dá nahlédnout i do struktury díla, jeho postavení v národní pospolitosti a seznámí nás i s inscenační tradicí Libuše na scéně Národního divadla v Praze. Na své setkání s tímto mimořádným dílem budou také vzpomínat V. Zítek (Přemysl), L. Domanínská (Krasava) a představitelky Libuše M. Šubrtová (1968), G. Beňačková (1983) a E. Urbanová (1995).

Napište nám