Nevidomý italský tenorista zpívá evergreeny a repertoár Franka Sinatry.

V nizozemském dokumentu z roku 2002 Bocelli kromě zpěvu a vyprávění, hraje i na klavír a flétnu. Zazní zde v nových aranžmá výběr písní z jeho nejpopulárnějších alb a také songy Time To Say Goodbye, Il Sogno a My Way. Jméno italského tenoristy se rychle stalo pojmem. Kvalitou svého hlasu Bocelli zaujal příznivce klasické a oslnil posluchače pop-music. Školil se u Franka Corelliho, později u Luciana Pavarottiho. V jeho podmanivém stylu nelze přeslechnout ani vliv zpěváka Zucchera, který před několika lety Bocelliho objevil a představil veřejnosti. Kompilační album Romanza (1997) kritiku provokovalo sladkou titulní písní, posluchači se však nadchli. Písně Caruso, Rapsodia nebo E Chiove navazují na italskou písňovou tradici. Andrea Bocelli je nevidomý od svých dvanácti let, kdy utrpěl úraz hlavy po úderu fotbalovým míčem. Bocelli vystudoval práva, ale podle vlastních slov šel za hlasem hudby. Hostoval v operetě Veselá vdova, a ve Verdiho Requiem a v jeho opeře Luisa Millerová. Svou interpretaci si osobně netroufá považovat za pěvecké umění.

Napište nám