18. dubna 2019

Říká se, že jíme a pijeme nejenom ústy, ale i očima. Zrak dokonce, v uvozovkách, ochutnává z našich smyslů nejdřív. Taky se obchodníci snaží téhle staré pravdy využít. Dokonce už existuje speciální obor zaměřený na prezentaci pokrmů i nápojů. Jmenuje se food styling. Úkolem těch, kteří se mu věnují, je nafotit či natočit potraviny tak lákavě, aby se nám při pohledu na ně okamžitě sbíhaly sliny. Takže trochu manipulují s naším podvědomím a pudy. Prostě cílí na první signální. Velkého pomocníka mají samozřejmě v digitálních technologiích, jako je například photoshop. Ale bez vlastních nápadů a fantazie by jim nebyl nic platný. Kouzlit musejí umět už na place. V čem spočívá tajemství jejich profese, zjišťoval Petr Bělík.

V druhé reportáži se přeneseme do časů minulých. Přesně před 120 lety začala v Praze veřejnosti sloužit potrubní, pneumatická nebo taky vzduchová pošta. Nebyla první na světě ani nejrozsáhlejší. Ale jedno nej… si přece jen vysloužila. Vydržela fungovat nejdéle ze všech. Zásilky lidé podávali na některé z poboček a ty je potrubím posílaly na tu k adresátovi nejblíž. O zbytek se už postaral doručovatel. V době své největší slávy tento systém přepravoval i 400 tisíc pouzder ročně. Jeho příběh pro vás natočil Josef Kubeš.

Už jste někdy slyšeli o bungee workoutu? Jedná se o nový sport, který začíná dobývat svět. Pomáhá zpevňovat postavu, zbavit se přebytečných kil, ale především problémů s páteří či klouby. Inspirací pro jeho vznik byly techniky akrobatů ze slavné skupiny Cirque du Soleil. K nám tohle cvičení přivezla před necelým rokem a půl fyzioterapeutka Veronika Dolanská. Začínala s jediným gumovým lanem, dnes se ovšem do Prahy na její hodiny sjíždějí lidé nejen z celé republiky, ale i z okolních zemí – třeba z Polska či Německa. První lekci téhle novinky pro vás připravil Tomáš Polák.

Hrdinu naší další reportáže před lety mnozí považovali za vandala, který svými výtvory ničí veřejná prostranství. Ovšem dnes patří Jan Kaláb mezi streetartovou špičku. Dokonce světového formátu. Jeho murály, tedy obrazy na zdech, zdobí betonové plochy významných metropolí planety. A o jeho další díla se přetahují prestižní galerie. Jak se z kluka s batohem plným sprejů stal uznávaný umělec zajímalo Jindru Horskou.

Martina Gebarovská z Pelhřimova měla vždycky duši dobrodruha. Jako malá holka chtěla být bioložkou, která by někde v Amazonii objevovala nové rostlinné a živočišné druhy. Později ji zase nadchla geologie a představovala si, jak bude zkoumat z čeho všeho je naše planeta stvořena. Jenže nakonec po maturitě skončila v kanceláři. A brzy zjistila, že pracovat od do a smět cestovat jen o dovolené, není nic pro ni. A tak dala jisté práci vale a vyrazila za poznáním. Bez velkých úspor, bez parťáků a jasných plánů. Teď říká, že konečně našla sama sebe. A o svých výpravách do vnějšího a hlavně vnitřního světa začala psát blog. Začetla se do něj i Simona Votyová.