21. února 2019

Adamu Plachetkovi je teprve 33 let, ale jeho jméno už je ve světě operní hudby pojmem. Na kontě má bezpočet hlavních rolí, rozhlasových nahrávek i televizních pořadů. A od roku 2010 je stálým členem Vídeňské státní opery. Pravidelně hostuje i v té Metropolitní v New Yorku nebo ve slavné milánské La Scale. Ke studiu zpěvu se přitom mladý basbarytonista dostal tak trochu omylem. Jeho fascinující životní příběh pro vás natočil Petr Bělík.

Daleko za hranicemi naší země jsou známí cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund. Přičemž druhý jmenovaný slaví neuvěřitelné sté narozeniny, ke kterým mu samozřejmě srdečně blahopřejeme. A nejsme sami. Hodně neobvyklý dárek pro něj připravili Tomáš Vaňourek a Lukáš Socha. Vydali se totiž po stopách slavné dvojice dobrodruhů a podle jejich fotek se snažili najít místa, která před zhruba půlstoletím navštívili. Co všechno při svém devítiměsíčním putování objevili a jakou proměnou ony lokality prošly, zjišťoval Josef Kubeš.

Naše zoologické zahrady se pyšní celou řadou úspěchů. Ta pražská například jako jediná v Evropě úspěšně chová nepřetržitě už téměř sto let koně Převalského. A královédvorská pro změnu přispívá významnou měrou k záchraně vymírajících nosorožců. Bodujeme ale i v případě primátů. Dokonce těch nejkrásnějších na planetě. Opiček Langur Duk. Malá zoo ve středočeských Chlebech je dnes totiž jediné zařízení na světě, mimo tropické oblasti, ve kterém se daří jejich reprodukce. Pro biology je to, jako by za Česko vyhrála zlatou medaili na olympijských hrách. Jak se to tamním odborníkům povedlo, zajímalo Tomáše Poláka.

Obchod s padělanými uměleckými díly je pořád velmi výnosný. Bohužel. Podle odhadů americké zpravodajské služby CIA se jich ročně na světě prodá za zhruba šest miliard dolarů. Nás ale může těšit, že do boje s falzy jsme velkou měrou přispěli i my Češi. Konkrétně jedna pražská firma, v níž vyvinuli a vyrábějí naprosto unikátní zařízení. Rentgenové detektory, které vidí hluboko pod povrch. Dokáží tak odhalit staré vrstvy, a dokonce i rozpoznat použitý materiál a barvy, čímž pomáhají určit původ zkoumané věci. Jak tyhle přístroje fungují a kde všude můžou v budoucnu najít uplatnění, vám prozradí Josef Kubeš.

V řadě obcí po celé Evropě kdysi mívali veřejnou pec. V té si místní méně movití lidé, kteří si nemohli postavit vlastní, pekli společně chleba. Třeba v Lenoře na Šumavě jich svého času fungovalo hned několik. Do dnešních časů se však dochovala jen jediná. Zato unikátní. Je totiž nejstarší provozuschopná v zemi. Po druhé světové válce ale přestala být potřebná a v roce 1958 byla vyhlášena kulturní památkou. Za to, že opět ožila, vděčí tamním nadšencům v čele s osmasedmdesátiletým pekařem Augustinem Sobotovičem. Řemeslu se vyučil už v roce 1956. I proto zná receptury našich babiček. Do jeho voňavého království vás zavede Petr Švihovec.