S Martinem Dejdarem za krásnou přírodou i historickými památkami (2002). Připravil D. Záruba

Trasa po Jizerských horách začíná u sáňkařské dráhy ve Smržovce, kolem které vede cesta na vyhlídku Finkstein, z níž je městečko jako na dlani. Ano, jsme v kraji vyhlášených rozhleden, většinou postavených na přelomu devatenáctého a dvacátého století… Ale Smržovka má i jiné zajímavé stavby. Železniční viadukt s devíti oblouky je z roku 1894 a dnes i národní technickou památkou… Na toulavém kole propojíme tentokrát několik cyklotras, začínajících číslovkou třicet. Začínáme na trase číslo 3025 a po čtyřech kilometrech mírného klesání přijedeme do Tanvaldu. Město bylo původně dřevařskou osadou, později sídlem textiláků, zpracovávajících místní len a přespolní bavlnu. Z Tanvaldu vyjedeme směrem k přehradě.

V roce 1916 nevydržela sypaná hráz na říčce Bílá Desná a voda si vzala v údolí dvaašedesát lidských životů, o materiálních škodách nemluvě. Nehodu zavinila nedbalá výstavba hráze a inženýry přepadla panika - dva kilometry odtud totiž stála sesterská přehrada na Černé Desné, dokončená rok před katastrofou! Soušská přehrada byla honem vypuštěna, důkladně prohlédnuta a napuštěna až po deseti letech… Dnes je to rezervoár pitné vody.

Po stejné trase se vrátíme do Desné. Stojí zde Riedlova vila, pojmenovaná po významném skláři a mecenáši. Dnes je v ní muzeum, ale vila je hlavně středobodem kulturního dění v obci. Odehrává se tu známé Dřevosochání, kdy motorovými pilami tucet sochařů zpracovává obrovské špalky, to je zážitek…

Z Kořenova, dalšího zastavení na cestě, mají strach nejen cyklisté, ale i vodáci, protože peřeje Jizery jsou stejným dílem krásné, jako nebezpečné. Vystoupat nahoru se ale vyplatí… Kořenovem vede ozubnicová dráha, otevřená v roce 1902. Je to nejstrmější železnice u nás a jediná svého druhu v Evropě, především proto, že koleje mají standardní rozchod… Ve vesnici je - zdá se - každý druhý dům hotel nebo penzion. Není se čemu divit, turistických možností je tu v létě i zimě bezpočet… Nad Kořenovem se vypíná Štěpánka, královna rozhleden Jizerských hor. Štíhlá osmiboká věž byla pro veřejnost otevřena v roce 1892. Je vysoká čtyřiadvacet metrů a je z ní - jak jinak - fantastický rozhled.

Před námi je cesta na osadu Jizerka, nejvýše obydlené místo v Jizerských horách. Z Kořenova je to už jen mírné stoupání po trase číslo 3018 v délce čtyř kilometrů. První, co nás praští od očí, když přijedeme k osadě, je Bukovec, geologická rarita, obrovský výron čediče do výšky přes tisíc metrů.

Kolem Bukovce vede naučná stezka k rašeliništím za osadou. Při procházce po poválkovém chodníku je dobré si uvědomit, že jsme v Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Při pohledu na Jizerku rázem pochopíme, čím je pohoří odlišné. Jejich jádro tvoří vysoko položená náhorní planina, z níž se jen nevysoko zvedají nejvyšší vrcholy pohoří. Osada vznikla patrně v šestnáctém století jako sídlo čihařů a hledačů drahých kamenů. V Safírovém potoce jich prý bývalo na dvaatřicet druhů. Později sem přišli skláři a památkou na první huť je kamenná pyramida ve středu osady.

Jizerské hory byly za minulého režimu silně poškozeny kyselými dešti a exhalacemi. Pro milovníka přírody pohled k pláči… Když se do sytosti projedeme náhorní rovinou, čeká nás sjezd na jejím konci. U chaty Smědava se napojíme na trasu číslo 3016 a jedeme po skvělé asfaltce jen a jen dolů. Šest kilometrů odpočinku…

Ocitáme se rázem v jiném světě. Hejnice jsou od třináctého století vyhlášeným poutním místem a barokní kostel Navštívení Panny Marie je nádhernou stavbou. V chrámu si kromě mnoha plastik určitě prohlédněte dřevěnou sošku madony z konce čtrnáctého století. Hejnice díky své poloze na trojmezí jsou ideálním místem prolínání kultur, a tak je přirozené, že je zde Mezinárodní centrum duchovní obnovy.

Naše dnešní trasa končí v nedalekých Lázních Libverda. Léčivé účinky zdejší vody jsou známé více než 600 let. Carl Maria von Weber tu prý nalezl inspiraci pro svou operu Čarostřelec. Ať tak či onak, místní voda má blahé účinky na nervové, cévní a srdeční potíže…

Profil trasy
Tento díl získal čestné uznání na 35. mezinárodním festivalu filmů a videoklipů cestovního ruchu TOURFILM v Karlových Varech.
Stopáž14 minut
Rok výroby 2002
 ST 4:3
ŽánrDokument