Režisér Vladimír Michálek o filmu
Co vás nejvíc bavilo na scénáři?
Scénář byl v původní podobě rozhlasová hra. I tak mně přišel velmi zajímavý a výjimečný. Nápadem, jazykem, nadhledem se odlišoval diametrálně od scénářů, které se mi dostaly do ruky. Bylo jasné, že nás čeká mnoho práce, abychom jej dostali s Petrem Pýchou do filmové podoby. Byla to však práce radostná. Po dlouhé době.
Jsou podle vás Úhoři mají nabito více černou komedií nebo sondou do života?
Je to černá komedie s ironickým nadhledem. Realita je jako vždy daleko bizarnější, ale nechtěl jsem natočit dokument, nýbrž určitou sondu do hlav lidí, které kolem sebe potkávám.
Jak jste vybíral obsazení?
Měl jsem potvrzené bratry Hádky a Patrika Holubáře. K nim přibyl Jiří Vyorálek, se kterým jsem pracoval na filmu Posel. A až nakonec přišel Olda Kaiser a Anna Kameníková. Debut jsem zažil s Patrikem Holubářem, který mě zaujal ve skvělém filmu David. Měli jsme možnost pracovat mnoho měsíců dopředu a tam jsme jednotlivé charaktery dotáhli do finální podoby. S tím se i dodělávaly situace a aranže uvnitř příběhu, aby vše do sebe zapadalo. Prostě, aby ve finále fungoval celý příběh. Slovy hrdinů – na milimetr.
Byla role Roberta psána na tělo Oldřichu Kaiserovi, nebo po rozhodnutí, že ho bude hrát, jste té postavě přidali něco „z Oldy“?
Kaiser je ohromná osobnost a fantastický herec. Samozřejmě jeho příchodem dostala parta přirozeného vůdce. Starého veterána. Postavy ve scénáři jsou neživé figury. Ten zázrak života se stává příchodem herce. Dobrý herec je tvůrčí. Není to pouhá loutka v rukách režiséra. Dotahují se situace. Přibývají detaily. A to se dělá na tělo každému, aby vše secvaklo v jednolitý celek. Všichni mají svou historii, kterou není možné do filmu dostat, ale je možné v divákovi vytvořit pocit, že ty chlapy zná, že už je někde potkal.
Proč jste se nakonec rozhodli pro titul Úhoři mají nabito?
Pravda je, že název byl prosazen distributorem. Původní název Benzína Dehtov nebyl úplně ideální. Zkoušelo se několik možností. Nakonec zvítězil tento, který odkazuje na jednu důležitou scénu filmu.
Film je o chlapech, kteří si svůj neuspokojivý život naplňují poněkud bizarním koníčkem. Je tohle reálný obraz malého českého města?
Reálný obraz to určitě není. Vím, že realita je daleko ostřejší, tupější a nesnesitelnější. Nechtěl jsem točit sociální drama a přibít diváka hřeby k sedačce. Je to spíš ironický pohled na určité, pro mě, iracionální chování mých spoluobčanů.