Putování za památnými stromy s Luďkem Munzarem (2002). Připravil B. Ludvík

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici
Předposlední, čtrnáctý díl Paměti stromů je věnován stromům pohádek a tajemných sil. Začíná u jednoho z nejkrásnějších stromů seriálu. Věstoňovický javor snad ani není strom, ale dekorace z pohádky. Taky když ho Luděk Munzar poprvé uviděl, rozběhl se k němu a vykřikl do jeho dutiny: "Haló! Ježibaba je doma?" jak to ostatně uvidíte ve "filmu o cyklu". Pak následuje Lešišovská lípa, dva stromy v Mokrosukách, tis v Jamném nad Orlicí a další. U všech se hodně vypráví. Nejvíc asi u lípy Hadí královny v Horní Moravici. Stromek na rozloučenou zasadí Luděk Munzar pod hradem Lichnice.

Závěrečný text:

Všimli jste si? Nejčastěji se stromy v pohádkách objevují jako místa posledního útočiště. Hrdina neví kudy kam, chce se ukrýt před sebou i před lidmi, vejde do stromu a přijme na nějakou dobu jeho podobu. Když nebezpečí pomine, vyjde ze stromu a je zase člověkem.

Vypadá to pohádkově, vymyšleně, ale ve skutečnosti to zastupuje něco, co je hluboko v nás - archetypální touhu člověka po hnízdu, ukrytu, bezpečí mateřského těla. Touhu marnou, realizovatelnou snad jen v dětství, naivním ukrýváním se do dutin stromů.

Denně míjíme desítky, stovky stromů aniž o ně zavadíme pohledem. A přitom v sobě každý neseme pradávnou touhu být jako oni: velcí, statní, mocní, majestátní, věční!

Stopáž18 minut
Rok výroby 2003
 ST 4:3