Světoví vinaři v pěstitelských oblastech, tentokrát ve slunečném Portugalsku (2003). Scénář a režie J. Hykl

Závěr putování za portugalskými vinaři strávíme v severní části Portugalska, kde má historie místního vinařství svůj původ už v dobách Římské říše. V jemně reliéfové krajině se pěstují převážně tradiční odrůdy vinné révy. Na některých místech dosahují keře až dvou metrů a dokonce se pnou po kmenech a větvích stromů. To zabraňuje předčasnému hnití hroznů ve zdejším velmi vlhkém prostředí. V nížině Ribatejo na březích řeky Tejo se rozkládá téměř 35 000 hektarů vinic s převahou bílých odrůd.

Mihno – Vinhos Verdes

Vinařská oblast Vinhos Verdes se nachází v kraji Minho na severozápadě Portugalska, přímo pod španělskou Galicií a nad městem Porto. Ze severu je region vymezen řekou Minho, která zároveň tvoří přírodní hranici se Španělskem, z jihu řekou Douro a ze západu Atlantickým oceánem. Nachází se zde 6 podoblastí s kontrolovaným místem původu, jejichž vinice tvoří asi 10 % z vinic celého Portugalska: Monso, Lima, Braga, Penafiel, Basto a Amarante. Místnímu vínu se říká Vinho Verde, zelené víno. Název nebyl nikdy plně vysvětlen, nicméně podle některých místních je to výraz pro mladost vína a svěžest kraje. Jeho síla spočívá v kombinaci velmi výhodného mikroklimatu plného srážek, vhodné půdy, kterou tvoří žula se svrchní vrstvou písku a humusu, jemného reliéfu krajiny a vynikajících tradičních odrůd.

Techniky pěstování mají původ ve staré vinařské historii. Ramadas nebo Latadas jsou výrazy pro způsob, kdy je réva podpíraná žulovými ozdobnými sloupy vysokými až 3 metry, které jsou umístěny u polí s obilím, přes cesty, stezky nebo přes různé plodiny. Královským dekretem z 18. století totiž dříve bylo zakázáno využívat půdu k pěstování révy tam, kde se hodila k jiným zemědělským účelům. Od poloviny 70. let bylo založeno mnoho nových vinic, které používají tzv. křížovou metodu. Podpěra ve tvaru T udržuje vinnou révu asi metr a půl nad zemí, přičemž větve jsou vedeny tak, že jedna směřuje do jedné strany, druhá do opačné a třetí vzhůru. Tím se dosahuje toho, že hrozny, které byly před tím zakryty přebytkem listu, jsou volnější a dosahuje se tak vyššího stupně zrání, menší kyselosti, vyššího obsahu cukru. V posledních letech se přechází na francouzský způsob vedení révy – Guytův řez. Réva roste na drátěné podpoře vysoké jen 1,2 m, čímž jsou všechny hrozny vystaveny stejnému slunečnímu osvitu a dozrávají současně, navíc je usnadněno postřikování a sklízení úrody.

Téměř všechna zde vyráběná vína mají obsah alkoholu od 9 do 10 %. Nejlepší bílé odrůdy jsou Pederna, Loureiro, Trajadura a Alvarinho. Vína z nich získaná se většinou scelují, i když jsou tu i vína jednoodrůdová. Nejznámější Loureiro je cítit po bobkovém listu a Trajadura má zase chuť připomínající meruňky. Odrůda Alvarinho je základem pro výrobu nejlepších bílých vín s výraznou ovocnou příchutí a může připomínat Ryzlink. Většina vyváženého Vinho Verde je bílá, ale existuje také červené víno Vinho Verde. Pikantní, svěží, až trochu natrpklé, velmi se dobře hodí ke kořeněné kuchyni thajské, sečuánské a k jiným krajovým kuchyním Pacifiku. Portugalci ho s oblibou servírují s vepřovým dušeným masem, grilovanou treskou a sardinkami. Nalévají ho zručně z výšky do malých keramických šálků, kterým se říká malgas, aby ho zbavili přírodního perlení. Většina Vinhos Verdes by se měla vypít během jednoho, maximálně dvou let po sklizni.

Ribatejo

Ribatejo je úrodný zemědělský kraj ležící na východ od Lisabonu, kde se pěstuje hodně obilí, melounů, pomerančů, zeleniny, ale i vína. Název kraji dala řeka Tejo – Ribatejo v překladu znamená břehy Tejo. Po obou se nacházejí rozsáhlé roviny s úrodnou půdou.

Podnebí Ribatejo je jižní středomořské a průměrné srážky se zde pohybují mezi 500 a 600 mm. Oblast je v závislosti na odlišné charakteristice a kvalitě možné rozdělit do 6 podooblastí – Cartaxo, Santarém, Almeirim, Coruche, Tomar a Chamusca – nebo tří odlišných oblastí s naprosto rozdílnými charakteristikami.

  • Charneca běží podél levého břehu řeky Tagus směrem dolů k Alentejo. Na velmi chudých půdách tu rostou hlavně korkové duby, eucalypty a borovice, na některých místech se daří i révě a obilí. Obsah alkoholu ve vínech z této oblasti je vysoký, protože hrozny dosahují vysoké cukernatosti. Réva tu roste na bílých píscích, vystavena slunečnímu svitu.
  • Bairro na pravém břehu řeky má půdy s odlišnou barvou od bílé, žluté, hnědé, červené a oranžové, které jsou přimíšeny do těchto půd. V této části můžeme najít křoviny a stromy, olivové háje, stejně tak víno a korkové lesy.
  • Campo či Lezíria je bažinatá část území s vysoce úrodnými půdami. Na těchto bohatých půdách se vedle révy pěstují obilí, rajčata, melouny, ale jsou tu také pastviny pro dobytek a ušlechtilé koně. Portugalští černí býci, známí z coridy, pochází odtud.

Z bílých hroznů odrůd Fernao Pires, Vital a Talia se produkují na některých vinicích jemná aromatická vína, která patří k portugalské špičce. Jen osminu z celkové produkce představují červená vína, která se vyrábějí z jemné odrůdy Castelao Francés, což je místní název pro odrůdu Periquita.

Dříve se tu vinné révy pěstovalo ještě více, protože ta nejvíce vzdorovala záplavám. Po výstavbě přehrad se začaly prosazovat i jiné plodiny, i tak je tu ale stále 25 tisíc ha vinic, ze kterých vznikne 900 tisíc hl vína.

Stopáž28 minut
Rok výroby 2003
 ST
ŽánrDokument