Dokumentární cyklus o světovém vinařství, nejvýznamnějších odrůdách a pěstitelských oblastech v Evropě a na dalších kontinentech (2003). Scénář a režie J. Hykl

Vinařství ve Štýrsku má dlouhou historii. Jak je podle nálezů prokázáno, zabývali se zde již Keltové ve 4. století před Kristem sbíráním hroznů volně rostoucí révy a pravděpodobně i primitivním pěstováním místních odrůd. Intenzivnější pěstování révy přinesli Římané, jak ukazují nálezy vinařského nářadí a reliéfy keřů vinné révy v římském sídlišti Flavia Solva. V období stěhování národů vinařství zaniklo a bylo obnoveno koncem 1. tisíciletí po příchodu křesťanství. K většímu rozšíření vinařství došlo hlavně za vlády štýrského prince velkovévody Johanna, který nechal dovézt nové odrůdy vinné révy a studovat vhodnější způsoby vedení révy pro zdejší prudké svahy.

Jedná se o nejjižnější rakouskou vinařskou oblast. Zaujímá sice jen 7 % z celkové viniční plochy Rakouska, ale zasluhuje plný respekt pro kvalitu svých vín. Dělí se na 3 podoblasti: jižní, jihovýchodní a západní.

Jižní Štýrsko

Jižní Štýrsko sousedí se Slovinskem. Někdy je kraj představován jako rakouské Toskánsko – to proto, že jeho nádherná krajina tuto italskou oblast připomíná. Spolu s Wachau jsou svahy jižního a jihozápadního Štýrska nejpřitažlivějšími viničními polohami Rakouska.

Štýrská bílá vína si v posledních letech vydobyla na rakouské vinařské scéně skvělou pověst. Vína jsou jemně členitá, čirá s výrazně ovocným charakterem. Ve zdejší krajině se střídají les s vinicemi, neboť pro vinice jsou vhodné jen jižní svahy, ležící nad hranicí mlhy a mrazu. Vína, hlavně štíhlá a filigránská bílá, se vyznačují zvláštními minerálními kvalitami, za což děkují částečně břidlicovým půdám. V létě je tu velmi horko a sucho a díky velkému zahloubení kořenů – kořeny vinné révy zde sahají až do hloubky 12 metrů – se do vína dostává mnoho charakteristických minerálních látek.

Ve starších výsadbách byl hlavní odrůdou Ryzlink vlašský, jehož štíhlá vína byla pro podmínky oblasti typická, ale nevyhovovala delšímu ležení na láhvi. Pokrokoví vinaři obohatili sortiment odrůdami Sauvignon, Rulandské bílé a Chardonnay. Na druhé straně je tu celá řada vinařů, kteří opatrně experimentují s barikovými sudy, aby se podstata vín rozšířila a jejich životnost prodloužila.

Současná viniční plocha této části Štýrska je asi 2000 ha. Kdysi to byly většinou drobné zemědělské usedlosti, kde na jedno hospodářství připadalo v průměru přes půl ha vinic. Mladá generace štýrských vinařů pochopila, že místní vinařství je třeba spojovat s turistickým ruchem. Zvláště v podzimní době, kdy 800 bušenšanků rozmístněných na kopcích nabízí posezení u burčáků. Proto se tu zakládá množství vinic na nově upravených svazích a malé viniční parcelky se spojují do větších celků, příhodných pro moderní způsoby hospodaření.

Jihovýchodní Štýrsko

Jihovýchodní Štýrsko je rozsáhlá oblast na východ od Štýrského Hradce. Révu zde pěstuje asi 2500 vinařů na přibližně 1200 ha, které jsou roztroušeny v malých vinicích po celém území. Většinou jde o velmi malé výměry.

Vinařství se většinou provozuje jako doplňková činnost a většina vína se prodává v bušenšanku. Přesto se tu tvoří velmi dobrá především bílá vína. Pro jejich tvorbu jsou tu dobré klimatické i půdní podmínky. Půdy vznikly vulkanickou činností jako zvětraliny čediče a dalších vulkanických hornin.

Největším a nejznámějším střediskem východoštýrského vinařství je Klöch, vyznačující se zvláště příznivými klimatickými podmínkami, neboť se zde setkávají vlivy panonského a středomořského klimatu a oblast netrpí ani nedostatkem srážek. Klöch se nachází nedaleko maďarsko-slovinské hranice. Celková rozloha zdejších vinohradů je asi 480 hektarů.

Dobře se zde daří odrůdě Tramín. Vzhledem k tomu, že v místních podmínkách vytváří podmanivé a pro něj typické buketní látky, nazývají ji místní vinaři zásadně Tramín kořenný - Gewürzttraminer.

Krajina jihovýchodního Štýrska s přízní klimatických podmínek trpí častým krupobitím, a proto se celá řada vinařů obrátila i k pěstování dalších, výnosnějších odrůd: ryzlink vlašský, ryzlink rýnský, sauvignon a rulandské bílé. Aby kultura této cenné odrůdy zcela nezašla, byl vytvořen spolek na ochranu Tramínu, který má jeho pěstování pozvednout.

Vinařská oblast jihovýchodního Štýrska je protkána vinařskými cestami, tak jako i ostatní oblasti Štýrska. Vinařské stezky se vinou romantickou krajinou podle dobře vytyčených tras tak, aby se při jízdě otevíraly ty nejkrásnější pohledy na tento nádherný vinařský kraj.

Západní Štýrsko

Západní Štýrsko je nejmenší štýrskou podoblastí. Vinice jsou osázeny Ryzlinkem, Rulandským bílým, Zweigeltrebe, ale nejčastěji odrůdou málo známou modrou odrůdou Blauer Wildbacher, která se smí v Rakousku pěstovat jen tady. O této odrůdě se předpokládá, že ji z volně rostoucí révy vyselektovali Keltové, kteří si zamilovali její růžová, málo alkoholická vína, konzumovaná ve velkých množstvích.

Z hroznů odrůdy se vyrábí růžové víno Schilcher, jedno z nejstarších vín Štýrska, které je velice úzce spjato s touto zemí a jejími obyvateli. Zpracovává se nejčastěji jako růžové víno, částečně se zpracovává též jako červené víno, hodí se ale i jako základní víno pro sekt. Díky vysokým srážkám se tady této odrůdě dobře daří na vysokém vedení, kde získají hrozny více kyselin. Říká se, že je to víno, při jehož 1. sklence se piják ošklíbá nad jeho kyselostí, při 2. sklence už chutná lépe a při 3. víno samo protéká hrdlem. První zmínky o Schilcheru pocházejí z 16. století: když papež Pius VI. roku 1782 cestoval do Vídně, byl jím ve Štýrsku pohoštěn. Byl ale zvyklý na sladká těžká vína italská a Schilchera označil za růžově červený ocet.

Ve Štýrsku působí i řada malých vinařů, jejichž výrobní filosofie nesleduje cíle nově se rodícího vinařství. Spoléhají spíše na to, že někteří z návštěvníků Štýrska jsou milovníky červených vín a že by bylo proto dobré mít v moři suchých bílých štýrských vín kapku vína červeného.

Stopáž27 minut
Rok výroby 2003
 ST
ŽánrDokument