Světoví vinaři v pěstitelských oblastech, tentokrát u našich sousedů (2003). Scénář a režie J. Hykl

Dominantním krajinným prvkem spolkové země Burgenland je Neziderské jezero, kolem něhož se rozkládají vinohrady na 14 000 hektarech. Centrem oblasti je malebné město Rust, kde od roku 1991 sídlí Rakouská vinařská akademie. Až do roku 1921 oblast patřila k Uhrám a dodnes zde najdeme vinařské obce chorvatské, německé i maďarské. Zajímavá je obec Pöttelsdorf, jejíž vinařské družstvo vyrábí z Frankovky víno Bismarckwein, neboť legendární kancléř si víno z této obce velmi oblíbil.

Neziderské jezero je mělké, na nejhlubším místě má jen 2 metry vody a jeho hladina se tak velmi rychle zahřívá. Silné vypařování pak má spolu s horským panonským klimatem příznivý vliv na místní vinařství: vegetace révy se oproti ostatním oblastem urychluje o 14 dní.

Vinařská oblast Burgenland – název je odvozen od četného množství hradů a zámků v této oblasti – se dělí na 2 části: Neusiedlersee - Hügelland a rovinatou, rozlohou větší Neusiedersee.

Neusiedlersee – Hügelland

Ve 12. století začali cisterciáci zúrodňovat půdu na mírných svazích pohoří Leitha a vysazovat tam vinice. V průběhu staletí byli obyvatelé pod uherskou šlechtou. Ještě dnes tu žijí vedle sebe rozdílné národnostní skupiny – jsou tu obce chorvatské, německé i maďarské. Velký rozmach zdejší vinařství zaznamenalo v 16. století, kdy se západouherská vína hojně vyvážela do Čech. Z obchodu nejvíce měla města Eisenstadt a Rust, která získala za peníze statut svobodných měst.

Na zdejších vápenitých půdách vznikají pikantní suchá bílá vína a v poslední době se tu rozvíjí výroba moderních červených vín. Mikroklimatické přednosti s regulačním vlivem jezera jsou pobídkou pro rozšiřující se výsadbu Frankovky a Zweigeltrebe. Kromě toho se tady vysazují i francouzské odrůdy Cabernet a Merlot vhodné ke kombinování s místními červenými víny. Při krásném podzimním počasí se dají každoročně očekávat plná a dlouhověká červená vína s ovocnou strukturou.

Rust

Absolutní zvláštností je město Rust ověnčené polohami, které jsou příhodné pro tvorbu sladkých vín, označované povšechným názvem Ruster Ausbruch. V posledních letech byl velký výskyt ušlechtilé plísně, takže všechny sklepy města jsou plné sladkých pamlsků. Za ochutnání stojí určitě místní Frankovky.

V roce 1479 se místní vinaři spojili do cechu, který obdržel od královny Marie Uherské výsadní právo k vývozu místních vín do všech metropolí a obchodních míst střední a severní Evropy. Současně jim královna povolila označovat vlastní vína vypálením symbolu písmene „R“ na sudy s vínem, což bylo označení pro špičkovou kvalitu a původ. Rust vývozem vín zbohatl a mohl si v prosinci 1681 vykoupit statut svobodného města za cenu 60 tisíc dukátů ve zlatě a 500 věder nejkvalitnějšího vína. Od roku 1991 zde také sídlí Vinařská akademie.

Purbach, Eisenstadt a Pöttelsdorf

Purbach bylo dříve velké obchodní město, které leželo na jantarové cestě. Poptávka po víně z Purbachu postupně stoupala a tím i potřeba sklepních prostor. Proto uvolnil před 150 lety kníže Esterházy louku za městskými hradbami ke stavbě sklepů. Sedláci z Purbachu tady mohli postavit tyto sklepní prostory z pískovce vytěženého v pohoří Leitha. Dohromady je tady na 80 sklepů.

Dnešní hlavní město Burgenlandu Eisenstadt bylo roku 1648 prohlášeno svobodným městem a významná uherská šlechta Esterházyových postavila ve městě roku 1663 nádhernou rezidenci. V hraběcím zámku působil skladatel Joseph Haydn, který se nadchl nádhernou akustikou slavnostního sálu. V současnosti je Eisenstadt sídlem Renomierte Weingüter Burgenland, spolku 15 podniků, které si daly za úkol společně vystupovat a prezentovat vysokou kvalitu zemských vín Burgenlandu.

Kvalitní vína nevznikají jen kolem jezera, ale celá řada vinařských obcí je i dál ve vnitrozemí. Zajímavá je obec Pöttelsdorf, kde tamní vinařské družstvo zpracovává hrozny Frankovky a víno nese název Bismarckwein, na památku kancléře Bismarcka, který si toto víno velmi oblíbil. Dodnes dostávají jeho potomci zdejší Frankovku za užívání názvu.

Neusiedlersee

Vinařská oblast Neusiedlersee se rozkládá převážně severně a východně od jedinečného stepního jezera střední Evropy a sahá až k maďarské hranici. Často se používá pro celou oblast název Seewinkel, ačkoliv je to označení jen její části. Severnější část oblasti je známá suchými bílými a červenými víny, která vznikají na mírných svazích Wagramu. Vlastní Seewinkel je krajina ležící na nejzažším jihu oblasti kolem obcí Illmitz a Apetlon.

Poblíž se nachází národní park se stepní florou a faunou. Krajina je protkaná četnými slanými jezýrky, z nichž největší je chráněné území Lange Lacke o výměře 1000 ha. Volně se zde pasou stáda rohatého skotu a vodní bůvoli. Území je zastávkou vodních ptáků na jejich cestě do zimovišť. Na podzim je tu možné spatřit různé druhy divokých hus a zjara je možné vidět vzácné dropy velké.

Území Seewinklu je významná produkční oblast pro sladká vína. Podle ústního podání se tu sladká vína vyráběla již ve starověku z hroznů sušených na slunci, což je způsob dodnes užívaný v jižních vinařských zemích.

Gols, Mönchhof a Frauenkirchen

Vína z obcí Gols, Mönchhof a Frauenkirchen patří k nejlepším červeným vínům Rakouska. Je třeba připomenout sdružení vinařů Pannobile z Golsu, které si vydobilo slávu tvorbou vysoce jakostních červených i bílých cuvé.

Teplé léto s vlahým podzimem a vlhkost z tvořící se mlhy blízkého jezera jsou předpoklady pro rozvoj plísně šedé. V příhodných letech se infekce plísně rozšiřuje velmi rychle: plíseň proniká slupkou bobulí a živí se hlavně kyselinou vinnou. Bobule přitom ztrácejí rychle obsah vody, zatímco ostatní látky, ať už jsou to cukry nebo další různé kyseliny, se tím v bobulích koncentrují. Nejstarší písemně doložená zmínka sklizně z nahnilých bobulí v našich zeměpisných šířkách se datuje z roku 1617. Od roku 1634, kdy byl písemně popsán Rustský výběr, je toto území známo výrobou takovýchto vín. Významným vysvědčením pro rakouská sladká vína jsou mnohá vysoká vyznamenání vydobytá na mezinárodní scéně.

Kromě sladkých vín je snahou místních vinařů vytvářet plná, tmavě červená vína s vyšším obsahem alkoholu. V poslední době se tu rychle rozšiřují modré odrůdy Zweigeltrebe, Svatovavřinecké a Rulandské modré, které slouží k výrobě místních cuvé s příměsí francouzských odrůd Cabernet, Merlot a Syrah.

Stopáž28 minut
Rok výroby 2003
 ST
ŽánrDokument