Světoví vinaři v pěstitelských oblastech, tentokrát u našich sousedů (2003). Scénář a režie J. Hykl

V Rakousku se vinařství věnuje velká pozornost. Jednou z nejprestižnějších akcí roku je Salon rakouských vín, do něhož je každoročně vybráno 200 nejlepších vín ročníku a jejich tvůrci jsou představeni na vídeňské radnici. Salon rakouských vín se skládá z vín odměněných na oblastních výstavách a z vín doporučených žurnalisty.

Rakousko je klasickou zemí bílých vín, která tvoří 75 procent celkové produkce. Vinařství je soustředěno na východ a jihovýchod země, v podstatě v místech, kde nejsou Alpy. Jde o severní vinařskou oblast se zhruba 50 tisíc ha vinic, z nichž se ročně produkuje přibližně 2,5 mil. hl vína. V zemi je okolo 32 tisíc vinařů a vinohradníků, z toho jich 6500 lahvuje svá vína a uvádí na trh. Kromě toho tu pracuje řada vinařských družstev a obchodních sklepů.

Vídeň

Vídeň je hlavním střediskem rakouských šumivých vín. Nachází se tu větší počet firem, které k výrobě sektu používají nejrůznější metody. Koncem století v době císařovny Sissy se stalo šumivé víno nejoblíbenějším nápojem vídeňské městské smetánky.

Vídeňské vinařství je staré jako město samo. Již v keltském sídlišti Vedunia a v římském vojenském táboře Vindobona nebylo pěstování révy neznámé. Nejstarší písemný doklad o vídeňských vinicích pochází z roku 1132. I v pozdním středověku byly vinice ve všech městských čtvrtích. Zemědělci a vinaři měli právo prodávat volně své výrobky již od roku 795, kdy tuto výsadu zavedl ve své říši císař Karel Veliký. Prakticky však toto právo začalo platit v Rakousku roku 1784 za vlády císaře Josefa II. Dnes je Vídni 620 ha vinic, vinařstvím se zde zabývá 640 vinařů a 180 z nich má koncesi k provozování vinných šenků, kterým se zde říká "heurige". Jedním z nejstarších vinařských míst ve městě je Grinzing, kde dnes zbývá asi 300 ha vinic.

Weinviertel

Pojem Weinviertel označuje velké území na severovýchodě Rakouska a zahrnuje bohatství půdních typů i druhů vín. Je to kolébka hlavní rakouské odrůdy Veltlínské zelené, která zde na převládajících sprašových půdách přináší mnohovrstevnatá vína. Region má mírné kontinentální klima s teplými panonskými vlivy.

Weinviertel je největší vinorodou oblastí, a to jak rozlohou, tak množstvím vína. Je tady 16 tisíc ha vinic, o které se stará 10 tisíc lidí. Na 85 procentech plochy jsou vysázeny odrůdy bílé.

Při projížďce zasněnou zemědělskou krajinou se občas můžeme setkat s názvem tradičního vína „gemischter Satz“, jehož význam vychází z úcty ke starým vinicím, kde převládala smíšená výsadba různých odrůd révy. Tyto zašlé časy nám připomenou četné sklepní uličky, tak charakteristické pro celý Weinviertel. Jsou to soubory malých vinných sklípků, starých několik století, které vznikaly na okraji obcí. Většina ze sklepů se skládá z lisovny, šíje a sklepa a mnohé z nich slouží dodnes svému původnímu účelu.

Malebné uličky spolu s okolní krajinou prodávají místní vína nejlépe. Stále více současných milovníků vína spojuje charakter vinařské krajiny s jedinečností místních vín a tento vzájemný soulad je stále více vyhledáván. Této potřebě moderního člověka vychází vstříc tvorba vinařských stezek. Mezi jejich hlavní cíle patří nejen poznávání venkovské krajiny a jejich obyvatel, ale i vytvoření vztahu ke kvalitě vín přímo na místě jejich vzniku. Sklepní uličky ve Weinviertelu jsou zvláštní a jedinečné díky bíle natřeným stěnám. Sklepy jsou staré a začaly se stavět před 600 lety. Teprve v 17. století se přistavovaly lisovny.

Západní část Weinviertelu

Západní část Weinviertelu sahá až k městečku Retz, podle kterého se jí říká Retzeland. Význam Retzu v minulosti stoupal hlavně právě díky velmi čilému obchodu s víny. Obce patřící k městu podléhaly přísným obchodním omezením konšelů města Retzu. Jedině měšťané měli právo obchodovat s místními víny a ta převážně prodávali obchodníkům z přihlehlých Čech.

Vína ze zdejší oblasti byla vždy lahodná, což oceňujeme i dnes hlavně na vínech Veltínu, která vynikají kořenitostí a při zralosti mandlovými tóny. Již z období třicetileté války se traduje historka o švédském kapitánovi Henseniovi, který vypil v dobytém Retzu denně 7 litrů vína. V městské kronice se také můžeme dočíst, že v roce 1781 bylo ve sklepích uskladněno 91 tisíc věder vína, což představuje množství 5 milionů litrů. K uchování velkých množství vína z okolí sloužily rozsáhlé sklepní prostory vybudované pod historickou částí města s celkovou délkou 16 kilometrů a hloubkou místy až 20 metrů.

V Retzu, ale také nedalekém Haugsdorfu, se můžeme setkat také s odrůdovými červenými víny, řada vinařů se zabývá i tvorbou směsných vín, která vznikají jako cuvé červených vín z různých poloh a ročníků.

Dalšími centry vinařství v západním Weinviertlu je údolí říčky Pulkau, Röschitz a krajina kolem Hohenwarthu. Patří sem i obec Mailberg, která se nachází v teplé kotlině, příhodné pro tvorbu vysoce jakostních vín. Celá obec a nejbližší okolí je však zcela ve znamení kříže Maltézských rytířů, symbolupoužívaného již v nejstarších dobách. Dnes spojujeme Mailberg s komendou tohoto řádu. V zámecké vinotéce je možné ochutnat a nakoupit vína z řádových vinic, produkovaná dnes firmou Moser, jejíž bývalý majitel prováděl ve zdejších vinicích pokusy s biologickým pěstováním vinné révy a zavedl také výrobu barikových vín.

Východní část Weinviertelu

Východní části Weinviertelu říkají „veltlínland“. To proto, že je tu vysázeno 4600 ha vinic, na nichž je 3130 ha Veltlínského zeleného. Území je přilehlé k jižní hranici Mikulovska a Břeclavska. Celá oblast je pod panonským vlivem: jsou tu teplá, suchá léta, hrozny více dozrávají a dávají pak plnější a tělnatější vína. K hlavním oblastem patří Wolkersdorf.

Patří sem ale také 900 let staré vinařské městečko Falkenstein, ležící v údolí potoka Mühlbachu a obklopené lesnatými kopci. Už roku 1309 sloužilo místní horenské právo jako předloha vinohradnickým právním normám moravským. Před bývalým zájezdním hostincem, který místní vinaři přeměnili na vinotéku, stojí sousoší vinařů nesoucích ohromný hrozen Veltlínu zeleného jako symbol známého městečka Poysdorf, střediska východní části Weinviertelu. Veltlín tu bezesporu kraluje mezi ostatními víny a velká část produkce putuje do Vídně jako základní surovina pro výrobu šumivých vín, kam ho doprovázejí i vína Ryzlinku vlašského z vinic zdobících cestu z Vídně do Mikulova.

V nejvýchodnějším cípu oblasti leží obce Schrattenberg a Herrnbaumgarten, které jsou známy produkcí červených vín zvláštního charakteru. Jsou to hlavně vína z odrůd Modrý Portugal, Zweigeltrebe, Blauburger, Svatovavřinecké a vzácně pro tvorbu směsí Cabernet a Merlot. U obce Herrnbaumgarten leží také vinice knížete Lichtenštejna.

Stopáž28 minut
Rok výroby 2003
 ST
ŽánrDokument