M

Patnáctidílný detektivní seriál, natočený podle scénáře Jaroslava Dietla, bývá občas vykreslován v protikladu ke Třiceti případům majora Zemana, a to jako jako jeho ne tolik politický protějšek. Všechny díly byly natočeny podle skutečných příběhů, což mu přidávalo na uvěřitelnosti. Herec Jiří Krampol vzpomíná, že v 80. letech, kdy seriál vznikal, nebyly kriminální seriály a filmy frekventované: „Čili na odlehčenou od nějaké vraždy tam třeba dali krádež v zelenině.“

Dětský Magion se na obrazovce poprvé objevil v roce 1984 a udržel se na ní 12 roků. V 80. letech byl mezi dětmi velký zájem o vědu a techniku, čehož autoři pořadu využili hned v samotném názvu, který je odvozeninou od názvů družic. Magion přinesl i několik na svou dobu přelomovoých prvků: grafika znělky byla vytvořena na osmibitovém počítači a nechyběla ani interakce v podobě telefonického hlasování o seriál na přání. Fenoménem se stalo magické oko, o němž se dodnes vedou debaty.

Možná přijde i kouzelník se vysílal pouze dvakrát do roka, zato na obrazovce vydržel deset let, během kterých se natočilo 17 dílů. Pořad propojoval scénky, z nichž mnohé od té doby zlidověly, s hudebními čísly. Natáčelo se v divadle před zhruba šestisetčlenným publikem. Většinu dílů režíroval Zdeněk Podskalský a provázeli jimi Oldřich Kaiser a Jiří Korn. Dále zde pravidelně vystupovali namátkou Jiří Lábus nebo Jaroslava Hanušová.