O operních primadonách na jevištích Nového světa, z nichž nejslavnější byla v těchto dnech jubilující Ema Destinnová, hovoří J. Králík, G. Beňačková, L. Dvořáková, N. Kniplová a další.
Kamera V. Svoboda. Režie R. Urban.

Je až neuvěřitelné, kolik Čechů a Češek se prosadilo v Americe, zejména v oblasti hudby. Triumfální řadu zahájil Antonín Dvořák, který nejenže vytvořil pro mladý americký kontinent Novosvětskou symfonii, ale také založil v New Yorku konzervatoř. Na prknech Metropolitní opery pak po řadu let zářila Ema Destinnová (1878–1930), od jejíhož narození uplyne 26. února 140 let.

Destinnová tu vystupovala po boku božského Carusa pod taktovkou Artura Toscaniniho. Její zásluhou byla ve světové premiéře nadšeně přijata Pucciniho opera Děvče ze zlatého Západu, kde ztvárnila titulní roli Minnie. Za řízení Gustava Mahlera zpívala Destinnová v newyorské Metropolitní opeře Mařenku ze Smetanovy Prodané nevěsty.

Není bez zajímavosti, že k hýčkaným divám tohoto proslulého operního domu patřila během II. světové války a těsně po ní Jarmila Novotná-Daubková, jejíž malovaný portrét v roli Violetty mohou spatřit ještě dnes návštěvníci tohoto stánku umění.

Pokud bychom rozšířili působení českých pěvkyň i na jihoamerický světadíl, neměli bychom zapomenout na altistku Klementinu Kalašovou, pronikavé vítězství Věry Soukupové v pěvecké soutěži v Rio de Janeiro, ale též wagnerovské kreace Ludmily Dvořákové či newyorskou první Rusalku Gabriely Beňačkové. Češkou byla rovněž proslulá straussovká primadona Maria Jeritza, která se narodila v roce 1887 v Brně.

Napište nám