Dokument o jednom z předních českých šlechtických rodů

Několik desítek měst a obcí má ve svém znaku symbol zubra s houžví. Náleží mocnému šlechtickému rodu Pernštejnů a setkáváme se s ním i tři sta padesát let po jeho vymření. Počátky rodu se dají vystopovat v malé vsi Doubravník na Vysočině, která se nachází jen pár kilometrů od pozdějšího rodového sídla – hradu Pernštejna. Listiny uložené v Archivu města Brna dokládají jejich vysoké ambice. Nejstarším dochovaným dokumentem z roku 1218 potvrdil český král Přemysl Otakar I. Štěpánu z Medlova dědičnou svobodu na jeho majetku za prokázané služby. Rod ovlivňoval historii i kulturu naší země. Jeho potomci působili na císařském dvoře, v Německu, Itálii či ve Španělsku. Kulturní dědictví lze prezentovat prostřednictvím jejich životních osudů táhnoucích se po čtyři staletí – od Lucemburků až po Habsburky. Bohužel, rodová linie se navždy uzavřela na bojišti třicetileté války u braniborského města Tangermünde, kde smrtí posledního bezdětného potomka rodu Vratislava Eusebia z Pernštejna vymřeli Pernštejnové po meči.

Napište nám