Novoroční promluva kardinála Dominika Duky

Naše země 1150 let po příchodu věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje

Dominik Duka Dobré odpoledne, vážení televizní diváci. Jsme na začátku nového roku 2013. Doufám, že nikoho z vás třináctka na konci letopočtu nevyděsila. Pro nás křesťany je to také rok víry a rok jubilejního cyrilometodějského příchodu. Rok víry – pomohu si trochu knihou M. Komárka Bůh nezná budoucnost, v které on sám říká, že bez víry není život možný. A my víme, že Bůh je jedinou smysluplnou odpovědí na otázky, co je svět, co je vesmír, co je lidský život. Koneckonců o smysluplnosti života a našeho konání hovořil vždy zesnulý prezident Václav Havel. Při posledním našem setkání, kdy jsme se loučili 11. listopadu, řekl: „On je.“ My to víme.

Pro nás, obyvatele střední Evropy, bývalé velké Moravy, je letošní rok rokem 1150. výročí příchodu svatých Cyrila a Metoděje. To znamená, začínají naše dějiny, za římskou hranicí se objevuje nový stát. Přinášejí písmo, Knihu knih, ale také i abecedu. A tak se stáváme součástí evropských, kulturních i politických dějin. Naši panovníci se vždy odvolávali na cyrilometodějskou misii, ale také i na velkomoravskou státnost. Tak to je v případě prvního českého krále Vladislava a nebo i v případě Přemysla Otakara II., kdy vyšehradský probošt, olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku žádá pro našeho krále císařskou hodnost. Je to vždy ve spojení se křtem knížete Bořivoje a svaté Ludmily.

Krásnou výpovědí na toto téma je právě ono okno Alfonse Muchy, tzv. nové arcibiskupské patry, kde také našel i místo odpočinku před 20 lety kardinál František Tomášek. Naše Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha je jakousi encyklopedií našich dějin, dějin v kostce. Protože zde v této katedrále odpočívají naši světci: svatý Vít, svatý Václav, svatý Vojtěch, svatý Zikmund, svatý Jan Nepomucký. Ale vedle světců v této katedrále odpočívají i naše knížata, naši králové, zde také odpočívají i oba císařové. Jak Otec vlasti Karel IV., tak císař Rudolf II. Otec vlasti Karel IV. je hlavním tvůrcem svatováclavské tradice a dokázal tuto tradici spojit s cyrilometodějskou tradicí. A to díky staroboleslavskému paladiu, mariánskému medailonu, který podle legendy obdržela od sv. Metoděje babička sv. Václava, Ludmila.

Krátce po založení arcibiskupství Karel, císař, spolu s arcibiskupem Arnoštem vyhlašují svaté Cyrila a Metoděje za patrony Českého království. Jim také nechá postavit oltář a stanoví datum svátku 9. březen, což je den úmrtí jeho maminky Elišky Přemyslovny. Kardinál Bedřich Schwarzenberg obnovuje tuto tradici a vlastně jeho nádherná socha od J. V. Myslbeka stojí na místě tohoto oltáře. Kardinál Schwarzenberg hledí na nový oltář, který nechal zhotovit, oltář svatých Cyrila a Metoděje, a uprostřed umístil sochu svatého Vojtěcha, rovněž od Myslbeka. Rozhodujícím momentem pro obnovu cyrilometodějské úcty je emancipace slovanských národů po roce 1848. Velehrad stává se místem těchto poutí.

Přeložení data z 9. března na 5. července, do doby prázdnin a dovolených, je jedinečnou příležitostí pro velká shromáždění. Díky porozumění a pochopení velkému papeži Lvu XIII., který má sociální porozumění i pochopení pro slovanské národy, Velehrad sehrál svoji roli v zápase o naši svobodu. V roce 1985, velké pouti, kde zaznívá hlas proti totalitě a diktatuře komunismu, stává se Velehradem kardinála Tomáška. A on mluvčím demokratické opozice.

Stojíme na prahu roku 2013. Vstupme do něho s odvahou, ale i s nadějí a zazpívejme si se Spirituál kvintetem onen song Jen víru mít. Onu víru, o které hovořili naši předci, víru, která se stala základem pro náš duchovní, náboženský i kulturní život. Řekněme spolu se svatým Cyrilem a Metodějem ne zlobě, závisti, nenávisti a hrubosti. A naopak v duchu cyrilometodějského odkazu řekněme ano vzájemnosti, solidaritě, ale také odpovědnosti. Tolerance a svoboda, to jsou ukazatelé pro naši cestu do roku 2013. Bůh žehnej naší zemi, naší katedrále. Vám, televizním divákům, vašim rodinám, blízkým i vzdáleným, především těm, kteří potřebují naději a pomoc.

Stopáž7 minut
Rok výroby 2012
 P ST