Kytlice, Zimmer Frei

Absolventský dokument mladé dokumentaristky nahlíží do absurdních dějin středu Evropy skrze malou obec Kytlice v bývalých Sudetech, ležící na severní hranici Čech. Poté, co při šla o většinu starousedlíků se z ní stalo oblíbené víkendové útočiště pro obyvatele měst, kteří obsadili nedobrovolně opuštěné chalupy. Skutečné vykořenění Kytlice lze dnes pocítit až mimo sezónu. I rodina režisérky si zde v padesátých letech koupila za tři tisíce korun jednu z chalup po odsunutých Němcích a na malou Rozálii již v dětství působil stín nepřítomných Němců. Proto se na prahu své tvůrčí drahy rozhodla zachytit jeho dnešní podobu a působení na obyvatele vesnice včetně několika navrátilců.

Rozálie a malíř ze zdejšího ústavu Luděk, nesourodá dvojice, které filmem provází, se při společném putování nejen po Kytlici snaží pochopit absurditu nacionalismu, který toto místo poznamenal. Rozálie se postav neptá na konkrétní názory na historii, ptá se na odsun každého z nich, jaký odsun si každý neseme v sobě, odkud a z čeho se odsouváme. Jedno z hlavních předsevzetí filmu bylo ukázat historii jako subjektivní vzpomínku.