Metuzalém

Zdravé stárnutí mozku

Hodnocení pořadu:
1 2 3 4 5 Počet hlasů: 1  
Sdílet
| Poslat odkaz

Jak úspěšně stárnout. Eseje F. Koukolíka. Připravil O. Reif

Metuzalém80 miliard nervových buněk, praví nejnovější vědecké zdroje. A stejný počet buněk strážných, pomocných a hlídacích. To vše v objemu pouhých 1200–1500 ml. Při teplotě 37,6 stupně Celsia. Mluvím o lidském mozku. Nejsložitějším jevu ve známém vesmíru. Vzniká během pouhých 280 dnů, ze 2 zárodečných buněk. A celý život se bouřlivě vyvíjí. Staví, přestavuje, dostavuje. Nejbouřlivěji v prvním roce po narození a pak v průběhu dospívání. Otázka zní: Kdy začíná lidský mozek stárnout? Jak jeho stárnutí probíhá? Je také rovnoměrné? Nebo běží ve skocích?

Existují nesmrtelné pověry. První z nich vysvětluje stárnutí ubýváním nervových buněk v mozku. Zřejmě pochází z konce 19. stol. Americký biolog Hodge pochytal včely ráno, označil je a pak si je chytil znova večer. Změřil jim jádra nervových buněk v mozku. Těch je tam asi milión. A došel k závěru, že celodenní únava je zmenšuje. Pak pochytal včely mladé a staré. A zjistil, že stárnutí má zmenšit počet nervových buněk ve včelím mozku asi 3×. A pověra byla na světě! Udržuje se zuby nehty!

MetuzalémV současnosti celkem bezpečně víme, že nervové buňky v průběhu stárnutí ubývají v lidském mozku poměrně málo. A to asi o 10–15 %, zejména v čelních a spánkových lalocích. Nad to, ubývají jen ty velké nervové buňky. Stejně bezpečně víme, že pod vlivem zevních a vnitřních podnětů mozek prodlužuje výběžky svých nervových buněk, košatí je a buduje nové a nové synapse. To je podklad učení a adaptace.

Vývoj a stárnutí mozku mají svou velmi složitou dynamiku. Na svět přicházíme s větším počtem nervových buněk a synapsí, než je nutné. Ale tlak zevního prostředí tento systém doslova vysoustruhuje. A soustruhování jsou schopné soudobé funkční metody rozlišit. Takže rozliší změny dětského mozku, který se např. naučí číst a psát nebo si podstatně rozšíří slovní zásobu. Skutečnou revoluci do poznávání lidského mozku vnesly zobrazovací metody, zvláště ty funkční. Za jedinou generaci jsme se dozvěděli o lidském mozku víc, než za celé dějiny jeho poznávání. Ač je mu úctyhodných 4000 roků.

MetuzalémJak jsou tyhle metody dokonalé, tak mají svá omezení. Jejich výsledky připomínají sledování velkoměsta z družice. Ta dokáže rozlišit všechno možné. Ulice, domy, auta. Ale co se děje v jednotlivých bytech, tak, aby to bylo srozumitelné, to nedokáží ani ty nejdokonalejší metody. Ohromnou výhodou těchto metod je možnost sledovat velké lidské skupiny. To se dá dělat dvojím způsobem. Můžete sledovat a porovnávat osmdesátníky se čtyřicátníky. Pak je stárnutí chátráním. Anebo můžete dělat daleko náročnější studii, které se říká longitudinální. Je také dražší. Sledujete čtyřicátníky. Pak je sledujete, když jim je 50, 60, 70. Tyhle studie dokazují, že fyziologické stárnutí je něco naprosto jiného, než chátrání. Je to normální proces! Kromě toho je možné sledovat výsledky mnoha studií dohromady. Tomu se říká metaanalýza. A je to druh statistického umění. Takže, v průběhu stárnutí se objem celé mozkové kůry zmenšuje. V mládí je to asi o 0,1 % ročně. Po 50 asi o 0,3 % ročně. Nejvíc se zmenšuje kůra čelních mozkových laloků. Jejich nejpřednějších částí. Je to o 1–1,5 % ročně.

MetuzalémTo je důležité. Protože na tuhle oblast mozku je vázáno vše, čemu se prostým jazykem říká myšlení. Je to zejména tvorba plánů a analogií. Schopnost vykonávat větší počet činností současně. Schopnost respektovat sociální pravidla. Schopnost dobře a správně se morálně rozhodovat. Kromě toho je zde vázána zejména krátkodobá, neboli pracovní paměť. To je ona vědomá paměť, která udržuje informace asi tak po dobu 1 minuty. Je to on-line systém, který je podkladem všech dalších vědomých činností mozku. Jakmile je narušena, je narušené všechno ostatní. U starších lidí si můžete všimnout jejího narušení, když zazmatkují např. ve frontě v samoobsluze, jakmile se dostanou do psychologického tlaku.

O něco méně se zmenšuje kůra temenních a spánkových laloků. Tyhle oblasti jsou důležité pro tvorbu dlouhodobé paměti. Jak pro ukládání, tak pro jejich vyvolávání. Jedna z částí vnitřní spánkové mozkové kůry se jmenuje hippocampus. Starým anatomům totiž připomínala mořského koníčka. Tahle část se zmenšuje v průběhu stárnutí poměrně rychle. Sledovat zmenšování je důležité. Umožňuje to rozlišit minimální kognitivní poruchu od fyziologického stárnutí. Minimální kognitivní poruchu charakterizuje ono typické, že si lidé dobře pamatují, co bylo před 50 lety, ale co měli k obědu si, nepamatují. Přibližně ½ lidí s minimální kognitivní poruchou je stižena vývojem Alzheimerovy nemoci. Má-li být léčení účinné, musí začít právě v tomto okamžiku.

MetuzalémZobrazovací metody umožňují i sledování změn bílé hmoty. To jsou systémy nervových vláken, které propojují mozek na krátké a dlouhé vzdálenosti. Úbytek je největší po 60, v oblasti čelních laloků. Funkční zobrazovací metody dovolují i sledovat látkovou výměnu a prokrvení mozku. Palivem pro mozek je krevní cukr, glukóza. Mozek ho umí využít jen tehdy, má-li kyslík. A ten dopraví krev. Vzestup spotřeby glukózy a kyslíku znamená zvýšenou námahu, její pokles sníženou námahu. Anebo úbytek mozkové hmoty.

Žena, o jejímž úspěšném stárnutí vám zkusím vyprávět, se jmenovala Barbora a narodila se r. 1864 v kraji, jehož lidem se, suď Bůh proč, dodnes říká modropupkáči. Měla štěstí. První dítě jí přišlo na svět, když jí bylo po 16. roce. To se těsně předtím vdala, ale měla hodného muže, byť staršího. Byl to řezník, měl hospodu a kousek pole. A měla ještě druhé štěstí. Přišla na svět chytrá a vychodila školu. Hospodařila, na svět přišly další děti. Pak se rodina přestěhovala do malého městečka, nad ním byl zámek a v zámku žil pan baron. Ten usoudil, že potřebuje poštu a poštmistra. Poštmistrem se nestal nikdo jiný, než Barborčin manžel. Poté, co složil přísné c. a k. zkoušky. Jak byla Barborka chytrá, zvládla nejen děti, domácnost, ale i tu poštu. Rodinu navštívilo neštěstí. Nejmilovanější dceruška Majdalenka spadla do hrnce s vařící vodou, když paní poštmistrová prala, a umřela. Paní poštmistrová musela před soud. Ten ji přísně napomenul a uložil jí podmíněný trest. Chtěla jsem taky umřít, řekla Barborka. MetuzalémAle nešlo to. Bylo tam 7 dětí a ta pošta. Poslední 2 chlapci byli dvojčata. Přišlo Československo, jedno z dvojčat se stalo profesionálním diplomatem a druhé důstojníkem československé armády. Zpravodajcem. Přiblížila se 2. světová válka. Diplomat zmizel ve světě. A důstojník v koncentračním táboře. Gestapo ho zatklo hned 15. 3. 1939. Často jsem se modlila, vzpomínala Barborka. Ale jestli jim to pomohlo, nevím. Obě dvojčata tragédii 2. světové války přežila. Barborku jsem vídal, jak sedí, čte, čte a čte. V neděli chodila do kostela, ne proto, že by byla moc nábožná, ale slušelo se to a byla si tam popovídat. A také seděla na lavičce a dívala se na mraky, jak jdou. A na větve stromů, jak se houpou ve větru. A na květiny. Věděl jsem, že ví něco, o čem já nemám ponětí. Umírala, když jí bylo skoro 90. A že umře, věděla. Mám ti zavolat faráře? Zeptala se jí dcera. Ne, řekla Barborka. Já jsem přece nehřešila.

MetuzalémNervové buňky si vyměňují informace v místech vzájemných kontaktů. Neboli synapsí. Užívají k tomu několik desítek nervových přenašečů a modulátorů. Jedním z nich je chemicky jednoduchý dopamin. Uvolňuje se ze zakončení jedné nervové buňky, přejde synaptickou štěrbinu, váže se na zakončení druhé. Dopamin je signální látka blaha a slasti. Aktivita dopaminového systému v průběhu stárnutí klesá. Lidé pak mají pocit, že už nic nemá takovou barvu, chuť a vůni, jako tomu bylo, když byli mladí. V průběhu stárnutí klesá výkon zrakových korových oblastí. Ty jsou v zadních a spodních částech mozku. Dlouhou dobu to nevadí, protože činnost zvýší čelní mozková kůra. Teorie, která to vysvětluje, mluví o samonosném lešení. Tím lešením má být právě zvýšená činnost tady vepředu.

MetuzalémExistuje ještě jeden kompenzační mechanismus. Některé funkce mozku jsou vázány víc nalevo, jiné napravo. V průběhu stárnutí se tenhle poměrně ostrý rozdíl zmenšuje. Pro stárnoucí mozek platí to samé, co pro stárnoucí svaly. Namáhejte to, namáhejte to, namáhejte to, nebo o to přijdete. S tímhle vědomím a nějakým stupněm aktivity se vůbec nemusíme bát skutečnosti, že biologické stárnutí mozku začíná brzo po 30. Při námaze a slušném zacházení, vydrží mozek dalších 40, 50, někdy i víc roků! Nejen, že vydrží! Rozvíjí se! A vypadá, jak ten strom košatý! Molekulární biologie a medicína jsou fascinující obory, které nestačí nikdo v celé hloubce a šířce sledovat. Natož molekulární biologii stárnutí. A víte, co je jejich největší současný pravděpodobný přínos? Je to omezení kalorického příjmu stárnoucích lidí. Zlepšuje jim slovní paměť. Po pouhých 3 měsících. Ale Čechové, pozor! Je to pouhých 1 600 kcal za den! To je 7 000 kJ. A to je velmi, velmi smutné.

Prameny:
  • Bishop NA, Lu T, Yankner B. Neural mechanisms of ageing and cognitive decline. Nature 2010, 464, s. 529–535
  • Denis NA, Cabeza R. Neuroimaging of healthy cognitive aging. Handbook of Aging and Cognition.Psychology Press, 2008, s. 1–54
  • Park DC, Reuter-Lorenz, P. The adaptive brain: aging and neurocognitive scaffolding. Annu Rev Psychol 2009, 60, 21.1.–21.24
  • Salthouse TA. When does age-related cognitive decline begin? Neurobiology of Aging 2009, 30, s. 507–514
  • Witte AV, Fobker M, Gellner R et al. Caloric restriction improves memory in elderly humans. Proc Natl Acad Sci USA 2009; 106, s. 1255–1260

Přehrát video

Diskuse diváků
  • Rychtecká 3. 2. 2015 23:25

    Poděkování

    děkuji vám za dnešní diskusi v pořadu Fokus. Ráda vás čtu i poslouchám.

  • Zita Drdová, dramaturgyně 31. 3. 2014 16:01

    Metuzalém knižně

    Vážení a milí, je březen 2014 a já mohu podle slibu s radostí oznámit, že eseje dr.Františka K…

  • polarnik 3. 8. 2012 00:40

    Proč

    Dobrý večer, tento pořed se již nevysílá? Proč? Také letní prázdniny?

Tato diskuse je určena pouze k výměně názorů mezi diváky. Pokud chcete zaslat dotaz nebo připomínku tvůrcům pořadu, obraťte se, prosím, přímo na Českou televizi.

Napsat do televize Vstoupit do diskuse

Stopáž: 15 minut – Rok výroby: 2011 – P  ST  HD
Žánr: Vzdělávání
Tento díl ve vysílání

Tento díl pořadu v současnosti nevysíláme. Můžete si však nechat zaslat zprávu, pokud se objeví v aktuálním vysílání:

Nastavit připomenutí

Starší data vysílání najdete kliknutím na následující odkaz.

Hledat všechna vysílání:
pořadu / tohoto dílu

Další zdroje