Černá ovce

Gabriele Rossetti se vrací na jih Itálie k poslednímu rozloučení s otcem, bývalým přednostou stanice v městečku nedaleko Bari. Ožívají v něm vzpomínky na dětství, na laskavou a krásnou maminku a veselého strýce, na kamarády, ale také na otcovu prchlivost a výbuchy vzteku, když narážel na nepochopení svých uměleckých ambicí. Ernesto byl totiž přesvědčen, že jeho pravým posláním je být malířem, a své lásce k milovaným mistrům a víře ve vlastní talent byl ochoten obětovat cokoli, dokonce i vlastní hrdost. Právě to mu jeho syn celý život zazlíval a byl pevně rozhodnut, že v žádném případě nechce být jako on. Teprve po letech se Gabriele náhodou dovídá všechny okolnosti historie napodobeniny Cézannova autoportrétu, kvůli níž kdysi na otce zanevřel.

Do hořkosladkého příběhu o frustraci muže odmítajícího žít osud obyčejného člověka vložil italský herec a režisér Sergio Rubini i ironickou úvahu o relativitě soudů o umění.