Rozhovor s Malgorzatou Pikus

Co jste si pomyslela o filmu a své roli v něm po prvním přečtení scénáře?

Čtení scénáře v češtině nebylo pro mne úplně jednoduché, protože jsem se nikdy češtinu neučila. Takže to čtení mi trvalo dost dlouho. O to více mě potěšilo, že mi čtení textu dělá velikou radost. Poetika a příběh mne okouzlily na první pohled. Moc jsem se na takovém projektu chtěla podílet.

Kamila je vaše první velká filmová role. Bylo pro vás jako uznávanou divadelní herečku setkání s filmovou kamerou jen otázkou „jiné herecké techniky“, nebo jste se musela něčemu novému učit?

No tam jsem se učila pořád a všechno. Bylo u toho trochu stresu, ale i jistoty, protože celý štáb byl absolutně skvělý a věděla jsem, že „kdyby něco“, tak mi lidé na place určitě pomohou. Jsem všem za tu lekci moc vděčná.

Umělecky působíte v Těšíně, tedy v kraji, který je svým industriálním charakterem podobný prostředí, v němž se příběh Poupat odehrává. Myslíte, že ty kouřící komíny a neutěšeně vyhlížejících periférie ovlivňují duše lidí (a to nemluvím o jejich zdraví)?

Myslím, že trochu musí mít vliv. A to na charakter lidí, kteří bydlí v tak krutém prostředí, a taky na estetiku.

Myslíte, že mladí lidé, jako jsou třeba vaše filmové děti, determinovaní sociálně i regionálně místem, v němž se narodili a vyrůstali, mají vůbec šanci na jiný život. Nemyslím výjimky, ale většina z nich…

Náš celý svět je v naší hlavě, samozřejmě naše okolí má na náš osobní vývoj vliv, ale myslím si, že v dnešní době jsme obrovskou globální vesnicí a většina lidí má přístup k internetu. Tím pádem každý, koho to zajímá, může se kouknout na všechno, co svět nabízí. Potom už jenom jeho vůle a determinace rozhodnou, co si chce s toho světa vzít.

Jak byste charakterizovala svou Kamilu. Kde vlastně bere tu sílu a optimismus, jimiž čelí tísnivé realitě i černé budoucnosti?

Kamila má lásku a sny a s tím se dá fantasticky fungovat.

Dal vám režisér Jiráský prostor, abyste si svou postavu mohla dotvářet?

Zdeněk mi určitě dal prostor, pro mne to byla výborná spolupráce.

Které okamžiky při natáčení Poupat vám připadaly nejnáročnější?

Před natáčením jsme dělali fotky – akty, které měly hrát ve filmu. Musela jsem se svléknout donaha. No to byl asi největší stres, jaký jsem u natáčení prožila (možná i v životě :)), ale nakonec jsem to přežila.