Záznam duchovního koncertu pro Svatý týden z katedrály v Luganu.
Účinkují: Ensemble Vanitas, sólisté a sbor RTSI a Ensemble More Antiquo za řízení D. Fasolise. Režie M. Bernardinello.

Největšího rozkvětu doznala kompozice nešpor v Benátkách v letech 1580 - 1660, což dokazuje ohromné, dosud ne zcela prozkoumané množství zachovaných tisků z této doby. Texty nešpor se skládaly z žalmů Starého zákona a z Magnificat. Běžné nešpory měly pravidelně nejméně pět žalmů a jedno Magnificat, ale právě u díla, jehož výňatky (cca 60 min.) zařadila ČT do svátečního velikonočního schématu, zhudebnil Claudio Monteverdi (1567 - 1643) dokonce šestnáct žalmů a tři magnificat. Tento představitel raného italského baroka má v dějinách hudby ohromný význam jako jeden z vrcholů umění renesančního vokálního kontrapunktu, ale stál i u zrodu opery (Orfeus, později Ariadna) a jeho madrigaly jsou dodnes živou součástí repertoáru specializovaných hudebních těles na provozování staré hudby. V roce 1610 zkomponoval Monteverdi ve službách mantovského vévody Vincenza Gonzagy své veledílo nadepsané Cantus Sanctissimae Virgini missa senis vocibus ac vesperae pluribus decantandae cum nonnulis sacris concentibus, ad sacella sive principum cubicula accomodata (Zpěv k nejsvatější Panně: Mše pro šest hlasů a nešpory ke zpívání s několika duchovními koncerty, vhodné do kaplí a příbytků knížat) a věnoval ho papeži Pavlu V, od něhož očekával, že ho přijme do svých služeb. Jeho sen se nesplnil, ale stal vedoucím chrámového kůru v bazilice Svatého Marka v Benátkách. Dnes je toto dílo známé pod kratším a srozumitelnějším názvem Mariánské nešpory. Na skutečně monumentální rozsah díla poukazuje již v názvu uvedená samostatná mše, která vlastní nešpory předchází. Dílo je však mimořádné i tím, že mezi jednotlivé žalmy umístil skladatel moteta, která se neliturgickým textem váží ke slovům žalmisty a dokonce dvě instrumentální mezihry, z nichž jedna je nadepsána Sonata sopra sancta Maria. Skladba jako celek přesahuje možnosti provedení v rámci jedné bohoslužby podobně jako pozdější Bachova Velká mše h moll a i koncertně bývá provozována jen v určitém výběru. Je to hudba, která k nám mluví přes časovou propast téměř čtyř staletí hudbou vzrušující, protože je dílem geniálního umělce, který do ní vtělil nejen mistrovství kontrapunktického vedení hlasů, ale především vlastní hluboký citový prožitek upřímné zbožnosti.

Napište nám