Jiří Bartoška v hlavní roli českého filmu. Příběh řeckého architekta, který se vrací na Moravu do míst, kde prožil své dětství.
Dále hrají: V. Brodský, G. Velendzas, J. Kačer, O. Tournaki-Diamantopoulou, V. Cibulková, M. Vladyka, S. Tsongas, P. Alexandridis a další. Kamera K. Hynek, J. Pávek. Scénář a režie G. Agathonikiadis.

Celovečerní film režiséra a scenáristy Georga Agathonikiadise Podzimní návrat velmi působivě zachycuje zážitky řeckého chlapce Stavrose, který po nuceném exodu za občanské války v Řecku v roce 1949 našel svůj druhý domov v tehdejším Československu, v městě Brně, kde ho vychovávali jeho řecký dědeček a řecká babička. Hrdina příběhu Podzimní návrat navštíví jako zralý muž místa svého dětství a mládí, aby převezl ostatky svých prarodičů do rodného Řecka, kde nyní žije a pracuje jako architekt. Při procházkách městem Brnem se dospělému Stavrosovi vybavují vzpomínky na milované osoby - babičku, dědečka, pana Nováka, němého blázna Miloše, přítele Rosťu, na jeho první lásky, na všechny dávné radostné i bolestné události.

Návrat do důvěrně známých míst vyvolává v protagonistovi filmového příběhu intenzivní vzpomínky na děství, které strávil nejdříve v dětských domovech a posléze u dědečka a babičky v Brně, kteří zde v nucené emigraci také zemřeli. Kaleidoskop minulosti je působivým obrazem nejen jednoho dospívání, v němž dominuje škola, kamarádi i první lásky, ale i svérázným zvěčněním originální odlišnosti řeckého chlapce od ostatních vzdor tomu, že vyrostl právě na Moravě a svoji pravou řeckou vlast poznal až jako dospělý muž. Humorné, velmi citové i kuriózní příhody, které se architektu Stavrosovi při setkávání se známými místy vybavují, jsou přesvědčivou evokací padesátých let z pohledu dítěte.

Režisér George Agathonikiadis o svém filmu PODZIMNÍ NÁVRAT:

-----------------------------------------------------------------------------------------------

"Podzimní návrat je nová Odyssea dnes už zralého muže Stavrose, který se vrací do míst, kde prožil své dětství. Vrací se pro ostatky svých milovaných - babičky Areti a dědečka Janise. Když se po mnoha letech vrací do Brna, očekává, že ho město jeho dětství znovu uvítá. Stejně jako dřív. Ale stará, známá místa se k němu chovají jako k cizímu. Trestají ho za jeho dlouhou nepřítomnost. Dokud žili jeho prarodiče, oba se snažili přivést malého Stavrose na cestu k řeckému domovu. Stavrosova dušička byla jako sluneční paprsek, který na chvíli uvízl na Moravě ve sněhu a mrazu. Dědeček se snažil Stavrose všemi způsoby - lží i přeháněním přesvědčit o kráse rodného Řecka, protože měl strach, aby jeho vnouček nezakořenil v hostitelské zemi. Zkrátka oba prarodičové připravovali Stavrose na to, aby se jednou přebrodil na druhý břeh. Dospělý Stavros se opravdu vrací zpět do vlasti, ale bere si s sebou všechny vzpomínky, zážitky, celý svět svého dětství i dospívání v cizí zemi.

Dokud jsem žil v Československu, myšlenka návratu do Řecka mne neustále trápila, a dnes, kdy už tolik let žiji v Řecku, vracím se zpět na Moravu svými vzpomínkami, znovu hledám své přátele a dětské lásky. Dokud jsem žil v Brně, nemohl jsem nikdy napsat scénář k tomuto filmu. Teprve až nedávno v Řecku, díky nostalgickým vzpomínkám na brněnské dětství, dokázal jsem najít spojitosti mezi na první pohled odlišnými, ale svým způsobem velmi blízkými kulturami - řeckou a českou."

Napište nám