Život obyvatel bulharského pohoří Rodopy mezi skutečností a mýtem (2010). Režie S. Lazarová

Rodopy jsou turisticky stále populárnější pohoří v jihovýchodní Evropě, z něhož osmdesát procent náleží Bulharsku, zbytek patří Řecku. Nejde jen o nádherný a minimálně dotčený kus přírody s krasovými jevy a hustými listnatými lesy. Jedná se i o svébytnou etnografickou oblast, v níž se především prolínají vlivy křesťanství a islámu a dodnes tu narazíme na svébytné ozvěny pradávné thrácké kultury.

V posledním díle cyklu budeme sledovat příběh rodopského dudáka Asena, který buduje svůj domov na místě, kde stál dům jeho prarodičů. Vyprávění začíná setkáním dudáků v Gele, u příležitosti svátku Svatého Iliji. Uvěříme v léčebnou sílu hudby? Dudakův nový dům přináší naději, že vše může mít nový začátek, i to, co se zdálo dávno mrtvé. I dávná thrácká orfická víra má své pokračovatele. Dozvíme se, že je to především víra v nesmrtelnost intelektuální energie člověka. Obřad vítání slunce na thrácké skalní svatyni Belintaš, která je pravděpodobně bývalou astronomickou observatoří, nás vrací znovu do thráckých dob. Křesťanská a thrácká tradice tu vedle sebe existují po tisíce let. Navštívíme vesnici Žerka, která je velmi stará a nyní mrazivě prázdná a pustá. Přebývají zde jen vzpomínky… A tady nacházíme skutečnou podstatu „hledání“ našeho protagonisty: imaginární splynutí s přírodou a sám se sebou.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2010
 ST
ŽánrDokument