Úvod » Ve stopách doby » 2000

U příležitosti zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky došlo v Praze k divokým antiglobalizačním protestům

(2000)

Mezinárodní měnový fond je vnímán ve světové veřejnosti značně kontroverzně, odpůrci ho obviňují, že ve skutečnosti nijak nepomáhá chudším zemím zlepšit hospodářství, ale naopak přispívá k šíření bídy a hladomoru. Také je vnímán mnohými aktivisty jako jeden ze symbolů negativních stránek globalizace. Proto také výroční zasedání Mezinárodního měnového fondu a jeho sesterské organizace - Světové banky často provázely mohutné pouliční protesty přerůstající i do násilností. Česká republika ovšem přijala rozhodnutí uspořádat toto zasedání v září 2000 s hrdostí jako doklad o zlepšujícím se mezinárodním postavení České republiky. Navíc byl zdůrazňován pozitivní efekt skutečnosti, že Prahu navštíví ekonomové ze všech zemí světa. Na druhou stranu si ovšem i česká strana uvědomovala nebezpečí mohutných a násilných demonstrací. Proto také byla podniknuta rozsáhlá bezpečnostní opatření, do Prahy se stáhlo velké množství policistů a okolí Kongresového paláce, kde se zasedání konalo, se proměnilo v opevněnou pevnost. Zahájení akce proběhlo bez větších problémů, zřejmě i díky složitému bezpečnostnímu systému. Zasedání zahájil tehdejší český prezident Václav Havel s šéfy obou institucí Horstem Köhlerem a Jamesem Wolfensohnem. Před budovou se však odehrála doslova bitva – do Prahy totiž přijelo několik tisíc radikálních odpůrců globalizace především ze západní Evropy, kteří se tvrdě utkali s asi jedenácti tisíci policisty. Demonstranti házeli dlažební kostky, klacky a zápalné láhve, policisté odpovídali vodními děly a slzným plynem. Na některých místech dokonce vyrostly barikády a celou situaci monitoroval policejní vrtulník. Srážky si vyžádaly několik desítek zraněných jak na straně protestujících, tak na straně policie a připomínaly podobné boje při zasedání Světové obchodní organizace v Seattlu. V Praze se přitom jednalo o značně nezvyklou situaci. Někteří zahraniční antiglobalisté si potom na razantní postup českých policejních orgánů stěžovali, a dokonce se objevovala obvinění, že policisté bili a týrali zadržené demonstranty na služebnách. Kritika se snášela i na Cizineckou policii, která se snažila potenciální účastníky drsných demonstrací vůbec do země nevpustit. Tehdejší český sociálnědemokratický premiér Miloš Zeman naopak postup policie ocenil a jeho stranického kolegu, ministra vnitra demonstrace inspirovala k požadavku na změnu ve shromažďovacím zákoně, podle níž si nadále nesměli účastníci demonstrací a radikálních protestů zakrývat obličej. Zároveň chtěl rozšířit seznam donucovacích prostředků, které smí policie při potlačování demonstrací použít, o gumové projektily a podobné zbraně. Události plus, UP-2000-09-26; ČT