Portrét fenomenálního ruského tanečníka s oslnivými úspěchy a dramatickým osudem

Byl tatarského původu, jedním z největších mistrů klasického tance. Zemřel v Paříži na AIDS v roce 1993 ve věku čtyřiapadesáti let; možná největší mistr klasických baletních scén.

V roce 1961 zahájil Rudolf Nurejev dominanci ruských hvězd na mezinárodní baletní scéně, když jako první umělec po vypuknutí studené války přeběhl na druhou stranu železné opony. Učinil tak při svém prvním zahraničním zájezdu do Paříže a vliv na jeho rozhodnutí měla patrně i svoboda, s níž se tam setkal. Svoboda osobní, umělecká, ale i sexuální, neboť tehdy již věděl, že jej přitahují muži. V šedesátých a sedmdesátých letech vytvořil desítky postav v mnoha baletech, z nichž stačí připomenout Louskáček, Labutí jezero, Šípkovou Růženku, Bajadéru nebo Gisele. V osmdesátých letech se stal ředitelem baletu pařížské opery, ale dolehly na něj zdravotní potíže a ukázalo se, že má AIDS. Když v roce 1993 zemřel, odešel snad největší mistr baletu všech dob. Ne nadarmo jej při jeho hostování v New Yorku odměnilo tamní publikum při děkovačce čtrnácti minutami trvajícím potleskem na otevřené scéně.

Napište nám