Valdštejnský palác v Praze je nejmonumentálnějším dokončeným projektem velkého vojevůdce a mocného šlechtice, jenž zisky z války využil k naplnění svých odvážných stavebních vizí (1997). Režie J. Šikl

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Albrecht z Valdštejna, vévoda frýdlantský, patří k nejpozoruhodnějším osobnostem našich dějin. Mocný šlechtic a vojevůdce se stal během třicetileté války obratným podnikatelem s nevídanými zisky, které se rozhodl investovat především do velkolepých stavebních projektů. Z městečka Jičín plánoval vytvořit reprezentativní sídlo, v němž by kromě biskupství sídlila i univerzita a jeho vlastní sněm. Z plánů, které předčasně ukončila vévodova nečekaná smrt, byl ve východočeském městě realizován pouze zlomek – přestavba zámku, kostel svatého Jakuba a lodžie spojená se středem města působivou alejí.

Dokončeno však bylo Valdštejnovo největší stavební dílo – Valdštejnský palác na pražské Malé Straně. Důstojné a rozlehlé sídlo, k jehož výstavbě si vévoda přizval přední italské architekty, mělo pražské šlechtice konfrontovat s postavením muže, který by se snad mohl stát i budoucím českým králem. Úctyhodný komplex ve stínu panovnického sídla tvoří hlavní obytná budova se dvěma nádvořími, křídlo s konírnami, patrové Černínské atrium a zahrada ohraničená vysokou zdí a budovou jízdárny sousedící s bývalým hospodářským dvorem. Interiéry paláce jsou plné působivých alegorických fresek od barokního malíře Baccia di Bianco s náměty z antické mytologie a astronomie. Působivý je i prostor palácové kaple rovněž zdobené freskami, v nichž je Valdštejnova postava ztotožňována se světcem sv. Václavem. Skvostem barokní architektury je monumentální Sala terrena otevřená do zahrady, jejíž vysoké klenby zdobí nástěnné výjevy z bájného Olympu. Na sochařské výzdobě paláce se podílel mj. císařský sochař Rudolfa II. Adrian de Vries, který zahradu obohatil unikátním souborem soch a kašen ve stylu pozdního manýrismu. Sochy byly naneštěstí roku 1648 uloupeny švédskými vojsky, ale na počátku 20. století se na původní místa vrátily jejich věrné kopie.

Stopáž16 minut
Rok výroby 1997
 ST 4:3
ŽánrDokument