Vauban

Sébastien Le Prestre markýz de Vauban (1633-1707) byl celého půldruhého století jedním z nejuznávanějších pevnostních stavitelů a představitelů tzv. francouzské inženýrské školy. Svůj život zasvětil službě králi Slunce Ludvíku XIV., který jej za jeho zásluhy jmenoval francouzským maršálem. Vaubanův vliv v dějinách pevnostního stavitelství i vojenství je nesmírný a jeho osoba se řadí mezi nejvýznamnější postavy světové vojenské historie. Obecně se uvádí, že během své kariéry podél francouzských hranic vystavěl třicet tři nových pevností a na tři stovky jich zmodernizoval. Při této činnosti využil veškeré dosavadní znalosti v oboru budování fortifikací, který se díky jeho iniciativně blížil k systematicky promyšlené vědě o vojenském stavitelství. Stejně jako pevnostní výstavbu zdokonalil i dříve těžkopádné obléhací techniky, které zjednodušil natolik, že otázka pádu fortifikačního systému se začala počítat ne v řádu týdnů a měsíců, ale dní. Od vstupu do armády až do výslužby se zúčastnil celkem osmačtyřiceti obléhání, sto čtyřiceti bitev a šarvátek a byl osmkrát raněn. Avšak navzdory tomu, že významnou část života věrně sloužil francouzskému panovníkovi a požíval královy přízně, byl kritikem poměrů za jeho vlády a sepsáním literárního díla Projet d´une dixme royale (O králově desátku), upadl na sklonku života v nemilost jak královského dvora, tak i francouzské šlechty a duchovenstva.