Hrdinky filmu

Jana Hybášková v sobě objevila vášeň pro politické dění v době revoluce a dodnes jako politička bojuje za nápravu světa. Jako poslankyně EP se věnovala budování sjednocené Evropy a usilovala o záchranu Blízkého Východu. Cítila však „havlovské“ břemeno povinnosti vůči Čechám a potřebu vstoupit do domácí politiky. Po roku práce v pozici předsedkyně strany SNK Evropští demokraté přišlo totální zklamání, ale Jana je bojovnice a nerada se vzdává. Zakládá novou stranu a pokusí se o znovuzvolení do EP.

Jana bývá často mimo domov, což bývá zdrojom jejích nemalých výčitek svědomí vůči dcerám. Její partnerský vztah přestál všechna úskalí a krize – vlastně jako jediná z našich hrdinek žije se stejným partnerem už téměř 20 let. Pochopila totiž, že právě rodinné zázemí jí umožňuje naplno se věnovat rozhodování o globálních záležitostech.

Alena Ježková porodila svoji jedinou dceru v době revoluce a možná také proto si z ní pamatuje hlavně absurdní historky. Její manželství dlouho nevydrželo a tak zůstala s dcerou sama. Alena vystřídala spoustu různých prací: od novinářky, ředitelky odboru public relations na Magistrátu hl. m Prahy a konzultantky v oblasti corporate identity a PR. Až konečně pochopila, že ze všeho nejvíc touží po tvůrčí svobodě. A tak sa naplno vrhla do psaní knih a od té doby vydává každý rok jednu až dvě knížky. Ve svém úsilí o formování ztraceného národního povědomí Čechů jezdí též na besedy s dětmi po malých městech a pořádá historické výstavy. Svoje buditelské úsilí vnímá jako formu disentu vůči trendům současného společensko-politického vývoje v Čechách.

Zdá se, že pro charizmatické ženy plné tvořivé energie je daleko těžší najít vhodného partnera než psát knihy. Alena však dává přednost svobodě před kompromisy, a to i za cenu samoty.

Alice Rahmanová založila po revoluci překladatelskou agenturu, která dnes patří k nejlepším v Čechách. Avšak daleko důležitější je pro Alici to, že si splnila sen z dětství o velké rodině a většinu své energie věnuje svým třem dětem včetně adoptované romské dcery. I když se Alice s bývalým manželem rozhodli pro adopci z idealistických důvodů, ukázalo se, že je velmi těžké vychovávat dítě, které první rok života strávilo bez mateřského objetí. Avšak Alice se v žádném případě nevzdává. Největším zlomem v Alicině životě bylo rozhodnutí se rozvést a zůstat sama s třemi malými dětmi. Ukončení nepříliš šťastného vztahu mělo však velmi šťastný konec. Alice potkala svého prince, a od té doby si užívá pocitu štěstí, který dlouhé roky nepoznala. To jí též dodává sílu čelit zákeřné nemoci – roztroušené skleróze, jejíž stín visí nad Aliciným životem.

Pavla Milcová začala po revoluci plnými doušky užívat svobody a vydala sa na cesty po světě. Začala hrát divadlo a zpívat. Navzdory tomu, že její hudba je dost alternativní, jistou dobu psala texty pro české superstar. Pavla cítí potřebu přinášet lidem svojí hudbou do života radost a harmonii. Je tak ponořená do svého světa hudby a do hledání sebe samé, že si nikdy nezaložila rodinu. Bojí se, že by při plnění mateřských povinností nedokázala tvořit. Příliš si zvykla na život svobodné umělkyně, který jí neposkytuje finanční jistoty, proto se obává, že by dítě nedokázala uživit a zaručit mu normální život. Zároveň však stále více cítí, že v jejím životě něco chybí, i když si nerada připouští, že by to mohla být rodina či děti. Do její divoké ulítlé hudby se začíná vkrádat smutek. Pavliny písně nás provázejí filmem.