Babička

Úvod » Knihy

4. října na ČT1
Účinkují: děti ze ZŠ Miličín, Žofie Horáčková
Režie: Olga Sommerová

Že je Babička Boženy Němcové dílo velké literární hodnoty, o tom není pochyb. Božena Němcová vedle ideálního světa viděného očima mladé Barunky dovedla zahrát na idealizovanou i temnou a tragickou strunu lidských osudů.

Sledujte dokument on-line

Božena Němcová on-line

Čtěte Němcovou on-line

O autorovi

Božena Němcová

Obal knihy

Citát: „Co dobrého učiníš, to nikdy nepočítej, to je jinde zaznamenáno.“

Božena Němcová se narodila 4. února 1820 ve Vídni a zemřela 21. ledna 1862 v Praze, tedy v pouhých 42 letech. Její původ je dodnes obestřen tajemstvím. Podle některých odborníků by Barunka Panklová mohla být nemanželským dítětem kněžny Kateřiny Zaháňské či spíše její nevlastní sestry Dorothey Périgordové -Telleyrandové. Jisté není ani její přesné datum narození.

Mladá Barunka Panklová byla sličné, citlivé a duchem nespoutané děvče, matka ji neměla příliš v oblibě, a odtud snad pochází domněnka, že Barunka byla pouze schovankou Terezie Novotné provdané Panklové-Proškové.

Barunka prožila dětství a mládí v Ratibořicích se svými sourozenci, kde byl její otec (rakouský Němec) panským kočím a matka služebnou na zámku u kněžny Zaháňské.

Roku 1825 přijela do Ratibořic Magdaléna Novotná, matka Terezie Panklové a Barunčina babička. Právě Magdaléna Novotná byla předlohou pro nejslavnější román Boženy Němcové „Babička“. Babička si Barunku zamilovala ze všech dětí nejvíce, snad proto, že ji matka neměla ráda, zahrnula ji pozorností a něhou, a až s ní Barunka poznala teplo mateřské lásky. Barunce se dostalo vzdělání v České Skalici a posléze byla matkou poslána na zámek do Chvalkovic, aby si osvojila panské mravy a naučila se německy. Odtamtud již domů přišla jako slečna Betty, krásná, vzdělaná a obdivovaná.

Rodiče ale s nelibosti sledovali, jak rychle jejich dcera dospívá a též dvoření různých šlechticů, lokajů a úředníků jim dělalo starost. Na přání matky byla slečna Betty provdána za o patnáct let staršího úředníka finanční stráže Josefa Němce, který byl často služebně překládán. Spolu s ním a se čtyřmi dětmi pobývala pak Božena Němcová v Josefově, Litomyšli, v Polné, Domažlicích, v Uherských Ďarmotech a v Praze. Avšak manželství nebylo šťastné, Josef Němec byl despotické povahy a Božena Němcová žila se svými čtyřmi dětmi často v bídě.

Přestože v manželství panoval nesoulad, nalezená korespondence manželů dokazuje, že k manželovi chovala jisté city a měla na paměti jeho zdraví a dobro a i peníze mu posílala, když byl odvolán z funkce. Přesto Josefu Němcovi vadila přílišná svobodomyslnost jeho ženy, dokonce požádal o rozluku manželství, ačkoli žádost nakonec stáhl.

V letech 1842-1845 se Božena Němcová při pobytu v Praze dostala do společnosti vlastenecké inteligence a seznámila se s předními českými spisovateli.

Do literatury vstoupila Božena Němcová básněmi „Slavné ráno“ a „Ženám českým“.
Její velký vypravěčský talent se projevil v prvním prozaickém díle „Národní báchorky a pověsti“ /1847-47/. V pohádkách uplatňuje absolutní dobro, které vždy nechává zvítězit nad zlem.

Božena Němcová se zabývala i publicistickou činností, kterou zahájila r. 1845 v Květech, seriálem „Obrazy z okolí“ a dále přispívala články z Chodska. Náměty čerpala ze života prostého lidu, který si velmi oblíbila a soucítila s ním.

Její nejznámější a nejčtenější dílo „Babička“ vzniklo po úmrtí syna Hynka /r.1853/, jehož ztrátu Božena Němcová velmi těžce nesla. „Babička“ je dílo velké literární hodnoty, Božena Němcová zde popisuje své vlastní dětství, které je však v knize zčásti zidealizované.

Předlohou se stala Magdaléna Novotná, babička Boženy Němcové, vlídná a moudrá žena, která radou i skutkem dokázala pomoci lidem v těžkém životním údělu.

Božena Němcová vedle ideálního světa viděného očima mladé Barunky však dovedla zahrát i na temnou a tragickou strunu lidských osudů – kupříkladu láska mladé Viktorky plné života k „černému myslivci“ končí šílenstvím a smrtí děvčete. Božena Němcová měla dar popsat život, tak jak šel – s jeho radostmi, strastmi.

V Praze, kde Božena Němcová „Babičku“ napsala (v Ječné ulici a později v ulici Na Slupi) jsou umístěny pamětní desky. Dílo nevznikalo vůbec lehce, a to pravděpodobně v důsledku chudoby autorky, přes všechny nesnáze byla však „Babička“ nakonec vydána a dodnes zůstává v zájmu čtenářů všech věkových kategorií.

Výběr z díla

Divá Bára
Pohorská vesnice
Karla
Pan učitel
V zámku a podzámčí
Chyže pod horami
Národní báchorky a pověsti – zpracování českých pohádek
Babička