Zbyněk Hejda, muž, jehož životním krédem je pravdivost a přesnost.

Dílo Zbyňka Hejdy (1930) stálo vždy mimo dobové proudy a v éře socialismu bylo navíc neslučitelné s oficiální dobovou ideologií. Autor byl tehdy umlčován (většina jeho knih vyšla nejprve v samizdatu či zahraničí), takže ačkoli napsal svou první básnickou sbírku na konci padesátých let, do širšího čtenářského povědomí se dostal až v letech devadesátých (oficiálně mu za socialismu vyšla jen jedna sbírka). Vystudoval filosofii a historii, ale mohl pracovat v oboru jen do konce šedesátých let. V letech 1965 a 1968–1969 byl Zbyněk Hejda členem redakční rady měsíčníku Tvář, od poloviny roku 1969 byl jejím předsedou. Vlna normalizace ho však odsunula nejprve do antikvariátu, odkud ho po podpisu Charty 77 vyhodili. Byl jedním z členů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). V osmdesátých letech 20. století se živil jako domovník, mimo to ale působil v redakční radě samizdatového časopisu Střední Evropa. Teprve po pádu komunistického režimu přednášel pět let kulturní antropologii a vedl semináře o etice a literatuře na katedře etiky v Ústavu humanitních věd 1. lékařské fakulty.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2009
 ST
ŽánrMagazín