Osud Věčného města v letech 1943 a 1944 byl velmi pohnutý. Italský dokument

19. července 1943 zaútočily na hlavní město Italského království poprvé americké bombardéry. Připomněly obyvatelům Věčného města, že 2. světová válka, do které se fašistický režim nechal zatáhnout Třetí říší, dorazila až k jejich domovům.

25. července se zdálo, že v Itálii zvítězí rozum. Mussolini byl zbaven vlády a internován. Ale nová vláda váhala - stále koketovala s nacisty a zároveň vyjednávala se Spojenci. Kapitulace Itálie byla oficiálně vyhlášena až 9. září. Nastal ohromný zmatek, který využili hlavně Němci. Okupovali sever a střed země, Říma se zmocnili po krátkých bojích. Duceho osvobodili a ten pod jejich patronátem založil tzv. Italskou sociální republiku. V bezprizorném hlavním městě se začaly aktivovat městské partyzánské oddíly pod velením Výboru národního osvobození. Politicky pestrá seskupení útočila na nacisty i fašisty. Ti opláceli popravami rukojmích. Nejznámější masakr uspořádali nacisté po atentátu na rotu německých policistů 23. března 1944. V Adreatinských jeskyních bylo tehdy popraveno 333 lidí. Deset Italů za jednoho mrtvého Němce. Vyčerpaný a těžce zkoušený Řím čekal na své osvoboditele. Ti do něj dorazili 4. června 1944, v předvečer dalšího mezníku světového konfliktu - invaze v Normandii.

Napište nám