Životní střípky skladatele, jehož písně dodnes zpívá celé Česko. Spisovatel Arnošt Lustig spolu se synem Karla Hašlera na cestě po rodinné historii.

Karel Hašler se narodil 31. října 1879 v Praze. Od kočovné společnosti se dostal do Národního divadla. Účinkoval i v různých kabaretech a varieté (Lucerna, Rokoko). Po vzniku Československa několik let vedl Lucernu a založil v Praze velkou revue.

Písničky začal skládat již před první velkou válkou pod vlivem svého švagra Rudolfa Frimla. Jeho písně se rychle staly velmi populární nejen pro výrazný patriotický obsah a lásku k Praze, ale také kvůli krásným melodiím a ironii vůči politikům. Mnohdy mu prý stačil jeden den, aby o nějakém dalším skandálu složil a nazpíval novou píseň a brzy ji zpívala celá Praha. Postupně se stal populárním kabaretiérem a jeho úspěchy vedly k bohémskému stylu života, který se nelíbil jeho manželce Zdeně. Hádali se o výchovu synů a od třicátých let žili odděleně.

S filmem přišel do styku již během první války (např. AHASVER, BATALION či VARHANÍK U SV. VÍTA). Hned první český zvukový film TONKA ŠIBENICE (1930) pak byl uveden dvěma jeho písničkami. Roku 1932 hrál v Innemannově filmu PÍSNIČKÁŘ, který sám napsal a je vlastně jeho biografií. Odsud pochází mimo jiné i šlágr známý i dnes – Ta naše písnička česká. V následujících letech vytvořil na dvacet filmových rolí, z nichž za zmínku stojí hlavně Josef Dobrovský z filmu ZA RANNÍCH ČERVÁNKŮ (1934). Objevil se třeba v MATCE KRÁČMERCE s Antonií Nedošinskou, AŤ ŽIJE NEBOŽTÍK (1935) s Hugo Haasem, HORDUBALOVÉ (1937), ŠVANDOVI DUDÁKOVI (1937), BABIČKA (1940), PANTÁTA BEZOUŠEK (1941), ROZTOMILÝ ČLOVĚK (1941) s Oldřichem Novým a Natašou Gollovou.

Za druhé světové války pořádal pro lidi písňové večery burcující vlastenectví a odpor proti okupantům. Gestapo si pro něj přijelo na natáčení exteriérů pro film MĚSTEČKO NA DLANI. Byl internován v koncentračním táboře Mauthausen, kde jej umučili 22. prosince 1941. Odhaduje se, že napsal až tři sta písniček.

Kromě svých dvou manželských dětí – synů Karla a Gina, měl Karel Hašler ještě tři děti z dalších vztahů. Jedním z nich je Tomáš, narozený krátce po smrti svého otce. Pikantní je, že se narodil brněnské Němce Lotte Jurdové. Hašler se s ní dokonce chtěl oženit, ale nedostal od protektorátních úřadů příslušné povolení. Lotte také po Hašlerově zatčení intervenovala u německých úřadů za jeho propuštění, ale marně. Tomáš vychodil po válce první třídu v české škole. V roce 1949 jako osmiletý odešel s matkou do Austrálie a později do USA, kde pracoval jako novinář. Stal se z něj exulant.

Česko-americký dokument zachycuje jeho pátrání po rodinné historii v doprovodu spisovatele Arnošta Lustiga.

Napište nám